1 Podchod u centrálního autobusového nádraží
Podchod pod Centrálním autobusovým nádražím v Plzni nevypadá moc dobře. (2. března 2023)
Špína, poházené odpadky či pach moči, nevzhledně posprejované stěny. S tím se člověk pravidelně setkává, když podchodem míří na Centrální autobusové nádraží v Plzni (CAN). Miroslav Slaný, mluvčí společnosti Z-Group, která většinu podchodu u CAN vlastní, uvedl, že společnost se o toto místo denně stará a situaci prakticky nepřetržitě řeší. „Naši pracovníci tento prostor i několikrát denně uklízí. Bohužel prostory jsou veřejně přístupné, a především v noci se zde shromažďují osoby, které podchod znečišťují,“ popsal Slaný.
Připomněl, že společnost nemůže podchod uzavřít a vstup veřejnosti zakázat. „Opakovaně jsme kontaktovali i městskou policii. Situace je komplikovaná a dosti neutěšená. Máme velmi omezené možnosti. A tak uklízíme a uklízíme. Bohužel stav se nelepší, ale spíše zhoršuje,“ sdělil Slaný.
Vedle vlastníka se tyto prostory snaží denně udržovat a zkulturňovat i nájemce, kterým je autobusový dopravce ČSAD autobusy Plzeň. „Ale i nájemce má omezené možnosti, platí to samé – lidé, zvláště někteří, se občas chovají hůře než zvěř a zanechávají za sebou neuvěřitelný nepořádek,“ popsal mluvčí.
Situaci by podle vedoucího dopravního inženýrství Správy veřejného statku plzeňského magistrátu Ondřeje Vohradského mohlo zlepšit zasypání a uzavření části podchodů pod CAN a v okolí. Vše by mělo začít letos na jaře otevřením nového přechodu pro chodce. Ten povede od první brány Škodovky, která je kousek od CAN. Podchod pod Tylovou ulicí, který vlastní město, se pak zbourá a zasype. „Na tuto akci budeme připravovat projekt,“ nastínil Vohradský.
S firmou Z-Group, která vlastní zbytek podchodů, město jedná o jejich zkrácení. „Protože když se uzavře část pod Tylovou ulicí, ztratí podchod smysl až k Husově ulici, kde už žádný východ není. Záměrem je, že bude fungovat jen podchod mezi budovou autobusového nádraží a Skvrňanskou ulicí neboli jen pod plochou autobusového nádraží,“ přiblížil Vohradský.
2 Podchod u hlavního vlakového nádraží
Podchod mezi hlavním nádražím v Plzni a Americkou třídou. Vstupy z některých ulic jsou uzamčené. Prostory se staly terčem sprejerů. (2. března 2023)
Stejně jako podchod pod CAN není příliš vábný ani podchod u hlavního vlakového nádraží. Vyřádili se na něm sprejeři. Jeho výhodou oproti podchodu u CAN je fakt, že se na noc zavírá, takže není tolik prostoru k jeho znečišťování.
Vedoucí úseku dopravního inženýrství plzeňského magistrátu Ondřej Vohradský sdělil, že jeho modernizace nastane až v souvislosti se záměrem společnosti Ameside, která má územní rozhodnutí na projekt nové městské čtvrti mezi Americkou třídou, Denisovým nábřežím a Hlavním nádražím. Zhruba za osm miliard korun ji chce postavit do roku 2027.
„Do té doby bude podchod ve stejné podobě jako nyní,“ uvedl Vohradský. Jisté je, že po modernizaci bude lépe přístupný než nyní. Napojovat se na něj bude nově vzniklá ulice, která povede od muzea, pak se napojí na lávku přes řeku Radbuzu, od lávky povede cesta pro pěší až k podchodu. Nebude ale v úrovni dnešní Americké třídy, ale níž, přesněji v úrovni dnešního podchodu. Do něj se tedy nepůjde z kopce, ale po rovině. Povedou z něj eskalátory k palubě Hamburk.
Výstup z podchodu směrem na Slovany s pevným schodištěm zůstane zachován. Celý prostor podchodu se upraví, budou tam prodejní stánky a provozovny. Kdy bude projekt Ameside realizován, se ale Vohradský neodvažuje odhadovat.
3 Kasárna Slovany
Areál bývalých kasáren v Plzni na Slovanech (13. března 2023)
Od devadesátých let je po odchodu armády nevyužitý zhruba třicetihektarový zdí obehnaný areál bývalých kasáren na Slovanech. O území mělo zájem město, ale od státu jej získala 1. plzeňská makléřská. Tu v roce 2006 koupil spolumajitel společnosti APB Plzeň Petr Březina.
