Kejchle nebo víno z chleba, kuchařka představuje recepty z pohraničí

  9:08
Na česko-německé kuchařské knize z Tachovska pracovaly antropoložky a germanistka tři roky. Jednotlivé recepty samy vyzkoušely a doplnily je o příběhy a vzpomínky lidí, kteří v pohraničí žijí. Podle autorek je právě skrze jídlo vidět, jak jsou místní s tachovskou krajinou úzce spjatí.

Kuchařská kniha není jen o receptech. Je plná vzpomínek a příběhů z pohraničí. | foto: Petr Eret, MF DNES

Kuchařská kniha se jmenuje Tachovská kuchařka receptů, příběhů a vzpomínek. Vytvořily ji antropoložky Gabriela Fatková a Tereza Šlehoferová a germanistka Andrea Königsmarková. 

V publikaci představují kuchyni přeshraničního regionu Tachovsko v proměnách času. Nejen prostřednictvím osmdesáti receptů, ale rovněž díky vzpomínkám pamětníků na každodenní jídlo a vše, co s ním souviselo.

„Pro zprostředkování setkávání s místními pamětnicemi a pamětníky na Tachovsku jsme hojně zapojovaly naše studenty antropologie, kteří přímo z Tachovska pocházejí. Prostřednicemi nám byly také dámy z místních škol. Některé z nich v tématu cítily potenciál, jak stmelit místní komunitu a zároveň poukázat na něco, na co místní mohou být pyšní,“ vysvětluje Gabriela Fatková s tím, že ačkoliv je těžké změnit stereotyp vykořeněného pohraničí, právě skrze jídlo a vše kolem něj je vidět, jak jsou místní s tachovskou krajinou spjatí, jak ji znají a mají k jednotlivým místům silný vztah.

Autorky knihy recepty nejdříve vyzkoušely a ochutnaly

„Chtěly jsme, aby právě tyto hlasy zazněly vedle příběhů velké historie o odsunu, strádání a obtížně balancovaných česko-německých vztazích,“ dodává Gabriela Fatková.

Recepty zařazené do kuchařky autorky nejdříve vyzkoušely. Kniha tak obsahuje množství fotografií zobrazujících postup přípravy jednotlivých pokrmů, ale i ukázky z dobových kuchařek a ručně psaných sešitů. 

Na receptech je velmi znát, jakými významnými změnami region prošel v druhé polovině 20. století. Těmi byly i odsun německého obyvatelstva, které do roku 1945 tvořilo většinu osídlení, následné dosídlování z českého vnitrozemí i takzvanými reemigranty z Volyně, Rumunska, Polska a Maďarska, vznik železné opony nebo správní reformy v 60. letech.

Objevují se například jídla ovlivněná jinými kulturami. K nim patří třeba páska, pečivo z chlebového těsta zjemněné mlékem a olejem, pocházející původně z Rumunska nebo víno z chleba.

V knize je i recept na smažené sladké pečivo zvané kejchle

K dalším dnes už poměrně neobvyklým pochutinám patří například kejchle. Jde o smažené sladké pečivo podobné koblize, ale bez náplně. Návod na přípravu autorkám poskytla paní Kristýna z Nových Domků.

„Jako jedna z mála pocházela z nevysídlené německé rodiny. Ve vsi zůstala s maminkou. Dodnes pořádá srazy odsunutých obyvatel. Vaří pro ně a peče, připravuje i kejchle,“ zmínila Šlehoferová. 

Čtyřmi oddíly knihy, kterými jsou roční období, provázejí čtyři ženy – Hermína, pocházející z rodiny odsunutých Němců, Hana a Anna, které přišly z Rumunska, přičemž první je ze slovenské rodiny, druhá z rodiny rusínské, a Marie, původem z Čech.

S kuchařkou jsou provázány také dvojjazyčné pracovní listy pro žáky základních škol, kde jsou různé oblasti nehmotného kulturního dědictví Tachovska zpracovány do konkrétních aktivit.