Křesťané se o vybudování nového chrámu snaží zhruba deset let. Na mše se scházejí v provizorních podmínkách Lochotínského pavilonu, který vlastní město. Zároveň kapacita stávajících prostor nestačí. V neděli se zde konají dvě bohoslužby, na něž chodí přibližně 350 lidí.
Většina aktivit farnosti Severní Předměstí, kterou spravují františkáni, se odehrává v takzvaném Domečku. Právě nedaleko něj, v blízkosti parkoviště U Gery, měl kostel vzniknout.
Loni však začali někteří sousedé či lidé z okolí protestovat. Požadovali především zachování stávající zeleně. Iniciátorkou petice byla Dagmar Ryšavá.
„V minulosti jsme bojovali za to, aby na tomto místě nebyl další bytový dům, což se podařilo. Pak přišel do hry kostel. Naše snaha není namířena proti křesťanům, ale nesouhlasíme s kácením stromů. Jsme ze tří stran olemováni silnicemi. Když je tropické léto, budovy jsou opravdu natažené teplem. Jediná možnost, kam se můžeme uchýlit, je právě zeleň,“ uvedla dříve.
Věřící nakonec od projektu v dané lokalitě couvli. „Duchovní stavba by neměla být na místě, kde jsou lidé kolem proti. Není to dobrý základ,“ myslí si architekt a projektant chrámu Jan Soukup. Vývoj situace jeho i farníky překvapil.
„Samozřejmě nás to hodně mrzí. Je to škoda. V této části města kostel chybí. Myslím, že pozitiva by převážila nad negativy. Nicméně odpor ze strany sousedů byl velký a my rozhodně nechceme žít v nepřátelství,“ zdůraznila jedna z iniciátorek projektu Michala Mariňáková.
Doplnila, že původní studie zohledňovala životní prostředí. Budova měla dostat zelenou střechu, věřící počítali také s vysázením nových stromů.
„Jsme přesvědčení, že kostel je potřeba, a tak naši snahu nevzdáváme. Neměl by stát někde za Plzní, neplnil by pak svou funkci,“ domnívá se Mariňáková.
Stejného názoru je i františkán Juniper Josef Oravec. „I když stavba padla a my jsme zase úplně na začátku, chceme v naší snaze pokračovat. Vždyť kostel je centrem společného farního života,“ uvedl.
Další vytipované místo je u Lochotínského pavilonu
Připomněl, že františkáni do Plzně přišli v roce 1996. Nejdříve se římskokatolíci setkávali k bohoslužbám v bytě. Protože jejich počet výrazně rostl, našli zázemí Lochotínského pavilonu, v němž jsou dodnes v pronájmu.
Františkáni sice mají k dispozici chrám Všech svatých na Roudné, ovšem využívají ho pouze příležitostně, zejména na velké svátky.
„Roudná je sice krásná, ale špatně dostupná. Hlavně pro seniory, kteří už dobře nechodí, je obtížné se tam dostat. Potíže pak mají matky s kočárky i vozíčkáři. Navíc je tady problém s parkováním,“ vyjmenoval Oravec.
Podle architekta Soukupa je další vytipovanou lokalitou prostor u Lochotínského pavilonu, kde se aktuálně buduje podzemní retenční nádrž.
„Jde o pozemek vedle. Myslím, že tohle by mohla být cesta. Snad se domluvíme,“ věří. Zatím není jasné, zda projekt bude muset vytvořit úplně znovu, nebo ho pouze upravit.
K záměru se pak mimo jiné vyjádří zastupitelé prvního městského obvodu (ÚMO 1). „Posoudíme vhodnost umístění objektu. Budeme se zabývat i tím, zda nekoliduje s našimi plány. Nicméně já jsem tolerantní nevěřící. Pokud se nevyskytnou žádná záporná stanoviska, jsem pro stavbu,“ konstatoval první místostarosta ÚMO 1 Miroslav Brabec.
Do plánovaného chrámu, konkrétně jde o železobetonovou stavbu s půdorysem elipsy, se mělo vejít 200 lidí. Rozpočet projektu činil asi 50 milionů korun. V interiéru se počítalo se zázemím pro kněží, sbor, s malou kaplí, společenskou místností a zpovědnicí. Peníze mezi sebou vybírají farníci. Finančně mělo pomoci rovněž plzeňské biskupství.
