Zemědělská společnost Lukrena, která hospodaří na výměře 3500 hektarů na Plzeňsku, teplejšího klimatu využila k nasazení nové plodiny. „Protože se otepluje, začali jsme před pěti lety pro vlastní potřebu sít sóju, z které připravujeme vlastní krmné směsi pro živočišnou výrobu. V současné době ji pěstujeme na sto hektarech,“ říká vedoucí rostlinné výroby Lukreny Jaroslav Terš.

Díky tomu mohou být krmné směsi z Lukreny označovány jako GMO free, tedy bez geneticky modifikované sóji, kterou nakupované krmné směsi obsahují.

Zemědělským firmám podle Terše pomáhá i to, že na trhu jsou k mání odrůdy vhodné do sušších oblastí. „Když mám výsušné pole, dám tam odrůdy, které snášejí větší sucho, týká se to pšenice i řepky,“ říká Terš. Podle něj tak v poslední době postupuje většina zemědělců. Terš připomněl, že odolnější odrůdy dokáží suchu odolávat zhruba o tři dny déle než méně odolná odrůda, která už by fyziologicky strádala nebo by se nakonec musela zaorat.

Kraj trpí suchem, nejhůře je na tom oblast pod hracholuskou přehradou

„Ale když voda není delší dobu, je to špatné i pro odolné odrůdy,“ nastínil Terš. Podle něj by se díky oteplování dala pěstovat i suchu odolnější slunečnice, ale té nepřejí české zákony, které omezují používání desikantů potřebných při jejím pěstování. Ty jsou schopné rostlinu vysušit.

„Slunečnice dozrává hodně pozdě, kdyby byl vlhčí rok, nejsme bez desikantů schopni slunečnici dotáhnout do stavu zralosti,“ uvedl Terš.

To, že vláha v posledních letech na polích chybí, potvrdila i Kateřina Pytlíková, agronomka společnosti Žichlická zemědělská, která hospodaří v okolí Třemošné u Plzně na výměře necelých 1400 hektarů. „Vláha v posledních letech chybí, porosty jsou kvůli tomu nižší. Zatím to ale u nás nikdy nedospělo do fáze, že bychom museli nějaké pole zaorávat,“ uvedla.

Je zapotřebí vrátit do krajiny život, říká terénní přírodovědkyně

Firma podle ní uvažuje, jak suchu čelit. Zatím nezařazuje do osevního postupu nové rostliny, ale jen podporuje ty tradiční, aby byly odolnější vůči suchu. Firma používá takzvanou biostimulační technologii Galleko, což obnáší preventivní postřik rostlin na list přírodními produkty, které obsahují humáty, aminokyseliny, oligosacharidy, růstové hormony auxiny či mořské řasy.

„Nejsou určené speciálně na sucho, ale na podporu rostliny, aby suchu lépe odolávala, což se nám potvrdilo,“ uvedla agronomka.

Petr Hlavinka, člen týmu projektu Intersucho pro oblast prognózy výnosů a dopadů sucha v zemědělství a pracovník Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR uvedl, že kvůli oteplování bude třeba vypracovat pro území Česka novou klasifikaci takzvaných výrobních oblastí, kam patří oblast kukuřičná, řepařská, bramborářská a horská. Jedná se o oblasti se stejnou nadmořskou výškou, průměrnými ročními teplotami vzduchu, ročním úhrnem dešťových srážek, a odpovídajícími půdními typy. „Obecně se jedná o posouvání stávajících oblastí do vyšších nadmořských výšek,“ uvedl Hlavinka.