Strom nabídli a věnovali Plzni manželé Jungbauerovi. Město se podle náměstka primátora Aleše Tolara rozhodlo právě pro tenhle strom, protože kromě estetického hlediska splňoval i další podmínky - byl zdravý, vysoký nejméně 14 metrů a také se k němu mohla bez problémů dostat těžká technika.
Jungbauerovi ve středu ráno pozorně sledovali, jak pracovníci s motorovými pilami nejprve odřezali větve ve spodních patrech stromu a pak ořezávali kmen do dvoumetrové výšky. Ještě před tím, než ho podřízli, kmen upravovali přesně podle parametrů tubusu zapuštěného v ploše náměstí, do kterého strom usadí dnes v noci.
Lubomír Jungbauer vzpomínal, jak smrk v předzahrádce vysazoval. „Někdo tomu možná neuvěří, ale opravdu to tak bylo. Kousek odsud je Šibeniční vrch a pískovna, ze které si lidé udělali skládku. Jednou jsem šel kolem a slyšel takový divný, tesklivý zvuk. Bylo to od toho stromku. Nemohl jsme ho tam nechat. Přenesl jsem ho na předzahrádku a zasadil. To byl takhle malý mrňous,“ ukazoval Jungbauer asi čtvrt metru nad zem.
S nadsázkou podotkl, že mezi dalšími stromy a keři v předzahrádce je tento smrk stoprocentně místní. „Není to žádný přivandrovalec. Je mi líto, že se musí porazit, na druhou stranu jsem rád, že tu už nebude. Jsme tu na ‚Větrné hůrce‘, když hodně foukalo, měl jsem už strach, že by mohl na někoho spadnout, že by mohl padnout na auta. Rostl tu přes třicet let. Žena všechno obvolala a vyřizovala jeho darování. Jsem rád, že udělá ještě radost mnoha lidem včetně dětí i důchodců. Jestli mi to zdraví dovolí, rád bych se jel podívat do Plzně na jeho rozsvícení,“ dodal Lubomír Jungbauer, který byl v letech 1998 až 2006 stodským starostou a další čtyři roky místostarostou.
Stejně jako v předchozích letech i letos musel stromolezec vystoupat po větvích do poslední třetiny 14 metrů vysokého stromu a tam ke kmenu připevnit úvaz pro jeřáb. „Je tu hodně hustá koruna, navíc větve jsou mokré a dost kloužou,“ podotkl lezec, když se vrátil zase zpátky na zem.
Podříznutí kmene byla pro dřevorubce otázka jediné minuty. Jakmile řetěz pily odřízl poslední vlákna dřeva, strom se lehce zhoupl a zůstal bezpečně viset pod ramenem jeřábu.
„Nejvíc záleží na tom, jak mi strom uvážou. Já musím mít správné vyložení, jistit si, aby mi po odříznutí v uvozovkách neodešel moc daleko a pak s ním hlavně pomalu pohybovat. Dnes to byla pohodová práce, bylo tu i hodně místa,“ shrnul jeřábník Václav Čihák ze společnost APB Plzeň.
Přístroje mu ukázaly, že strom po uříznutí vážil 2,5 tuny. Jeřáb pak strom pomalu přenesl nad připravený kamion. Po pár minutách už smrk bezpečně ležel na speciálních podpěrách na návěsu kamionu.
„Musíme větve stromu stáhnout, koruna je hodně široká. Strom je pružný, dřevo zdravé,“ podotkl Richard Havelka ze Správy veřejného statku města Plzně, který u porážení a převozu vánočního stromu pro Plzeň asistuje zhruba dvě desetiletí.
Náměstek Tolar přivezl Jungbauerovým do Stodu jako jedno z poděkování i sazenici nového stromku pocházející z městských lesů. „Letos si navíc připomínáme 100. výročí od prvního zdobení vánočního stromu na plzeňském náměstí Republiky elektrickým osvětlením. Z připravovaných překvapení na letošní rozsvěcení stromu v Plzni mohu prozradit jen něco velmi málo, a to že ke 100. výročí tam rozdáme sto sazeniček malých stromků z městských lesů. Doufáme, že si je lidé zasadí na zahradách a třeba za desítky let z některého z nich vyroste nový vánoční strom pro město,“ podotkl náměstek.
Vánoční trhy v Plzni slibují ceny jako loni a dvě nové postavy do dřevěného betlému |
Ze Stodu kamion převezl strom na okraj Plzně, naložená souprava pak v noci přijede na náměstí Republiky, kde strom usadí. V následujícím týdnu budou technici strom zdobit. Slavnostní rozsvícení je plánované na neděli 30. listopadu. Výzdoba stromu bude jen s drobnými změnami stejná jako v předchozích letech.
Ze statistik Správy veřejného statku města Plzně vyplývá, že od roku 1992 je letošní strom již 25. smrkem a 14. smrkem ztepilým.
Při usazení stromu na náměstí se jeho nejspodnější větve budou téměř dotýkat dlažby. Podle odborníků to je určité bezpečnostní opatření. Kdyby strom musel čelit silným poryvům větru, může se při naklonění opřít právě o tyto silnější a zdravé větve. Pokud by větve nezůstaly, při velmi silném poryvu větru by bylo větší riziko zlomení kmene.
V minulých letech pocházely vánoční stromy například z Třemošné u Plzně, z Dýšiné na Plzeňsku, ze Zahrádky nedaleko Teplé na Chebsku, z Kařezu na Rokycansku, dva byly z plzeňské Doubravky a Slovan.