Od 50 let věku mohou lidé bezplatně chodit na kolonoskopii, což je prevence rakoviny tlustého střeva a konečníku. Zájem má jen 50 procent této populace. V rámci kampaně Dotek to ve středu v obchodním centru Olympia v Plzni uvedla předsedkyně České onkologické společnosti Jana Prausová.
Kampaň, jejíž plzeňská část na tomto místě odstartovala v pozadí s interaktivním modelem obří rakovinné buňky, má upozornit na prevenci i možnosti moderní léčby v onkologii, hlavně na imunoterapii, které se také říká biologická léčba.
V Plzni a okolí je kampaň ještě potřebnější než jinde. V Plzni je totiž ročně nově diagnostikováno 1,5krát víc nových rakovinných nádorů, než je celorepublikový průměr.
Ročně 3,5 tisíce onkologických pacientů
Komplexním onkologickým centrem Fakultní nemocnice v Plzni projde ročně 3,5 tisíce onkologicky nemocných nejen z Plzeňského kraje, ale i z krajů sousedních.
„Nadějí na uzdravení či prodloužení života dávají pacientům moderní léčebné postupy jako imunoterapie nebo cílená terapie. Uplatňují se u některých nádorů plic, ledvin, močového měchýře, dělohy, jícnu, žaludku i nádoru tlustého střeva a konečníku,“ konstatoval přednosta Onkologické a radioterapeutické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni a místopředseda České onkologické společnosti Jindřich Fínek.
Uvedl příklad pacientů s nádory ledvin. „Z těch, kteří potřebují léčbu, 80 procent dostane imunoterapii. Ostatním, kteří na imunoterapii nemají kondici nebo trpí nějakým autoimunitním onemocněním, nasadíme standardní léčbu,“ uvedl.
A proč je v plzeňském regionu rakovinných nádorů víc než jinde? Fínek vysvětlení nemá, ale nejvíce to přičítá zátěži Škodovky.
U mužů vévodí karcinom prostaty, u žen prsu
„Když jsme šli v době studií za minulého režimu v noci z hospody po náměstí Míru v Plzni, ze Škodovky vypouštěli takzvaný generátorový plyn a páchla polovina města. My nemůžeme vědět, jaké hrůzy vypouštěli. Když byly uprostřed města válcovny a hutě, nemohlo to zkrátka dopadnout jinak než větším výskytem rakoviny,“ odhadl Fínek.
Přidal i dopady hrudkoven v Ejpovicích, od kterých když foukal vítr, parapety v Plzni-Doubravce byly krátce nato černé.
Z ročenky Ústavu zdravotnických informací a statistiky vyplývá, že v roce 2018, což jsou poslední data, bylo v Plzni ročně nově diagnostikováno asi 1200 zhoubných nádorů na 100 tisíc obyvatel u mužů a 1100 u žen. Je to více než celorepublikový průměr, kdy se incidence pohybuje nad osmi sty.
Jak uvedla Prausová, na prvních místech zůstávají podobné onkologické diagnózy. „U mužů vévodí karcinom prostaty, karcinom zažívacího traktu a nádory plic, u žen je to stále karcinom prsu, nádory zažívacího traktu, gynekologické nádory a karcinom plic,“ popsala onkoložka.
Nárůst počtu nádorů mezi lety 2002 a 2020 byl 0,4 procenta. Trendem podle ní je ale nárůst opakovaných diagnóz. „Nádory se vrací nebo vznikají nové jiného druhu. Výjimkou není druhý, třetí či čtvrtý nádor, což je dáno prodlužujícím se věkem, který se protahuje i díky kvalitě onkologické péče,“ poznamenala onkoložka.
Pozitivem podle ní je, že přibývá lidí, kteří přicházejí k lékaři v časných fázích vývoje nádoru. „To se týká hlavně karcinomu prsu. Ženy o sebe více dbají, chodí na mamografický screening. Většinu zachytíme v první a druhé ze čtyř stádií vývoje nádoru. Když přijdou v prvním stádiu, téměř 100 procent žen vyléčíme,“ popsala Prausová.
Největší rezerva je podle ní u rakoviny tlustého střeva a konečníku. Na kolonoskopii přichází jen polovina z těch, kteří mají na bezplatné preventivní vyšetření nárok. I tohoto nádoru je přitom v plzeňském regionu víc než jinde. „Když při kolonoskopii lékař na stěně střeva zachytí polyp a ten se následně odstraní, nádor ani nevyroste,“ popsala Prausová.