„Jedná se ale o stejné lesy, na které se kompenzace ministerstva zemědělství vztahuje, normálně se v nich hospodaří. Ale jen proto, že leží v parku, nemáme na peníze nárok,“ vysvětlila Hana Naušová, jednatelka firmy Kašperskohorské městské lesy, což jsou po Brnu a Písku třetí největší obecní lesy v republice.
Firma má přes 6100 hektarů lesů, z toho 4800 v národním parku. Naušová odhadla, že kvůli odepření kompenzací městská společnost přijde o 13 milionů korun.
„V roce 2018 jsme kubický metr dřeva prodávali v průměru za 1245 korun, letos to bude odhadem 870 až 890 korun, proto žádáme o kompenzaci,“ vyčíslila.
Kompenzace proplácí ministerstvo zemědělství
Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí uvedla, že kompenzace za kůrovcem znehodnocené dříví hospodářských lesů proplácí ministerstvo zemědělství.
„Pod tyto kompenzace nespadají lesy na území našich národních parků, tedy ani Správy Národního parku Šumava, která kompenzace od ministerstva zemědělství neobdržela, a to ze stejného důvodu, jako Kašperské Hory,“ sdělila Pospíšilová.
Zároveň přiznala, že ministerstvo životního prostředí zvýšilo příspěvek na činnost Správě NPŠ. „Její činnost, která jí je dána zákonem, byla ohrožena poklesem příjmů z prodeje dřeva,“ sdělila Pospíšilová.
To se ale zdá Naušové nespravedlivé. „Je jedno, jestli se tomu říká kompenzace za kůrovcem znehodnocené dříví hospodářských lesů nebo zvýšený příspěvek na činnost, v obou případech se jedná o kompenzování výpadku z prodeje dřeva,“ argumentuje Naušová.
Připomíná, že i obec má povinnosti, které musí plnit, stejně jako Správa NPŠ. „Jak k tomu přijdou naši občané, když obce s lesy mimo park na peníze dosáhnou?“ ptá se.
„Návrh výdajů města na letošní rok je 109 milionů korun. Budeme škrtat asi 50 milionů, protože je nemáme. Přitom máme za sebou velké investice s pomocí dotací, dělali jsme například rekonstrukci čističky. S tím je ale spojené to, že musíme určitý objem peněz dávat pravidelně do fondu oprav. Máme hotovou i výtopnu na biomasu, tam jsou také velké splátky do fondu oprav,“ popsala Naušová.
Premiér odepsal, že právní nárok na podporu není
Na reálný život ve městě podle ní peníze nezbývají. „Loni jsme zahájili opravu ulice a museli jsme ji rozdělit do dvou let, protože bychom to finančně neutáhli a je otázka, jestli na zbytek oprav peníze budeme mít. Rozpočet je totiž strašně napjatý,“ uvedla.
Starostka Kašperských Hor Bohuslava Bernardová fakt, že město na kompenzace nemá nárok, bere jako diskriminaci. „Zkrátka proto, že ministerstvo zemědělství příspěvek dává a ministerstvo životního prostředí ne,“ sdělila.
Podle ní se Josef Bernard v době, kdy byl hejtmanem, snažil s ministerstvem zemědělství jednat, aby městu pomohlo. Neuspěl.
„Proto jsem oslovila ministra životního prostředí Richarda Brabce, oslovila jsem i premiéra Andreje Babiše, jestli bychom nemohli podporu dostat také. Pan premiér mi napsal, že na to není právní nárok,“ popsala Bernardová.
To vše je podle ní jedním z důvodů, proč Kašperské Hory nemohou podpořit například Sušickou nemocnici, která je ve finančních problémech a slouží i lidem z Kašperských Hor.