Novou betonovou lávku u Kamenného rybníka v Plzni otestovaly nádrže s vodou

  9:18
Nová betonová lávka u Kamenného rybníka v Plzni postoupila zátěžový test. Stavbu postupně zatěžkávaly nádrže s vodou a odborníci z ČVUT sledovali, jak se lávka při maximálním zatížení chová. Pokud výsledky budou v pořádku, lávka se pro pěší a cyklisty otevře v druhé polovině června.

Dělníci postupně umisťovali nádoby s vodou jednu za druhou na lávku mezi pilíře a odborníci z Českého vysokého učení technického  (ČVUT) v Praze pomocí senzorů zaznamenávali, jak se při maximálním zatížení i odlehčení 130 metrů dlouhá a tři metry široká oblouková stavba chová. 

S přípravou statické a dynamické zatěžovací zkoušky se začalo už v úterý.

„Vytipovalo se několik polí mezi pilíři, na které se nádrže navážely. Na jednom poli to bylo 28 nádrží, tedy 28 tun,“ poznamenal Pavel Rybár z Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). 

Voda se čerpala z Kamenného rybníku, který je v bezprostředním sousedství stavby. Pět zkoušek má lávka za sebou, dnes ji čeká poslední test.

Rybár dodal, že nádrže s vodou jsou k tomuto účelu ideální. „Větší auta se na lávku nevejdou. Pokud by na ni najely například multikáry, stavbu by zatížily nerovnoměrně,“ vysvětlil. 

Specialisté z Kloknerova ústavu ČVUT v Praze poté nasbíraná data vyhodnotí. Pokud vše bude v pořádku, lávka se veřejnosti otevře v druhé polovině června. Podle technického náměstka primátora Pavla Šindeláře konkrétně 21. června.

Chodcům a cyklistům umožní bezpečně přecházet a přejíždět od Kamenného rybníka směrem k arboretu Sofronka a k Seneckému rybníku. 

Podpěrné pilíře dostaly více betonu

Betonová lávka nad novou čtyřproudou silnicí z Plzně na Třemošnou i železnicí na Žatec měla sloužit už od loňského května. Její otevření se ale muselo dvakrát posunout. Nejprve z května na letní měsíce kvůli opatřením proti šíření pandemie koronaviru. 

Následně se objevily technické potíže. Ukázalo se, že se konstrukce hýbe a jsou v ní vlásečnicové trhliny. Zapříčinily to nestabilní klimatické podmínky v době její výstavby.  

„V krátkém časovém úseku totiž došlo k teplotním změnám a vysokým srážkovým úhrnům. Navíc je lávka budována v geologicky složitých podmínkách,“ vysvětlil tehdy náměstek primátora Plzně Pavel Šindelář.

Odbor investic Magistrátu města Plzně, jenž zajišťoval stavbu lávky, zadal Fakultě stavební ČVUT, aby stav lávky odborně posoudila. Všechny podpěrné pilíře musely nakonec dostat ještě více betonu.

„Na základě výstupů dlouhodobého měření a expertního posudku předložil projektant novou realizační dokumentaci stavby, kde byl podrobně rozpracován systém zesílení lávky včetně jednotlivých na sebe navazujících pracovních postupů. Primárně musela být demontována ložiska na obou krajních opěrách a bylo řešeno zajištění konstrukce pomocí speciálního rámu s předepnutými táhly u obou středových pilířů. Následně bylo přistoupeno k samotnému zesílení všech čtyř pilířů,“ popsal Pavel Grisník, vedoucí magistrátního odboru investic. 

Pro zesílení pilířů byla použita předepsaná výztuž a speciální samozhutnitelná betonová směs s polypropylenovými vlákny.

Atypická stavba stála 27 milionů korun. Letos v dubnu ŘSD pod ní zprovoznilo rozšířenou silnici I/27 v délce zhruba 1,6 kilometru. 

Nová lávka přes silnici se hýbe a má trhliny (29. 5. 2020)

29. května 2020