Podle správců státních památek je návštěvnost závislá na více faktorech, mezi které patří nabídka akcí pro veřejnost nebo počasí.
Hrad a zámek Horšovský Týn měl za prvních sedm měsíců nárůst zhruba o 300 návštěvníků. Velký vliv měl skok v červenci, kdy ve srovnání s loňskem přišlo přes 1 700 lidí navíc, celkem 5 795 lidí.
„Jsme tak v Plzeňském kraji skokani roku, návštěvnost se zvedla o 45 procent. Je to hlavně díky tomu, že jsme otevřeli atraktivní výstavu a znovu zpřístupnili hradní okruh, takže o návštěvníky nemáme nouzi,“ vysvětluje kastelán Jan Rosendorfský.
Zmíněná výstava se jmenuje Když služba měla styl a představuje desítky livrejí služebnictva významných šlechtických rodů – Trauttmansdorffů, Schwarzenbergů, Metternichů, Clam-Gallasů, Rohanů, Lichnovských, Salmů a dalších. Umožňuje tak nahlédnout do světa a života zámeckých služebníků na aristokratických dvorech v průběhu několika staletí. K vidění jsou stejnokroje panských komorníků a lokajů, kočích, lovců, pážat či hudebníků.
Když jsou hice, lidí přijde míň
Jan Rosendorfský připouští, že návštěvnost ovlivňuje i počasí, které v červenci netáhlo lidi tolik k vodě a chtěli se zabavit jinak. „Zdaleka ale nejde jenom o počasí. Podstatnou roli hraje i nabídka různých akcí, aby lidé měli za čím jít,“ uvedl.
Na hradě Velhartice návštěvnost v prvních sedmi měsících roku vyrostla na 27 556, což je o téměř tři tisíce lidí víc než za stejné období minulého roku. Meziroční nárůst v samotném červenci byl o zhruba 1100 na 14 419 návštěvníků.
„Mírný nárůst jsme měli třeba i v květnu, který byl chladný,“ říká Anděla Mejstříková ze správy hradu. Zvýšený zájem nepovažuje za nijak enormní a připomíná, že například v období covidové pandemie přišlo na hrad třeba kolem 19 tisíc lidí za měsíc. „Nyní je ten počet na běžné úrovni doby před covidem,“ uvedla. Připouští, že počasí na návštěvnost nějaký vliv má, podobně jako svátky, kdy mají lidé volno. „Pokud jsou hice, lidí přijde míň. A když dlouho lije, lidi ani nevyjedou,“ popisuje.
Kultura táhne? Jak co
Potvrzuje, že nabídka programu na památkách má vliv. „Loni jsme otevírali okruh Šumavská klenotnice, který sice nemá velkou kapacitu, ale když se v souvislosti s tím o památce mluví, lidi se o to více zajímají a je to znát. Proto se snažíme něco nového nabízet. Pokud se akce zaměří na rodiny s dětmi, lidé jsou vděční, že mají nějaký program, ale u kulturních akcí je to trochu nevypočitatelné. To už musí být nějaká bomba, aby jich to přitáhlo hodně,“ konstatovala.
K památkám v Plzeňském kraji, kde přibylo návštěvníků, patří také hrad ve Švihově. Za prvních sedm měsíců se letos počet návštěvníků zvedl na 24 059 lidí a to je přibližně o 1 300 víc, než za stejnou dobu přišlo loni. Jen v červenci to byl nárůst o zhruba 1 100.
Kastelán Lukáš Bojčuk tvrdí, že se jedná o důsledek více vlivů. „V našem případě byla v červenci návštěvnost trošku vyšší než loni. Myslím, že jsou tři faktory, které k tomu mohly přispět. Trošku asi mělo vliv počasí, ale to nebylo zásadní. My jsme v průjezdné lokalitě, takže se počasí projevuje míň než jinde. V květnu a v červnu jsme tady měli hodně školních zájezdů. Třetí faktor zřejmě je, že jsme jeden z okruhů, konkrétně ve věži, letos otevřeli bez průvodce, a tím se kapacita navýšila. To v návštěvnosti v řádu stovek lidí nějaký nárůst udělá,“ je přesvědčen Bojčuk.
Hradozámecká noc zve na památky po setmění
O přízeň návštěvníků budou památky bojovat už v sobotu večer. V rámci Hradozámecké noci nabídnou pestrý program od kostýmovaných prohlídek, koncertů a divadel až po večerní pozorování hvězd či atmosféru svíčkami osvětlených prostor.
Své brány například otevře zámek v Horšovském Týně, Manětíně a Kozlu, dále klášter Kladruby a Plasy, zámek Nebílovy, hrad Rabí, Velhartice a Švihov a selský statek U Matoušů v Plzni – Bolevci.
