„Někdy si říkám, co jsem si to zase vymyslel, ale má to svoje kouzlo,“ uvedl nadšenec.
Z domova vyrazil před čtrnácti dny. Sbalil si nejenom oblečení, stan, spacák a nářadí, ale také plný kufr elektroniky s notebookem, kamerou, dronem a bateriemi.
„U předchozích výletů jsem měl s sebou spoustu komfortních věcí. Motorka pak byla neuvěřitelně těžká. Teď je to se skútrem sranda. Když jsem párkrát zapadl na rozblácené louce, jen jsem stroj popohodil a jel dál,“ popsal devětadvacetiletý muž.
Zatím ho nejvíc trápí počasí, protože často prší. V některých místech jsou i lokální povodně. „Samozřejmě na velké motorce můžete dešti ujet. Prostě otočíte plynem a přesunete se někam, kde už je lépe. Ale s tímhle pekáčem to moc nejde,“ smál se.
Nepříjemné chvilky zažil i kvůli stanu, v němž nocoval a který nevydržel silný nápor vody. Po týdnu si musel koupit nový.
Kromě stanu občas přespí v penzionu či hotelu. „Hlavně když potřebuji usušit oblečení, dát si teplou sprchu a zkopírovat videosoubory z karet do notebooku,“ nastínil.
Na skútru Pondělík denně ujede zhruba osmdesát kilometrů. Velmi často se mu stává, že ho někdo zastaví a ptá se, kam má namířeno.
„Když řeknu, že kolem republiky, chytají se lidé za hlavu. Zajímá je, jestli jsem na cestě už od loňska, nebo mi nabízejí pět set korun jako bolestné za to utrpení, které na skútru musím snášet,“ vyprávěl.
Nicméně přiznal, že pomalá jízda je někdy pro něj náročnou disciplínou. „Je to o trpělivosti, ale i tohle má svůj půvab. Vidím krajinu a spoustu věcí, okolo kterých bych na normální motorce jen proletěl. Mám trasu vytyčenou co nejvíce podél hranic. Když něco zajímavého zahlédnu, zastavím se a prohlédnu si to. Rozhodně to má něco do sebe. Hlavní ale je, že jsem na dvou kolech,“ uzavřel.