„Od 14. ledna do rána 21. března uskutečnily vrtulníky pro covidové pacienty 46 letů s celkovým náletem kolem 110 hodin. Zpočátku jsme létali od pondělí do pátku, od posledního únorového víkendu už sedm dnů v týdnu,“ vypočítal náčelník Odboru letecké záchranné služby a urgentní medicíny Armády České republiky Zdeněk Pašek, který zodpovídá za armádní letecké zdravotníky v Líních a zároveň tam slouží i jako lékař.
V lednu přicházelo nejvíce požadavků na převozy covidových pacientů z nemocnic v Karlovarském kraji, především z Chebu. Nyní létají nejčastěji pro pacienty do Ústeckého a Libereckého kraje.
„Ještě před dvěma týdny jsme s pacienty létali z Čech do moravských nemocnic. Jenže i tam volných lůžek na jednotkách intenzivní péče rychle ubývá. Častěji je teď cílem Jičín nebo Náchod. V Plzeňském kraji teď převážíme jednoho nebo dva pacienty týdně,“ vypočítal Pašek.
I v neděli byly na základně v Líních připravené kdykoli odstartovat s vrtulníky dvě posádky. Jedna je určená pro covidové pacienty, druhá létá k primárním zásahům u závažných nehod nebo ke kolapsům s přímým ohrožením života.
Ze statistik leteckých záchranářů vyplývá, že při lockdownu posledních týdnů ubylo vzletů k těžkým haváriím nebo vážným úrazům. Ale hodin nalétávají piloti a posádky stejně jako v minulých letech kvůli transportům covidových pacientů. Ty kromě armádních vrtulníků z Líní zajišťuje od začátku února i policejní vrtulník z Prahy.
Kdo a jak rozhoduje o převozu pacienta s covidem mezi nemocnicemi? Středobodem jsou krajští koordinátoři intenzivní péče, kteří mají přehled o volných místech v nemocnicích ve svém kraji. Pokud je některá z nich na hranici svých kapacit a docházejí volná lůžka s ventilátory, koordinátoři kontaktují národní dispečink lůžkové péče. Tam mají přehled o situaci v celé republice. Ti hledají volné místo a dohodnou převoz pacientů mezi konkrétními nemocnicemi.
Na kratší vzdálenosti převážejí pacienty v umělém spánku sanitní vozy. Pro více nemocných najednou může přijet speciální vozidlo Fénix pražské záchranné služby, které najednou převeze až 12 pacientů. Ti bývají obvykle ve středně těžkém stavu.
Převozy na velké vzdálenosti prioritně zajišťují vrtulníky. Po výzvě k takovému transportu se posádka nejprve spojí s lékařem z nemocnice, odkud budou pacienta odvážet. Konzultují s ním potřebné zdravotnické vybavení pro konkrétní případ.
Při lockdownu ubylo vzletů k těžkým nehodám
„Domluvíme se, v kolik hodin u nich přistaneme. Když pak převezmeme pacienta v umělém spánku do vrtulníku, kontaktujeme plzeňský dispečink Zdravotnické záchranné služby. Ten nám zajišťuje informační podporu. Nahlásíme, kam s pacientem letíme, kde a v kolik hodin budeme přistávat. Někde je vhodný heliport pro náš vrtulník přímo u budovy příjmu, jinde je zapotřebí zajistit sanitku, do které pacienta přeložíme a společně jej pak areálem dovezeme na cílové pracoviště nemocnice,“ popsal Zdeněk Pašek.
Covidové transporty podle leteckých záchranářů neznamenají, že se po převozu jednoho pacienta vrtulník vrací do Líní. Transporty se řetězí. Vrtulník například odstartoval z Líní do Sokolova, z něj pacienta přemístili do Havlíčkova Brodu. Vzápětí následoval přelet pro dalšího nemocného do Liberce, se kterým poté letěli do Brna. Až pak se vraceli zpět na západ Čech.
Pro piloty to kromě nutnosti vyhodnocovat meteorologickou situaci nad celou republikou znamená, že musejí mít i propočítáno, kde budou přistávat, aby cestou bezpečně dotankovali.
Podle Paška je pro posádky armádních záchranářských vrtulníků výhodou, že mají kvalitní a dostatečné množství přístrojového vybavení i zdravotníky se zkušenostmi s dlouhými leteckými transporty se zraněnými pacienty z míst nasazení našich vojáků.
„Pomáhá nám i vhodné uspořádání vrtulníků a nadstandardní výcvik našich pilotů. I proto mohla armáda rychle nabídnout pomoc se zajištěním transportů ventilovaných pacientů na velké vzdálenosti druhým vrtulníkem,“ shrnul zkušenosti Zdeněk Pašek.