Soudní znalkyně z oboru psychologie Karolína Malá uvedla, že obžalovaná se projevuje velmi nízkou tolerancí ke stresu s rizikem agrese vůči sobě či okolí a špatně se dokáže ovládat. 

Soudní znalec z oboru psychiatrie Václav Fait upřesnil, že se jedná o důsledek duševní poruchy nazývané smíšenou poruchou osobnosti. Ta se projevuje sklonem k afektivnímu jednání.

Doplnil, že žena má sníženou schopnost respektovat morální i zákonné normy. „Což jsou tedy příznaky, které vedou k dnes sledované trestné činnosti,“ připomněl Fait.

K činům docházelo v afektu, pod vlivem vzteku

Sdělil, že v době trestné činnosti byly rozpoznávací schopnosti Denisy M. podstatně omezené. „K činům docházelo v afektu, pod vlivem vzteku. Lze připustit, že nebyla prokázána motivace vyplývající z duševní poruchy,“ konstatovala Malá.

Intelektuální schopnosti obžalované se podle posudku pohybují v hlubokém podprůměru na hranici lehké mentální retardace, inteligenční kvocient je mezi 50 až 70 body. „Schopnosti zvládat praktické věci jsou podprůměrné,“ sdělila psycholožka.

I přes tyto vlastnosti a schopnosti loni 2. srpna vydal Okresní soud v Příbrami rozsudek, kterým ani ne dvouletou Janu svěřil do příbuzenské pěstounské péče manželům Denise a Janu M.

Biologická matka týrané Janičky má osm dětí

„Praxe v sociálně právní péči o děti je taková, že se upřednostňuje to, aby dítě zůstalo v kruhu široké rodiny,“ uvedla u soudu Karolína Malá s připomínkou, že o tom nerozhoduje zdravotnictví, tedy například psycholog, ale pracovníci sociálních odborů.

Navíc Denisa M. neměla v péči jen dvouletou Janu, ale i její mladší šestiměsíční sestru Denisu, jejíž osvojení bylo jen otázkou času. Biologická matka obou dětí, což je švagrová obžalované, má s několika otci osm dětí, ani jedno nevychovává.

O tři potomky se starají její rodiče, o další nepříbuzenští pěstouni. Při policejním výslechu biologická matka dětí uvedla, že její rodiče napadlo, že o zbývající dvě děti by se mohli starat právě Denisa a Jan M., kteří se marně pokoušeli o vlastní dítě.

Teta obžalované Denisy M., která ji vychovala, pro MF DNES u soudu uvedla, že na lavici obžalovaných by měl sedět i Jan. 

„Věděl, že Denisa malou týrá, měl to oznámit na policii. Dostala by dva roky a nemuselo to dojít tak daleko, že bude ve vězení možná 16 let,“ uvedla teta obžalované s tím, že Denisa proti manželovi u soudu nic neřekne, protože ho miluje.

Rodiče holčičky chtěli po pěstounce peníze

„Řekla nám to ve věznici při návštěvě,“ sdělila teta. Podle ní byl na její svěřenkyni vyvíjen obrovský tlak, protože otec i matka obou holčiček chtěli po Denise M. peníze.

„Rodí děti, nestarají se o ně a chtějí za ně peníze. Oni je vlastně prodávají a Denisa to psychicky neunesla,“ posteskla si žena.

Pětadvacetiletá Denisa M. před Krajským soudem v Plzni (20. 3. 2018)

V době, kdy se obžalovaná začala starat o svěřené děti, neměla peníze, její manžel měl exekuce a požádal o osobní bankrot. Často se proto hádali.

Dvouletou Janičku a její šestiměsíční sestru dostali do péče v srpnu. Obžalovaná u soudu přiznala, že starší neteř neměla ráda. Často ji bila i bezdůvodně, dvakrát ji kousla do tváře. Její agrese vůči dítěti vygradovala 5. října, kdy holčička plakala a odmítala jíst.

Na polici žena přiznala, že dítě několikrát udeřila páskem s kovovou přezkou přes hlavu. Holčička se začala dusit, těžce dýchala a upadla do bezvědomí. „Myslela jsem, že jí zaskočilo sousto. Třásla jsem s ní, polévala ji studenou vodou, ale nic nepomáhalo,“ řekla policistům žena.

Zlomená čelist, krvácení do mozku, krevní výrony po těle

Podle státního zástupce obviněná věděla, že vzhledem k intenzitě útoků a věku poškozené může dojít ke zraněním s fatálními následky.

Dvouletá Janička na následky zranění po několika dnech zemřela. Měla zlomenou dolní čelist, krevní výrony na trupu a končetinách, krvácela do mozku. 

Případ rozpoutal velkou diskuzi o pravidlech svěřování dětí do pěstounské příbuzenské péče. Nepříbuzní pěstouni na rozdíl od příbuzných podstupují mnoho měsíců trvající důkladné a důsledné prověřování a testování. Ale úřady preferují umístění dětí k příbuzným.

„Musíme se snažit o ucelení a nastavení stejných podmínek pro všechny typy pěstounské péče. V tomto případě šlo bohužel o individuální pochybení jedince,“ řekl prezident Asociace náhradních rodin Vladimír Patera.