Kdyby se v místě větrníky postavily, bral by to jako podvod ze strany Plzeňského kraje a státu, protože v platných Zásadách územního rozvoje Plzeňského kraje akcelerační zóny pro vybudování větrného parku nejsou. „Navíc o umístění akceleračních zón tu nevznikla žádná debata,“ říká Moudrý.

Kastelán zámku Nebílovy Milan Fiala, který bydlí v Netunicích, je také jedním ze skupiny odpůrců, kteří nyní dávají dohromady podklady proti vybudování větrníků a mluví o tom, že jsou podle Moudrého ochotní jít i k soudu. Jako důvod odporu Fiala uvádí zničení malebné krajiny jižního Plzeňska, kde jsou významné památky jako zámek Kozel, hrad a zámek Zelená Hora či hrad Radyně.

„Když tu budou desítky větrníků, dojde k fatálnímu poničení krajiny, krajinných hodnot, pohledů na různá místa, k omezení cestovního ruchu. Větrné elektrárny mohou fungovat v severním Německu, jejichž výkon tam bude mnohonásobný, ale u nás se zničí to, co tu vzniká od neolitu, kulturní krajina se vyšperkovala i v baroku, navíc posledních 35 roků se vkládají obrovské prostředky do nápravy ničení krajiny, ke které došlo za komunistického režimu. Patří sem náprava vysoušení luk, rozorávání mezí,“ přiblížil Fiala.

U Kunějovic postaví větrníky, místní slyší na levnější elektřinu i peníze

Jak uvedla Kateřina Horáková ze Střížovic, v obci už někteří lidé uvažují o tom, že prodají dům a z vesnice odejdou. Do obcí podle Horákové i Moudrého přinesly nájezdy investorů svár mezi příznivci a odpůrci větrníků. Odpůrci naznačují i to, že investoři, kteří obce objíždějí, už slibují některým majitelům pozemků, někde i příbuzným starostů, peníze a tím je dostávají na svou stranu. „Je to podhoubí korupčního prostředí,“ upozorňuje Luboš Růžička z Jarova.

Třeba obyvatelé Střížovic už jednou stavbu větrníků odmítli v roce 2014. Referenda se účastnilo 83 procent z 317 oprávněných voličů. Výsledkem bylo, že vesnice větrné elektrárny nezahrnula do územního plánu. „Proti vytyčení pozemků pro větrníky v novém územním plánu se postavilo 136 lidí, pro bylo 119,“ sdělil před dvanácti lety starosta obce Jiří Fejfar. A teď jim podle Moudrého hrozí, že když se nevybudují ve Střížovicích, mohou 250metrové stožáry vyrůst všude v okolí.

Akcelerační zóny ovšem ještě nejsou státem oficiálně vymezené. Vedoucí odboru životního prostředí Plzeňského kraje Martin Plíhal upřesnil, že od 1. srpna loňského roku je v účinnosti zákon, který zakotvuje pravidla, jak se mají vymezovat akcelerační oblasti, v nichž by mělo být vydáváno stavební povolení do jednoho roku od podání žádosti. Vláda následně přijala usnesení, kde pověřila ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo životního prostředí, aby připravila vymezení akceleračních zón a předložila dokument vládě do konce července letošního roku.

Moudrý se bojí toho, že starostové, které dnes investoři obcházejí, nejsou dostatečně kompetentní k tomu, aby rozhodovali o tak důležité věci, jako je energetická strategie státu.

Jak již dříve ale uvedl programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák, pro obce a města je energie z větru či slunce naopak velká příležitost. Obce a města podle něj mohou jednat s investorem s požadavkem, že budou část levné elektřiny mít k dispozici pro své obyvatele nebo chod školy či dalšího obecního zařízení, což by mohlo během celého roku občanům i samosprávám zlevnit elektřinu.

V Siré s větrníky neuspěli, teď investoři jednají s obcemi u Zbiroha

Obce podle něj nemusí čekat na investory, ale mohou větrné elektrárny budovat samy, aby elektřinu využily pro své obyvatele.

