Ředitel 16. základní školy v Plzni Vlastimil Šiška uvádí, že vede školu, kde má spousta žáků problém dát 50 korun na kino nebo si zaplatit oběd, natož uhradit lyžařský kurz třeba za osm tisíc korun.
„Protože má škola velký počet dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí, lyžařské kurzy už několik let nepořádáme. Kvůli vysoké ceně by se totiž téměř nikdo nepřihlásil,“ vysvětlil ředitel.
Aby to ale škola dětem vynahradila, na přelomu května a června pořádá turistický kurz na Šumavě. Valnou část finančních prostředků získává z grantu s názvem Podpora tělovýchovných aktivit, který vypisuje město Plzeň. „Tím se dětem sníží náklady řádově na stokoruny, délka kurzu se odvíjí od výše dotace, zpravidla je pětidenní,“ popsal Šiška. Děti prý mají z výletu ohromnou radost.
„Když jedeme mimo Plzeň, děti se třeba ptají, jestli jsme ještě v Čechách, a to jedeme kousek za Plzeň. Jejich sociální bublina je totiž smrsknutá jen na centrum Plzně,“ popsal Šiška, který by byl rád, kdyby se našli podnikatelé, kteří by nesponzorovali jen fotbal či hokej, ale třeba děti, které nemají ani na jídlo.
„Lukrativní je pro ně fotbal, protože tam mohou lepit logo firmy na dresy, u nás by to měli za děkuji, ale kdyby si na nás vzpomněli, bylo by to fajn,“ zasnil se ředitel.
Vyměnili sjezdovky za běžky
Když začalo před lety ubývat žáků, kteří si kvůli zvýšení cen skipasů a vybavení nemohli lyžařský kurz dovolit, Masarykova základní škola v Plzni na Slovanech to vyřešila tím, že začala nabízet kurzy na běžeckých lyžích. Docílila toho, že jezdí většina žáků.
„Děti potřebují mít nějaký zážitek v přírodě, což jim přeplněná sjezdovka stejně úplně neposkytuje. Navíc na běžkách, na rozdíl od sjezdových lyží, se děti naučí za velmi krátkou dobu. Výhodou je, že se jedná o komplexní, zdravý pohyb, který děti nevystavuje přílišnému namáhání. Když se někoho rychle snažíte naučit na sjezdovkách, riziko neúměrného namáhání některých svalů je mnohem větší než na běžkách,“ popsal ředitel školy Martin Šimek.
Podle něj je důležité mít solidního a ne moc drahého ubytovatele, ideální je podle něj doprava vlakem. Organizaci zájezdu navíc škola zlevňuje tím, že ho zajišťuje vlastními silami. „Odhadem dvě třetiny dětí jedou, takže dáme dvě třídy dohromady a zorganizujeme zájezd,“ popsal Šimek.
„Jsme rádi, že se nám daří držet počet účastníků na vysoké úrovni, děti si to totiž mezi sebou řeknou a chtějí jet,“ poznamenal Šimek.
Lyžařský kurz stmelí kolektiv
Martin Prokop, ředitel 21. základní školy v Plzni, která je zaměřená na jazyky, je naopak šéfem školy, kde se na sjezdovky hlásí většina dětí. A to i přes to, že když 4 500 korun dají za ubytování, 500 korun za dopravu, 1 200 až 1 500 stojí skipas a když se k tomu připočítá kapesné, dostanou se rodiny na sedm až osm tisíc korun.
Když na lyže jede 25 dětí, odhadem pět až šest z nich podle Prokopa na lyžích nikdy nestálo. Většinou jsou to prý Vietnamci, jejichž rodiče jsou rádi, že se děti lyžovat naučí, protože rodiče, kteří nelyžují, by jim to zajistit nedokázali. Škola je pak institucí, díky které se děti k nové sportovní disciplíně dostanou.
„Někteří se chtějí vedle lyží naučit na snowboardu a berou to jako jedinečnou příležitost. Velmi důležitou částí kurzů je samozřejmě stmelení kolektivu,“ popisuje Prokop.