Primáři v dopisu ministrovi napsali, že se službám na pohotovosti v jejich nemocnicích vyhýbají praktičtí lékaři z terénu. Místo nich pak musejí ordinovat už tak přetížení nemocniční lékaři, napsali. Praktici argumentují, že to není jejich povinnost a hrozila by i stávka.

V Plzeňském kraji dopis ministrovi podepsali Daniela Pousková, primářka Dětského oddělení Nemocnice u Sv. Jiří v Plzni, Jaroslava Paduchová, primářka Dětského oddělení Rokycanské nemocnice, a Štěpán Kutílek, primář Dětského oddělení Klatovské nemocnice. „Atestovaní lékaři v nemocnicích nastupují do ústavních pohotovostních služeb na svých lůžkových pracovištích. Vykonávají tak často nadměrný počet přesčasových hodin a nemohou k tomu navíc zajišťovat i lékařskou pohotovostní službu namísto absentujících kolegů - praktických lékařů pro děti a dorost,“ stojí například v dopise ministrovi.

„Služba na pohotovosti by připadala v úvahu u těch, kteří mají volnou kapacitu, ale abychom to nařídili paušálně všem praktickým lékařům pro děti a dorost, bylo by to nespravedlivé,“ uvedl kralovický lékař Ctirad Kozderka, zástupce Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost v Plzeňském kraji.

„Některé ordinace se starají o dva tisíce dětí i víc. V jejich případě se nedivím, že neslouží,“ uvedl Kozderka. Odhadl, že v Plzni minimálně 50 procent praktiků slouží.

Jedna služba za dva měsíce

Pousková z Nemocnice u Svatého Jiří v Plzni, kde je jedna z pohotovostí v kraji, ale oponovala, že zde slouží 25 lékařů, což je zhruba 30 procent těch, kteří v místě mají ordinaci. Kvůli tak malému procentu musí podle Pouskové vypomáhat lékaři z nemocnice nebo z kojeneckého ústavu v Plzni či lékařky bez ordinace v důchodovém věku.

„Kdyby sloužili všichni praktičtí lékaři, kteří mají v obvodu ordinaci, vycházela by na ně jedna služba za dva měsíce,“ říká Pousková. Připomněla, že se pohotovost stará o všechny dětské pacienty v obvodu, proto by výpomoc všech lékařů měla být morální povinností vůči vlastním pacientům i kolegům.

„Podle zákona by se měl praktik starat o svého pacienta 24 hodin denně. Berou za to na každého pacienta kapitační platbu,“ uvedl Kutílek. „Třeba v Německu jim seberou licenci, když neslouží,“ dodal primář Klatovské nemocnice.

„Ať se pan primář 24 hodin, 365 dnů stará o své pacienty. To by se z toho musel zcvoknout, takže to nemůže chtít ani po nás. My máme od ministra a od pojišťoven potvrzeno, že musíme pracovat osm hodin, pět dnů v týdnu,“ opáčil Kozderka.

Zelinář po práci také nejde do velkoobchodu

Přirovnal to k OSVČ zelináři. „To je podobné, jako kdyby mu nějaký obchodní řetězec řekl, že ještě po své šichtě půjde prodávat zeleninu do jejich velkoobchodu,“ uvedl Kozderka. Vyžadování povinnosti sloužit by podle něj vzbudilo mezi praktiky velkou nevoli. Nevyloučil v tomto případě ani stávku.

Kutílek ale upozornil, že když je nemocniční lékař na pohotovosti, má k tomu ještě 40 pacientů na lůžkách. „Do toho přiváží záchranka akutní pacienty, které musí nemocniční lékař ošetřit, a k tomu o víkendu přijde denně na pohotovost třeba 60 až 70 lidí. Někteří třeba s tím, že má Pepíček dva dny zaražené větry,“ nastínil Kutílek.

Zbytečná vyšetření mohou škodit, ale systém je dovoluje, říká emeritní primář

Paduchová uvedla, že ze šesti soukromých dětských praktiků z okolí Rokycanské nemocnice neslouží ani jeden. „Kdyby každý z nich sloužil třeba dvakrát za rok, pomohlo by nám to hlavně v zimním období, kdy jsou epidemie,“ sdělila.

Rokycanská praktická lékařka pro děti a dorost Blanka Popelová odvětila, že když ji nemocnice požádá, je ochotná sloužit. Podle ní české zdravotnictví trpí hlavně nadměrnými počty vyšetření. Proto by vrátila regulační poplatek. „Politici ho ze strachu ze ztráty voličů zrušili, ale nám pomáhal, snížil totiž počty pacientů o 30 až 50 procent,“ poznamenala. Odpadli by podle ní třeba malí pacienti, které maminky přivedou s rýmou a teplotou 37,2.

Jan Řežábek z ministerstva zdravotnictví uvedl, že situaci s pohotovostními službami dětských praktiků aktuálně řeší. „Vzdělávání praktických lékařů pro děti a dorost podporujeme mimo jiné skrze program rezidenčních míst. Do přípravy podmínek pro rok 2024 bylo ještě intenzivněji zapojeno Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost, aby program co nejvíce reflektoval potřeby primární péče, na který se od roku 2023 zaměřuje. Rezidenční místa v oboru pediatrie jsou navíc určena pouze pro lékaře, kteří si zvolí tu variantu vzdělávacího programu, která obsahuje nejdelší možnou praxi v ordinaci poskytovatele primární péče,“ sdělil Řežábek.