Pro využití větrníků v Plzeňském kraji mluví podle Sedláka to, že je zde poměrně dost velkých firem a s ohledem na postupující odklon od uhlí budou levnou zelenou elektřinu potřebovat. A potom je podle něj lepší, když bude regionální. „A nebude stačit stavět jen solární elektrárny, které jsou sezonní, ale i větrné, aby elektřina byla ve větší míře i v zimě, kdy slunce tolik nesvítí,“ uvedl Sedlák.

Tři větrné elektrárny se stožáry o výšce 220 metrů, tedy přibližně dvakrát vyšší než je věž Chrámu svatého Bartoloměje v Plzni, by mohly vyrůst v Kozolupech na severním Plzeňsku. Větrný park má v obci vzdálené zhruba deset kilometrů od Plzně stavět firma Smarttech Energy, která má na kontě vybudování druhé největší větrné elektrárny v Česku, a to ve Václavicích u Hrádku nad Nisou v severních Čechách.

Firma už má nakročeno ke stavebnímu povolení, protože Plzeňský kraji vydal před dvěma týdny souhlasné enviromentální stanovisko, které je nutné pro žádost o stavební povolení. Stavební povolení ovšem nevydává místní stavební úřad, ale Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ), což je speciální instituce, která povoluje klíčové stavby dopravní a energetické infrastruktury.

Hrozba, nebo šance? Obce mají strach ze solárních a větrných elektráren

Obec si nechá zpracovat hlukovou studii a pak bude o vybudování elektrárny hlasovat zastupitelstvo obce, referendum obec organizovat nebude.

Zastupitelstvo Kozolup už ale mělo větrníky na stole jednou. O možném vybudování větrného parku jednalo loni 1. prosince. Starostka Kozolup a poslankyně za STAN Michaela Opltová uvedla, že zastupitelstvo se uskutečnilo hlavně kvůli informování obyvatel. Ti se dozvěděli třeba to, že obec má nabídku kompenzací ve výši 1,6 milionu za jeden stožár, dohromady tedy 4,8 milionu korun ročně, což odpovídá zhruba čtvrtině rozpočtu obce.

Jak uvedla Opltová, původně chtěla firma jeden stožár vybudovat v katastru Vochova na obecním pozemku, druhý na obecním pozemku Kozolup, poslední na soukromém pozemku. Firma se podle starostky nakonec přiklonila k soukromému pozemku vlastníka, který větrné elektrárny podporuje, což by mohlo vést ke zrychlení procesu povolování.

„Až budeme mít data, bude rozhodovat zastupitelstvo, referendum nebudeme organizovat,“ konstatovala Opltová. Pokud zastupitelstvo větrníky neodhlasuje, šla by obec s firmou do sporu. „Je ale otázka, co bychom byli schopni vysoudit, proto chci být při rozhodování co nejvíc racionální,“ uvedla Opltová, která je nakloněná alternativním zdrojům energie, ale v případě větrníků se bude rozhodovat až na základě hlukové a environmentální studie. „Fascinuje mě, že každý má doma mnoho zásuvek a spotřebičů, k tomu elektroauta, ale nikdo nechce mít tyto zdroje za humny,“ podotkla Opltová.

Jisté ale podle ní je, že obec by velmi dobře věděla, co udělat s penězi od investorské firmy. „Máme podinvestované místní komunikace, dluh se pohybuje v desítkách milionů korun, čeká nás velká investice do čistírny odpadních vod, na kterou potřebujeme asi 30 milionů korun. Neznamená to ale, že o větrnících budeme rozhodovat jen s ohledem na peníze,“ uvedla Opltová.

Plzeňský kraj byl podle informací Energetického regulačního úřadu za rok 2023 čtvrtý nejhorší ze 14 krajů v produkci energie z větru, když jí ze tří větrníků vyrobil jen 0,0007 MW na kilometr čtvereční. Karlovarský kraj, který byl na prvním místě, jí vyrobil 0,0204 MW na kilometr čtvereční, což je zhruba třicetkrát méně než region Plzeňský.