Nová budova se zlatou fasádou má vyrůst ve střední části Pekla mezi historickou západní částí s velkým sálem a Fischerovou vilou nejblíž ke Karlovarské ulici. Střední část Pekla má padnout, protože je ve špatném stavu. Po rekonstrukci historické části, která má začít v příštím roce, by měla přijít na řadu dostavba ve střední části.
Považoval jste příležitost změnit tvář Pekla za nějakým způsobem výjimečnou?
Výjimečné to bylo mimo jiné proto, že v Plzni se architektonické soutěže nedělají často. Například v Rokycanech je vyhlašují mnohem častěji, i když je to daleko menší město. Byl jsem členem několika soutěžních porot v menších městech a zdá se, jako by v nich vyhlašování soutěží bylo mnohem snazší. A já osobně kritizuji, že se v Plzni málokdy dělají soutěže, a přitom se zadávají bez soutěží i velmi drahé projekty jako například přestavba bývalých městských lázní, kde má vzniknout i objekt pro Západočeskou galerii. Takže jsem si řekl, že když tohle pořád kritizujeme, měli bychom se soutěže na Peklo zúčastnit. Druhou motivací bylo, že už roky pracujeme na bytových domech a teď se nabízelo zpestření.
V minulosti měli někteří architekti výhrady k tomu, že se soutěž netýká západní historické části Pekla, ale jenom té střední. Vnímáte to nyní jako chybu?
Nemyslím, že je to teď špatně. Ta historická část je hodně o „památkařině“, a ta je zvládnutá dobře. Navíc tam je v podstatě dané, jak to má vypadat, a domnívám se, že to je kapitola sama pro sebe a nevidím v tom problém. Navíc se podařilo dostat do soutěžních podmínek, že ten, kdo bude řešit novou část, má řešit celkový výraz Pekla.
Plzeň už ví, jak může vypadat dostavba kulturního domu Peklo. Podívejte se |
Měl jste od začátku zhruba představu, jak by Peklo mělo vypadat, když se jedná v podstatě o soubor více staveb?
Trochu jo. Obdivuji současné odvážné budovy pro filharmonie a multifunkční haly pro jejich lehkost a nadčasovost. Moc se mi líbila například filharmonie ve Štětíně.
Souvisel s tím záměr jednotlivé části opticky oddělit a zvýraznit, když se jedná o tři objekty?
Ano. Myslím, že je síla v jednoduchosti, kdy je na první pohled vidět, kde jsou dva sály, jak jsou staré a že je vedle dominantní vila. Podle mě je trojhmotové řešení vhodné.
Kulturní dům PekloStojí v Pobřežní ulici v centru Plzně a začal se budovat na konci 19. století. Na začátku 20. století byla postavena budova s velkým společenským sálem. Po roce 1948 spravovala Peklo Krajská odborová rada a od roku 1987 do roku 2003 armáda. Pak objekt převzalo město. V roce 2018 měla začít částečná oprava. V srpnu toho roku však byla historická část s velkým sálem uzavřena, protože se ukázalo, že je v havarijním stavu. Město nabídlo objekt k prodeji za zhruba 6,5 milionu korun. Podmínkou bylo, že nový majitel zajistí rekonstrukci a zachová využití velkého sálu pro kulturní a společenské akce. Zájemce se nenašel. Zástupci radnice pak rozhodli, že rekonstrukci zajistí město ve své režii. Celkové náklady byly odhadované na zhruba miliardu korun. |
Neměl jste obavu, že to může narazit například proto, že leckdo Peklo vnímá jako jeden objekt, i když je složené z více budov?
Když jsem si nastudoval zadání, kde bylo jasně napsané, že část od „starého Pekla“ k Fischerově vile musí být ze statických důvodů odstraněna, nedokázal jsem si představit, že by to pak někdo stavěl stejně, jak to bylo. To by byl podle mě nesmysl. Vnímal jsem, že u střední části má tedy člověk v podstatě volnou ruku.
Představovalo něco pro váš tým při tvorbě návrhu větší problém, se kterým jste se museli vypořádat?
Vymysleli jsme si, že sály, velký a nový malý, by měly být v ose přesně proti sobě, což je v celkové dispozici taková elegantní záležitost důležitá podle mě i pro návštěvníky a provoz. Tahle souměrnost v dané parcele byla výzva. Ve finále to dopadlo dobře, ale museli jsme se k tomu docela dlouho proskicovávat.
Peklo má v budoucnu sloužit do značné míry Plzeňské filharmonii a obecně hudebním akcím. S tím souvisejí i požadavky na dobrou akustiku, kterou je známý velký sál v historické části. Byla toto pro vás komplikace, když jste navrhovali nový malý sál?
Myslím, že akustika byla v tomto případě naprosto zásadní. My můžeme vytvořit prostorové uspořádání, ale potom už musí začít pracovat specialisté, aby se o akustiku postarali profesionálové. Pomohli jsme tím, že jsme sál umístili dál od rušné silnice a bude také krytý kancelářemi a šatnami. Sál jsme natočili tak, aby byl co nejméně zatěžovaný provozem tramvají. Mám pocit, že se nám povedlo navrhnout dům, který není stavebně náročný a je poměrně kompaktní. Peníze, které se ušetřily, bych dal právě do té akustiky. Myslím, že ten dům lokalitu svým způsobem uklidní, protože v současné době je ten objekt zejména od řeky ve velmi neutěšeném stavu.
Ve vašem návrhu má mít nová budova s malým sálem zlatavou barvu. Údajně má být mosazná. Je to tak?
Představoval bych si kovovou perforovanou fasádu. Jestli bude z mosazného plechu, nebo lakovaného plechu, je ještě otázka. Ale chceme, aby se hodila k sousední památce, která je zdobná a má žluté prvky. Fasáda by neměla být barevná nebo bílá. Měla by působit například jako nějaké hudební nástroje v žesťové kapele.
V rámci návrhu jste měli řešit také podobu okolí Pekla. To nevypadá moc pěkně. Jak se změní?
Chtěli jsme tam doplnit něco jednoduchého, nenáročného, nechtěli jsme žádné drahé řešení. Část prostoru nad podzemním parkovacím domem jsme pojali jako veřejné prostranství s kavárnou. Další část jsme vyhradili pro zástavbu čtyřpodlažním domem.
Počítáte s tím, že se váš návrh v průběhu přípravy projektu bude měnit? Leckdy tak dochází i k podstatným úpravám.
Úpravy zcela vyloučené nejsou. Teď čekáme, až nás město osloví a zadá nějaké své podmínky. Pokud bychom se náhodou z nějakého důvodu nedohodli, pak podle zákona mohou oslovit toho, kdo skončil v soutěži druhý nebo potom třetího. Ale předpokládám, že se domluvíme a můžeme udělat nějaké úpravy podle konkrétních požadavků.
