Žulový lom o rozměrech vytěžené plochy asi 120 na 70 metrů a hloubce kolem 30 metrů je kousek od kapličky svatého Vojtěcha. Pokud se navezený materiál přiveze, měl by zaplnit většinu jámy. Důvodem závozu je podle firmy Stavmonta nestabilní severní stěna lomu, která se může sesypat a s ní i sousední silnice vzdálená pár metrů.
Zdeněk Albl, starosta Štěnovického Borku, pod který spadá i ten Nebílovský, uvedl, že kdyby firma lom zavezla rekultivačním materiálem, porušila by plán sanace a rekultivace dobývacího prostoru, který je platný a závazný.
V místě se podle starosty těžilo od poloviny 18. století. Část lomů je opuštěná a ten, o který se vede spor, se skládá ze tří částí. „Dvě byly dříve zaplavené a v jedné části těžilo Družstvo cementářů a kameníků z Holoubkova. V roce 1997 požádali o rozšíření těžby, tedy o to, aby těžbě mohli otevřít prostor celý. V ruce měli posudky o kapacitě ložiska,“ vypráví Albl.
V kamenolomu vybuchl střelný prach, vážně zraněný střelmistr byl pod vlivem drog |
Obec, která vlastnila jeden ze zatopených lomů, ho směnila s firmou a umožnila těžbu, ale podle starosty vznikla dohoda, že prostor se po vytěžení upraví, zalesní a těžební jáma se nechá zatopit, což je v plánu rekultivace a sanace.
Místní se podle jeho slov bojí, že odpadní materiál, kterým se jáma má zavézt, znehodnotí místním studny, protože v místě bývalé těžby může skončit i nebezpečný odpad. Na otázku, jestli obec, v jejíž bývalé části už je vytěženo, udělala chybu, když v minulosti směnou pozemku těžbu umožnila, odpověděl, že ne. „Firma by měla postupovat s větším ohledem na životní prostředí a na život občanů,“ míní starosta.
Znalecký posudek s informacemi o nestabilní severní stěně lomu, která je od silnice vedoucí podél lomu vzdálená čtyři až pět metrů, zpracoval Jiří Růžička. „Stěna je ve špatném stavu. Pokud se nebude dělat nic, jednoho dne to spadne a odnese to i silnice, která je součástí zvětralého žulového masivu pod ní,“ popsal odborník na oceňování nerostných surovin a ložisek, na seismiku a na stabilitu skalních stěn.
Ze severní stěny, která je podle Růžičky silně zvětralá, prý navíc vypadávají velké kusy hornin. „Hrozivě vypadá šupina 15 metrů dlouhá a sedm metrů vysoká o mocnosti metr až metr a půl. Ta spadne dolů a tím procesy postoupí ještě blíž k silnici,“ sdělil.
„Zda to vydrží ještě dva roky, za to bych ruku do ohně nedal,“ doplnil. Zároveň přiznal, že ale zavezení lomu rekultivačním materiálem nemusí být jediným řešením.
Stěna by šla zajistit kotvami
Další možností je zajistit severní stěnu kotvami, které by musely být dlouhé šest až osm metrů a muselo by jich být hodně. „Po celé délce by musely být lepené. Aby byla zajištěna bezpečnost i pod stěnou, protože těžaři jednou lom opustí, musela by se také obepnout sítěmi,“ popsal Růžička. Vypadat by to podle něj mohlo podobně, jako to vidí lidé přijíždějící do Českého Krumlova. Tam jsou skalní masivy na pravé straně směrem do Krumlova obehnané sítěmi a prohnané kotvami. Právě Růžička českokrumlovské řešení navrhoval.
Odborník uvedl, že zasíťování by přišlo odhadem na pět milionů korun, k tomu se musí připočítat i kotvy, dohromady tedy tak šest milionů korun. „To je ale hodně hrubý odhad,“ upozorňuje Růžička. Navíc připomněl, že zpevněnou stěnu musí někdo stále kontrolovat a opravovat, a to také někdo musí platit.
„Kdyby se problému chtěli zbavit navěky, museli by stěnu podepřít zásypem. Když to zpevní kotvami a zabezpečí sítěmi, je to na omezenou dobu třeba 30 až 40 let,“ říká Růžička.
Strach lidí o kvalitu vody ve studnách komentoval tak, že rekultivační materiál, kterým se lomy zavážejí, musí mít průkazy bezpečnosti.
Za posledních deset let se podle Růžičky v České republice povolilo zasypání dvaceti až třiceti lomů, většinou z podobných důvodů. „Těžaři počítají s tím, že lom zasypou, pokud to není chráněná přírodní památka, a vydělají na tom. Pokud tam přijde milion kubických metrů, není to moc velké množství. Když někdo hovoří o tom, že firma si tím přijde na 50 milionů korun, přehání,“ poznamenal Růžička.
Že by zasíťování a kotvení zaplatila sama obec, to starosta odmítá. „Firma dává ze zisku peníze do fondu pro rekultivaci a sanaci území po jeho vytěžení. Z toho by mohli zasíťování platit,“ nastínil starosta.
Jisté už ale je, že obec si nechá zpracovat revizní posudek. Posudek znalce Růžičky nepovažuje starosta Zdeněk Albl za dostačující k tomu, aby se mohlo o zavezení lomu rozhodnout.