V plaském klášteře vzniká nová expozice, představí rod Metternichů

  8:34,  aktualizováno  14:14
V areálu plaského kláštera začala v říjnu další velká rekonstrukce. Jde o obnovu bývalé opatské rezidence kláštera Plasy, kterou rod Metternichů nechal přestavět na zámek. Do tří let by tam měl vzniknout druhý prohlídkový okruh, který doplní ten základní seznamující návštěvníky s historií konventu.

Historický areál plaského kláštera prodělává postupnou rekonstrukci. Nyní přijde na řadu opatská rezidence. | foto: Ladislav Némec

„Stavba už byla zahájena, dokončení je naplánováno na polovinu roku 2022. Poté budeme ještě do prostor instalovat restaurovaný mobiliář. První návštěvníky by expozice měla přivítat v lednu roku 2023,“ sdělil správce kláštera Pavel Duchoň.

V současnosti mohou návštěvníci během hlavního prohlídkového okruhu navštívit klášterní část a dozvědět se informace ze života mnichů.

„V opatské rezidenci bude expozice věnovaná šlechtickému rodu Metternichů. Zájemci zde najdou připomínku rodu a osobností s ním spojených. Samozřejmě nemůžeme vynechat osobnost kancléře Klemense Metternicha. Ovšem vzhledem k tomu, že se nechceme překrývat s expozicí kynžvartského zámku, která se na něj z velké části zaměřuje, nebude hlavní součástí výstavy. Ta se bude soustředit především na jeho syna Richarda,“ prozrazuje Duchoň.

Průzkum odhalil historické malby

Návštěvníci se tak ocitnou v době kolem roku 1870, kdy šlechtic v Plasích pobýval.

„On se z velké části podílel na přestavbě rezidence na zámek a podílel se na místním kulturním životě. Dá se říct, že dal základ pozdějšímu městu Plasy,“ dodává Duchoň.

Opravy budou poměrně náročné, část konstrukcí budovy je poškozená. „Na některých místech jsou nevhodně umístěné příčky, které je třeba odstranit, naopak některé odkryjeme. To se týká zejména těch, které pocházejí z období gotiky,“ říká.

Světlo světa by měly opět spatřit malby, které byly zakryté. „Našli jsme malby z devatenáctého století i fresku z barokního období. Jejím autorem byl zřejmě malíř Jan Kryštof Liška,“ uvedl Pavel Duchoň. Část výzdoby nechali odstranit už Metternichové. „Vyhovoval jim spíše strohý styl, barokní štuky a ornamenty proto musely ustoupit,“ vysvětlil.

Náklady na rekonstrukci budou kolem 140 milionů korun. Ty uhradí evropská dotace z Integrovaného regionálního operačního programu. Z něj Národní památkový ústav (NPÚ) čerpá peníze také na další dvě regionální památky.

„Před dokončením je kompletní obnova statku U Matoušů v Plzni Bolevci, který v srpnu dostal novou doškovou střechu nad obytnou částí a teď se pracuje v jeho interiérech, kam se návštěvníci poprvé podívají během velikonočních svátků v příštím roce,“ říká Petr Pavelec, ředitel českobudějovického pracoviště NPÚ, které spravuje státní památky v Plzeňském a Jihočeském kraji a na Vysočině.

Dotace zamíří také do stavební části obnovy kláštera Kladruby, která odstartovala v srpnu. „Velkým překvapením byl tamní nález pozůstatku pivovaru, ke kterému došlo v rámci provádění bouracích stavebních prací v jedné z místností budoucí prohlídkové trasy. Prostor bude prezentován veřejnosti a původně připravená expozice bude přesunuta do jiné místnosti ve východním křídle nového konventu,“ konstatuje Pavelec.

Opravy se dočkala i horšovskotýnská hláska

Přestože sezona nebyla kvůli opatřením proti covidu-19 příliš úspěšná, pokračovala i rekonstrukce dalších památek.

„Finanční ztráty za jarní měsíce se podařilo částečně dohnat během silných prázdninových měsíců, se zbytkem ztrát nám podle možností pomáhá Ministerstvo kultury. Z tohoto důvodu nedošlo k pozastavení plánovaných investic. Po mnohaletých snahách o záchranu byla například dokončena obnova barokní oranžerie na zámku v Manětíně. Novou střechou s bání se může pochlubit i budova Hlásky v zámeckém parku v Horšovském Týně,“ říká ředitel.