Zdejší lesníci začali výběrem demonstračních ploch. Na těch budou zájemcům z jiných částí republiky ukazovat, jak se má les obnovovat přirozeným způsobem, a ne jako dosud takzvanými holosečnými těžbami na velkých plochách.

Těchto demonstračních ploch s různým zastoupením smrku má na ploše téměř 23 tisíc hektarů lesů vzniknout zhruba deset, po padesáti hektarech. „Tento revoluční projekt bude vzorem hospodaření pro celé vojenské lesy a předpokládám, že i pro celou Českou republiku,“ uvedl výrobní náměstek Vojenských lesů a statků ČR (VLS) Ondřej Vybíral.

Člověk nepozná, že se v lese těžilo

Místo holosečných těžeb, jimiž vznikají paseky, se bude přecházet na podrostní způsoby hospodaření, kdy se dává prostor nové generaci lesa bez nutnosti celoplošného odtěžení mateřského porostu. „Těžba bude šetrnější, takže když člověk přijde do lesa, nepozná, že se tu těžilo,“ popsal vedoucí oddělení lesní výroby VLS Pavel Češka.

Projekt podle něj neomezí roční těžbu VLS, ale tato těžba bude probíhat na mnohem větší ploše. „V porostu přiroste 10 kubických metrů dřeva na hektar, za deset let tedy 100 kubíků, které můžeme z tohoto porostu vytěžit. Těžba bude probíhat tak, že dvakrát za deset let se z hektaru 50 kubíků vytěží,“ popsal Češka.

Vytěžené stromy budou rozvrstvené po celé ploše a ne jako dříve, když po ní zbyly velké mýtiny. Pod poraženými stromy se plocha prosvětlí a vytvoří se prostor pro přirozené zmlazení ze semen z okolních stromů. Pokud v okolí bude jen smrk, budou se tam dosazovat sazeničky listnatých stromů i odolnějších jehličnanů, jako jsou buk, dub, modřín či borovice. Vznikne tak druhově pestrý les.

Musí dojít ke snížení stavů zvěře

„U monokultur se do porostu dostane škůdce a zlikviduje celý porost, v případě smíšených porostů dojde k poškození jedné dřeviny z několika, ať už je to smrk, dub, modřín, borovice, protože každá dřevina má nějakého škůdce. Porost ale jako ekosystém zůstane zachován a nevzniknou holiny,“ popsal Češka.

Jak připomněl vedoucí výzkumné stanice Opočno Jiří Novák, bezpodmínečně nutné pro přirozenou obnovu lesa je snížení stavů zvěře. To budou zajišťovat pracovníci VLS. „Většina regionů v České republice má obrovské problémy se zvěří, proto lesníci nemohou používat tyto šetrné způsoby hospodaření v lesích,“ popsal Novák.

Součástí projektu bude i obnova vodního režimu v Brdech. „Když povodně zasáhly okolní vesnice, bylo to i tím, že je v brdských lesích hustá síť odvodňovacích kanálů i cest, což vodu rychle z Brd odvádí,“ uvedl Petr Macháček z VLS s tím, že staré odvodňovací kanály se budou v rámci Live Adapt Brdy přehrazovat a díky tomu voda bude v lese zůstávat.