V areálu byly zbořeny budovy, které tam zůstaly po armádě. Pro jeho využití existuje plán na výstavbu rodinných a bytových domů, menšího obchodního centra nebo parku. Počítalo se s tím, že do území bude prodloužená tramvajová trať. Rozvojové plány nicméně narazily na to, že v území není vybudovaná dostatečná vodárenská infrastruktura.
Vedení Plzně chce nyní s vlastníkem areálu jednat o možnostech vzájemně výhodné spolupráce při využití lokality. Petr Březina je přesvědčen, že první domy tam mohou stát už do tří let.
4 Rozhledna Chlum
Vrch Chlum v plzeňské Doubravce s chátrající rozhlednou (2. března 2023)
Rozhledna Chlum na stejnojmenném vrchu je jednou ze tří dominant na kopcích kolem Plzně. Jenže kvůli neuskutečněnému megalomanskému podnikatelskému plánu z 90. let minulého století zůstala na kopci zděná rozhledna jako kůl v plotě. Od 20. let minulého století byla rozhledna srostlá s Chatou Luďka Pika, kterou také postavil dřívější Svaz čs. dělnických turistů. Ta byla na konci minulého století zbořena.
Jaká je budoucnost turisticky zajímavého místa? Podle starosty plzeňského městského obvodu Doubravka Tomáše Soukupa by místo mělo znovu ožít. „Naděje na přístavbu určitě je. V současné době pracujeme na tom, abychom letos získali územní rozhodnutí pro připojení sítí. Chceme tam připojit kanalizaci i vodu. U vody už víme, že původní studna není funkční. Nechali jsme tam hledat vodu, ta tam je. Nová studna bude vrtaná a velmi hluboká,“ řekl starosta Soukup.
Obvod i město jednají s církví o lese na Chlumu. Pro projekt oživení a dostavby u rozhledny bude nutné část lesa v územním plánu převést z hospodářského lesa na rekreační, aby se u rozhledny vůbec mohlo něco postavit.
Protože na konci loňského roku Klub českých turistů, odbor Bolevec Plzeň, skončil jako provozovatel rozhledny i stánku s občerstvením, místní radnice hledá jeho nástupce. „V březnu jsme otevírali obálky s nabídkami. Přihlásil se jeden zájemce, který má zkušenosti s provozováním obdobného zařízení. Občerstvení by mělo být v kontejneru obloženém dřevem, aby se to tam i vizuálně hodilo. Budeme se snažit, aby rozhledna byla pro návštěvníky co nejdříve zprovozněna a aby tam zároveň měli občerstvení,“ nastínil starosta plány na nejbližší období.
Původní chata na Chlumu stála od roku 1926, o tři roky později byla dostavěna a otevřena i rozhledna vysoká 25 metrů. Vizualizace jednoho z návrhů dostavby u rozhledny počítá s objektem ve tvaru písmene L, ve kterém by měla vzniknout zahradní restaurace, komunitní sál, měla by fungovat i jako přístřešek, altán a chybět nebude ani sociální zařízení.
5 Bývalé ghetto na Jateční třídě
Plzeňské ghetto a okolní objekty na Jateční třídě. Roky chátrající domy jsou určeny k demolici. (2. března 2023)
Pavlačový dům v Jateční ulici býval pro většinu obyvatel poslední štací, než kvůli neplacení nájmu skončili na ulici. Teď je už kompletně vystěhovaný, vchody i okna ve spodních patrech jsou zazděné nebo jinak zabezpečené, aby dovnitř nikdo nevlezl a nesnažil se tam načerno přebývat. Dům čeká demolice.
„Jeho bourání je úzce sepjato se stavbou další části východního okruhu,“ řekl starosta městského obvodu Plzeň 4 Tomáš Soukup. Spolu s ním ustoupí nové silnici ještě další tři propojené a stejně vybydlené domy v těsném sousedství. Na jednom z nich je stále cedule s označením ulice Duchcovská. I ty mají zazděná všechna okna i dveře.
Podle aktuálních materiálů Ředitelství silnic a dálnic by stavba dalšího tříkilometrového úseku východního okruhu od Velkého Boleveckého rybníku až za křižovatku s Rokycanskou ulicí měla začít v roce 2027.
Pavlačák i zbylé domy opakovaně kontrolují strážníci. V posledních týdnech sem několikrát vyjížděli hasiči, když se někdo zřejmě násilím dostal do některého z bytů v pavlačovém domě a něco tam zapálil. Několik zásahů měli hasiči i v blízkých opuštěných garážích mezi pavlačovým domem a železniční tratí, které jsou vesměs nacpané nepořádkem.
