„Hlasování v místním referendu konaném ve dnech 3. a 4. října 2025 v obci Předenice je neplatné,“ konstatoval soud ve svém usnesení, které obec zveřejnila na svém webu.
Místní v referendu odpovídali na otázku: „Souhlasíte s tím, aby zastupitelstvo obce Předenice podniklo veškeré možné kroky směřující k znemožnění výstavby FVE Předenice na pozemcích parc. č. 1013, 1014, 1145, 1147 a 1148 v katastrálním území Předenice, především pak ukončení smluv o smlouvách budoucích o zřízení služebnosti inženýrské sítě, schválených zastupitelstvem dne 12. 6. 2023 a 16. 12. 2024, které tímto umožňují propojení jednotlivých pozemků uvažované fotovoltaické elektrárny v katastrálním území Předenice?“
Soud dal za pravdu navrhovateli Polákovi v tom, že otázka položená při referendu byla formulována v rozporu se zákonem. Podle soudu je nutno trvat na povinnosti obce nediskriminovat konkrétního vlastníka pozemku tím, že z celého katastru obce vyjme do formulace otázky pouze některé pozemky.
„Konkretizací jeho pozemků v otázce je oproti ostatním vlastníkům pozemků v katastru obce Předenice na základě vlastnictví těchto konkrétních pozemků diskriminován,“ stojí v usnesení.
Soud zneplatnění referenda vysvětlil i tím, že nebylo včas vyhlášeno vyvěšením oznámení na úřední desce obce minimálně patnáct dní předem. „Nebyla-li dodržena tato lhůta, nebylo referendum vůbec vyhlášeno,“ uvádí se v odůvodnění rozsudku. Obec porušila zákon o místním referendu i tím, že nebyly barevně odlišeny obálky a hlasovací lístky pro volby do Poslanecké sněmovny a pro místní referendum.
Záměr odsouhlasili zastupitelé
Paradoxem celé situace je fakt, že k referendu došlo poté, co záměr investora odsouhlasilo zastupitelstvo obce. „Dne 16. června 2023 přišla firma FVE Předenice s návrhem postavit v obci fotovoltaickou elektrárnu. Zastupitelé v tom neviděli žádný problém, proto krátce nato zastupitelstvo dalo záměru stavět na soukromých pozemcích zelenou. Souhlasili jsme i s tím, že dáme k dispozici obecní cestu,“ popsal starosta František Přibáň.
Poskytnutí obecní cesty firma potřebovala k tomu, aby mohla oba pozemky propojit kabelem a dostat se k odběrnému bodu. Za uložení kabelu má obec získat 305 tisíc korun, což několikanásobně překračuje ceník vyplývající z obecní vyhlášky.
Cestu by navíc firma měla uvést do lepšího stavu, než v jakém je v současné době, a okolí elektrárny by měla osázet zelení. „Ta by měla dosahovat výše plotu, aby elektrárny nebyly, jak se říká, tak do očí bijící,“ sdělil starosta.
Vedení obce prý s firmou zkoušelo jednat ohledně dalších benefitů, což zatím investor neslíbil s argumentem, že sám neví, jak bude elektrárna rentabilní. I starosta Přibáň hlasoval pro. Odůvodnil to tím, že pole, na kterých má elektrárna stát, mají nízkou užitnou hodnotu.
„Je to spíš úhor. Nejsem pro nějaké desetihektarové elektrárny na úrodné půdě, ale když je to kousek úhoru, dá se to skousnout. Kdyby všichni byli proti, nic by se nikde nepostavilo,“ uvedl starosta.
Relevantní argumenty i ty fakeové
Následoval ale odpor některých místních, kteří k nesouhlasu přesvědčili i další obyvatele. „Následně jsme tedy referendum umožnili,“ uvedl starosta. Obyvatelé se podle něj rozhodovali jak na základě relevantních argumentů, tak i na základě těch, o kterých se dá říci, že jsou spíše ´fakeové´. „Jisté ale je, že občané mají právo se vyjádřit,“ dodal.
Další možností je podle něj nové referendum. O tom zatím rozhodnuto nebylo. „Pokud ale firma dostane stavební povolení, asi jí nikdo nezabrání v tom, aby si elektrárnu postavila,“ konstatoval starosta.
Elektrárny na dvou oddělených pozemcích by měly stát na ploše necelých dvou hektarů s výkonem asi 1,8 MWp. Byla by to první fotovoltaická elektrárna v obci. Firma zatím čeká na vydání takzvaného jednotného environmentálního stanoviska, které vydává krajský úřad a jež je nezbytné pro získání stavebního povolení.