Kuchařská kniha se jmenuje Tachovská kuchařka receptů, příběhů a vzpomínek. Vytvořily ji antropoložky Gabriela Fatková a Tereza Šlehoferová a germanistka Andrea Königsmarková.
V publikaci představují kuchyni přeshraničního regionu Tachovsko v proměnách času. Nejen prostřednictvím osmdesáti receptů, ale rovněž díky vzpomínkám pamětníků na každodenní jídlo a vše, co s ním souviselo.
„Pro zprostředkování setkávání s místními pamětnicemi a pamětníky na Tachovsku jsme hojně zapojovaly naše studenty antropologie, kteří přímo z Tachovska pocházejí. Prostřednicemi nám byly také dámy z místních škol. Některé z nich v tématu cítily potenciál, jak stmelit místní komunitu a zároveň poukázat na něco, na co místní mohou být pyšní,“ vysvětluje Gabriela Fatková s tím, že ačkoliv je těžké změnit stereotyp vykořeněného pohraničí, právě skrze jídlo a vše kolem něj je vidět, jak jsou místní s tachovskou krajinou spjatí, jak ji znají a mají k jednotlivým místům silný vztah.
Autorky knihy recepty nejdříve vyzkoušely a ochutnaly
„Chtěly jsme, aby právě tyto hlasy zazněly vedle příběhů velké historie o odsunu, strádání a obtížně balancovaných česko-německých vztazích,“ dodává Gabriela Fatková.
Recepty zařazené do kuchařky autorky nejdříve vyzkoušely. Kniha tak obsahuje množství fotografií zobrazujících postup přípravy jednotlivých pokrmů, ale i ukázky z dobových kuchařek a ručně psaných sešitů.
Na receptech je velmi znát, jakými významnými změnami region prošel v druhé polovině 20. století. Těmi byly i odsun německého obyvatelstva, které do roku 1945 tvořilo většinu osídlení, následné dosídlování z českého vnitrozemí i takzvanými reemigranty z Volyně, Rumunska, Polska a Maďarska, vznik železné opony nebo správní reformy v 60. letech.
Objevují se například jídla ovlivněná jinými kulturami. K nim patří třeba páska, pečivo z chlebového těsta zjemněné mlékem a olejem, pocházející původně z Rumunska nebo víno z chleba.
V knize je i recept na smažené sladké pečivo zvané kejchle
K dalším dnes už poměrně neobvyklým pochutinám patří například kejchle. Jde o smažené sladké pečivo podobné koblize, ale bez náplně. Návod na přípravu autorkám poskytla paní Kristýna z Nových Domků.
„Jako jedna z mála pocházela z nevysídlené německé rodiny. Ve vsi zůstala s maminkou. Dodnes pořádá srazy odsunutých obyvatel. Vaří pro ně a peče, připravuje i kejchle,“ zmínila Šlehoferová.
Čtyřmi oddíly knihy, kterými jsou roční období, provázejí čtyři ženy – Hermína, pocházející z rodiny odsunutých Němců, Hana a Anna, které přišly z Rumunska, přičemž první je ze slovenské rodiny, druhá z rodiny rusínské, a Marie, původem z Čech.
S kuchařkou jsou provázány také dvojjazyčné pracovní listy pro žáky základních škol, kde jsou různé oblasti nehmotného kulturního dědictví Tachovska zpracovány do konkrétních aktivit.