Do opravy pavlačového domu ještě na začátku tisíciletí město investovalo miliony korun. Aby tehdy dům mohl dál fungovat, firma musela zpevnit pavlače. Jenže naprostá většina tamních obyvatel dál pokračovala v ničení bytů i společných prostor.
Loni se stěna domu stala velkým plátnem. Jeden z nejlepších českých umělců ve stylu pouličního umění Dmitrij Proskin při streetartovém festivalu Wallz na zdi vytvořil spící dítě přikryté místo deky odlupující se fasádou domu.
6 Bývalá porodnice na Slovanech
Bývalá porodnice v Plzni na Slovanech (15. března 2023)
Nestane se bývalá porodnice na Slovanech dalším případem zchátralé kulturní památky? To napadne každého, kdo kolem jedné z nejvýznamnějších staveb plzeňského meziválečného funkcionalismu prochází. Budova totiž léta chátrá.
V těchto dnech ale nastal posun - ministerstvo kultury vyšlo vstříc firmě Petranox, za kterou stojí plzeňský právník Pavel Cink, a zbavilo památkové ochrany pozemky v okolí. Právě na tyto pozemky se má bývalá porodnice, z které má vzniknout domov pro seniory, rozrůst.
„Kulturní památkou nadále zůstává samotná budova bývalé školy a porodnice včetně pozemku, na kterém se nachází. Ministerstvo kultury ruší prohlášení školní zahrady, oplocení školní zahrady, parkově upravené plochy před hlavním vchodem,“ uvedla Ivana Awwadová z tiskového odboru ministerstva kultury. Rozhodnutí ministerstva zatím není pravomocné, čeká se na případná odvolání.
„Do měsíce bychom mohli vědět, jestli se věc potáhne dál,“ uvedl Cink. Pokud bude rozhodnutí pravomocné, podle Cinkova hrubého odhadu by se mohlo do roka až dvou začít stavět. Petranox podle něj rozhodnutí ministerstva vnímá jako odblokování závadného stavu, díky čemuž bude budova schopná rekonstrukce a nového využití. „Bez rozšíření budovy by projekt nedával ekonomický smysl,“ uvedl Cink.
Firma má zatím zpracovanou studii, jak bude domov pro seniory vypadat. „Projekt nemáme, protože bude nutné ho konzultovat s památkáři, musí se dořešit věci, které se týkají například i statiky,“ dodal. Podle názoru památkářů by měla být budova zachována, protože je to vynikající meziválečná architektura.
Někdejší porodnice přestala fungovat v roce 2007, když fakultní nemocnice postavila novou porodnici na Lochotíně. O nevyžitou budovu na velmi atraktivním místě pak mělo zájem především vedení radnice městského obvodu Plzeň-Slovany. Chtělo totiž dům využít na zařízení pro seniory.
Město mělo příležitost získat od státu objekt zadarmo, ale ve vedení radnice k tomu nebyla vůle. V roce 2013 pak budovu koupila za zhruba 25 milionů korun společnost Petranox. Právník Pavel Cink odmítá, že by jeho cílem bylo nechat budovu zchátrat a na jejím místě postavit například byty. Na místě hodlá vybudovat komplex pro seniory, kde budou nejen samostatné byty, které jim budou sloužit, ale i klasický domov pro seniory.
7 Nejhorší adresa ve městě - Resslova 13
Vybydlený dům, bývalé ghetto v Resslově ulici 13, chce nechat plzeňská radnice opravit. V jeho okolí je značný nepořádek. (17. března 2023)
Z adresy, která měla pověst té nejhorší v centru města, se má stát místo s dobrým bydlením. Takový je plán nového vedení Plzně. Plán je zajímavý zejména vzhledem k historii a extrémně špatnému stavu budovy. Adresa Resslova 13 totiž proslula svého času jako nejznámější ghetto ve městě.
Ještě na konci minulého tisíciletí se jednalo o celkem běžný činžák. Pak do něj ale úřady začaly stěhovat problematické rodiny. Ty postupně dům zaplnily a lokalita získala pověst nebezpečného místa. V domě žila zhruba stovka lidí, někteří závislí na drogách. Část nájemníků budovu devastovala, zejména za domem ve vnitrobloku bývala spousta odpadků. V roce 2009 zástupci města došli k závěru, že je dům v havarijním stavu, nájemníky odstěhovali a budovu uzavřeli.
Současné vedení města chce budovu znovu využít pro nájemní bydlení. Rekonstrukce by ovšem s ohledem na stav budovy byla zřejmě finančně velmi náročná.
