„Na konci roku 2024 evidovala společnost GasNet v Plzeňském kraji celkem 155 562 odběrných míst. V průběhu roku se rozhodlo ukončit odběr plynu přibližně 1 800 domácností, zatímco nově se v tomto segmentu připojilo k síti necelých 800 odběrných míst,“ uvedl mluvčí společnosti GasNet Aleš Gregorovič.
Navzdory poklesu počtu zákazníků spotřeba plynu v regionu vzrostla. Hlavním důvodem je struktura nových připojení. Téměř 80 procent totiž tvoří majitelé nemovitostí a rodinných domů, kteří plyn využívají jako hlavní zdroj vytápění.
„Průměrná roční spotřeba takové domácnosti dosahuje přibližně 13 megawatthodin (MWh). Zhruba 70 procent odcházejících zákazníků naopak tvořily domácnosti s nízkou spotřebou, které plyn využívaly výhradně k vaření. Průměrná roční spotřeba takového odběru se pohybuje kolem jedné MWh. Typicky jde o byty v bytových domech, kde je hlavní zdroj vytápění zpravidla zajištěn centrálně z místních kotelen nebo tepláren,“ nastínil Gregorovič.
Jak dále popsal, v Plzeňském kraji se poměr počtu nových a zrušených odběrných míst pohybuje v posledních pěti letech v obdobných relacích. Zatímco počet domácností využívajících plyn pouze k vaření mírně klesá, panuje mezi lidmi stabilní zájem o jeho využití jako hlavního zdroje k vytápění nemovitostí.
Malý jaderný reaktor v Plzni nejdříve za 20 let, domnívá se šéf teplárny |
Mluvčí Energetického regulačního úřadu Jan Hamrník připomněl, že některé domácnosti či firmy se od plynu odpojují také z toho důvodu, že přecházejí na tepelná čerpadla. V době vrcholící energetické krize mohla při rozhodování o zdroji, který lidé zvolí, hrát roli obava z dostupnosti plynu, který přestalo Rusko dodávat evropským státům.
„Přechod od plynu k elektřině ale aktuálně není výrazným trendem, který by mohl podstatněji ovlivnit fungování elektrizační soustavy. Celkový počet zákazníků v České republice byl na konci letošního prvního čtvrtletí 2 720 089, loni stejnou dobou 2 744 780,“ upřesnil Hamrník.
Pokud se lidé zbaví plynu, zbaví se i poplatku za distribuci. Jak uvádí web usetreno.cz, ten letos vyjde při roční spotřebě do 1,89 MWh na 119,10korun za měsíc, což je téměř 1500 korun za rok.
Celková spotřeba plynu za první čtvrtletí letošního roku v Plzeňském kraji vzrostla o 10,7 procenta. „Do budoucna přitom očekáváme, že spotřeba ještě poroste, a to v souvislosti s postupným přechodem od uhlí k plynu,“ sdělil Hamrník.
Plzeňská teplárenská přejde na zemní plyn
Ke zvyšující se spotřebě plynu v regionu má zanedlouho přispět i Plzeňská teplárenská, která teplem zásobuje většinu domácností v Plzni. Za čtyři roky by totiž firma měla přestat spalovat uhlí. Bude ale muset investovat zhruba sedm miliard korun.
„Jedním z pilířů dekarbonizace bude přechod na zemní plyn, případně směs zemního plynu a vodíku. Pořizujeme dva paroplynové cykly, investice se odhadují na více než sedm miliard korun, z čehož 3,2 miliardy korun by měly jít z dotací Modernizačního fondu EU,“ nastínil již dříve generální ředitel společnosti Václav Pašek. Půjde o dosud největší investici v historii společnosti.
Platforma pro sociálně-ekologickou transformaci Re-set při hodnocení firem miliardáře Daniela Křetínského, který má třetinový podíl v Plzeňské teplárenské, kritizovala, že Křetínský ve velkém sází na plyn.
Energetický expert hnutí Duha Karel Polanecký s kritikou Křetínského spíše šetří. „Bylo by lepší, kdyby peníze rovnou směřovaly do bezemisních zdrojů, ale potíž je v tom, že úplně nejsou k mání. Řeší se to tím, že plynové zdroje jsou připravené kromě plynu i na další palivo, a to na vodík. Nemůžeme nikomu vyčítat, že nyní nepostaví elektrárnu na vodík, protože zjednodušeně řečeno nemá rouru, která by tam vodík dovedla,“ vysvětlil již dříve Polanecký s tím, že je to otázkou budoucnosti. Odhadl, že vodík by se do Plzně mohl dostat zhruba za deset let.
