Novela zákona totiž zakazuje umisťování těchto dětí do kojeneckých ústavů, dětských center a dětských domovů. Nově se bude sázet na pěstouny. Těch je ale v Plzeňském kraji i přes velkou snahu plzeňského hejtmanství málo.
Jak uvádí Tytlová, jedinou nadějí pro děti v Plzni bude zařízení Šneček s kapacitou 12 lůžek, druhé středisko Dětského centra Plzeň (DCP). Sloužit bude dětem, které vyžadují okamžitou pomoc a pro které se nenajdou pěstouni. Bude se prý jednat nejčastěji o sourozenecké skupiny, protože ty si pěstoun v počtu třeba tří či čtyř jen těžko vezme.
Problémem je podle Tytlové fakt, že ve Šnečku budou moci být děti jen na omezenou dobu několika měsíců. „Během tak krátké doby se ale sociální situace problémové rodiny, kde třeba docházelo k týrání dětí, jen těžko zlepší. Na to odborníci na sociální problematiku potřebují mnohem delší dobu,“ připomněla.
Holčičku mají po tragickém domácím porodu pěstouni, otec o ni bojuje dál |
„Pracovníci Orgánů sociálně-právní ochrany dětí budou zkrátka tlačeni k tomu, aby se dítě vrátilo do škodlivého prostředí. A v takových rodinách pak vyrůstají rizikoví občané,“ obává se Tytlová.
Kolegyně z celé republiky jí prý sdělují, že už se to stává. „Třeba babička, která byla odsouzená za násilí na vlastních dětech a odseděla si trest, dostala do péče vnoučata. Bylo to dáno tím, že už se kraje připravují na dobu od 1. ledna a s nadsázkou řečeno nastalo zbavování se dětí,“ líčí Tytlová.
Situace po 1. lednu se obává i Plzeňský kraj. „Novela zákona plní a naplňuje trend preferování rodinné péče před péčí ústavní, který podporuje i Plzeňský kraj. Na druhou stranu z praxe sousedních států víme, že může přinést některým dětem komplikovanou situaci právě například v okamžiku, kdy v kraji nebudou dostupní vhodní pěstouni,“ uvedla mluvčí Plzeňského kraje Eva Mertlová.
Zájemců o pěstounskou péči je v kraji málo, nové má oslovit kampaň |
Dodala, že by kraj potřeboval vyšší desítky až stovky dlouhodobých pěstounů, kam nepatří ti v příbuzenském vztahu, těch na přechodnou dobu by bylo třeba kolem dvaceti.
V kraji je nyní zhruba 200 dlouhodobých pěstounů, těch na přechodnou dobu 29. Po mediální kampani kraje bylo v roce 2023 zařazeno do evidence 22 dlouhodobých a šest přechodných, letos sedm dlouhodobých a jeden přechodný. „Některé žádosti se ještě vyřizují,“ doplnila.
A jak by se dal zvednout počet pěstounů? „Bude to těžké,“ říká Tytlová, protože i na Moravě, která byla dlouho líhní pěstounů i pro západočeské děti, se situace mění. Generace starších pěstounů totiž odchází a mladí už pěstouny v takové míře dělat nechtějí.
Názorem Tytlové je, že když stát na pěstouny vsadil všechny karty, měl by je víc podporovat. „Pro začátek třeba tím, že by jim zvedl ohodnocení alespoň na průměrnou mzdu ve státě, což je dnes jen vzdálené přání,“ dodala ředitelka.