Náměstek primátora Pavel Bosák nicméně tvrdí, že zadal studii, která se zabývá dvěma možnostmi. „Jedna je přestavba, tedy rekonstrukce, a druhá je zboření a výstavba nové budovy. Stavba nového domu by znamenala nutnost vytvořit parkoviště, zatímco při využití stávající budovy to nutné není,“ říká Pavel Bosák. Podle náměstka se bude při porovnávání variant brát kromě ceny v úvahu i počet bytů, které by bylo možné využít.
Šéf kontrolního výboru zastupitelů David Šlouf z opoziční ODS je přesvědčený, že cena za rekonstrukci domu Resslova 13 by byla velmi vysoká a příliš by se nelišila od nákladů na novou stavbu. Nebo by byla i vyšší. „Je to tak vybydlený dům, že rekonstrukce by se musela týkat snad všeho kromě obvodových zdí. Takové rekonstrukce jsou často obtížnější, než postavit něco nového,“ konstatoval.
V minulosti zástupci města předpokládali, že dům v Resslově 13 padne, aby vznikl lepší přístup do území uvnitř bloku domu mezi Prokopovou ulicí, Americkou třídou a Resslovou ulicí. Město také nabízelo dům k prodeji zároveň s bývalým sídlem právnické fakulty a někdejším Komorním divadlem. Žádný kupec se ale nenašel. Podle znaleckého posudku byla v roce 2020 cena domu Resslova 13 zhruba devět milionů korun.
8 Bývalé městské lázně
Bývalé městské lázně v Plzni na Denisově nábřeží (5. září 2022)
Budova někdejších městských lázní na Denisově nábřeží je nevyužitá a chátrá od 90. let. Tehdy se jí město Plzeň zbavilo výměnou za akcie soukromé firmy, která potom zkrachovala a budovu získala jiná společnost. Ta ji nedokázala využít a nabídla ji městu za zhruba 25 milionů. Zastupitelé nabídku odmítli zejména s argumenty, že město pro objekt nemá využití a že by rekonstrukce stála stovky milionů korun.
Budovu pak v roce 2007 koupila již třetí soukromá firma. Ta plánovala přestavbu například na hotel a byty, ale nic se nedělo.
Loni budovu odkoupil za 120 milionů Plzeňský kraj. Hejtmanství plánuje rekonstrukci a přístavbu. V prostoru velkého bazénu má vzniknout víceúčelový sál a v přístavbě má najít zázemí Západočeská galerie. Náklady jsou předběžně odhadovány na zhruba 1,6 miliardy, ale někteří zástupci kraje připouští, že to bude víc.
9 Kulturní dům Peklo
Interiér bývalého kulturního domu Peklo v Plzni
Od roku 2018 je uzavřená část plzeňského kulturního domu Peklo. Jedná se o západní část, kde je velký sál známý svou velmi dobrou akustikou. Uzavření si vynutilo zjištění, že strop nad sálem je v havarijním stavu a je nutná rekonstrukce. Náklady na ni jsou odhadované na stovky milionů korun.
V minulém volebním období se město pokusilo Peklo prodat s podmínkou, že nový majitel zajistí rekonstrukci a ve velkém sále se budou dál odehrávat společenské akce. Přestože vyvolávací cena byla pouze 6,5 milionu korun, zájemce se nenašel.
Zástupci radnice se pak dohodli, že rekonstrukci zajistí město vlastními silami. Nyní už druhá pracovní skupina jedná o budoucím využití Pekla. Stejně jako skupina první v minulém volebním období chce zachovat velký sál pro kulturní a společenské akce. Upřesňují se představy o využití zbývající části. Nynější vedení města plánuje prostor s velkým sálem zrekonstruovat do konce tohoto volebního období.
10 Bývalé kino Hvězda
Z bývalého kina Hvězda v centru Plzně je ruina. (13. 3. 2023)
Z bývalého kina Hvězda v Pražské ulici nedaleko plzeňského náměstí zbylo jen torzo. Naposledy se v něm promítalo v roce 1995, poté se prostory proměnily ve vietnamskou tržnici. Objekt vlastní společnost Waldemoore. Simona Šnebergerová z této firmy v roce 2017 uvedla, že se Hvězda začala opravovat a úpravy by měly být hotové co nejdříve.
Od té doby uběhlo více než pět let a Šnebergerová v těchto dnech znovu potvrdila, že rekonstrukce bývalého kina stále probíhá. „Ačkoliv to není zvenku na první pohled patrné,“ sdělila.
Kdy ale rekonstrukce skončí a co v objektu vznikne, také nyní odmítla sdělit. „Vyměnily se plány, více k tomu nebudeme sdělovat,“ uvedla v krátkosti. V minulosti nevyloučila, že by budova mohla mít multikulturní využití.
Které z ostudných míst Plzně nejvíc potřebuje nápravu?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00pátek 14. dubna 2023. Anketa je uzavřena.
