Kostel v Klatovech je národní památkou, ochranu získaly i katakomby

  8:38,  aktualizováno  8:38
Jezuitský kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce s katakombami a latinskou školou v Klatovech získal nejvyšší ochranu. Dostal se na seznam více než tří stovek národních kulturních památek v České republice.

Klatovy s jezuitským kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce | foto: Martin Polívka, MF DNES

Mezi národní kulturní památky z Klatovska patří například zámek Týnec, zřícenina hradu Velhartice nebo Vchynicko-tetovský plavební kanál.

Kostel prošel v letech 2018 až 2020 rozsáhlou opravou, protože měl ve velmi špatném stavu fasády, sochařskou výzdobu, střechy i interiéry. Celkové náklady převýšily částku 100 milionů korun, na financování se podílely evropské dotační fondy i město Klatovy.

Díky pečlivé práci zedníků, klempířů, kameníků, restaurátorů a varhanářů se kostel znovu zaskvěl a stal se ozdobou klatovského náměstí.

„Tento významný barokní komplex je ozdobou města a zároveň i nedílnou součástí bohaté historie Klatov,“ uvedl starosta města Klatovy Rudolf Salvetr, který zároveň poděkoval všem, kteří o zápis kostela do registru národních památek dlouhodobě usilovali.

VIDEO: V Klatovech si připomněli zázračný obraz, z nějž kdysi tekla krev

Národní kulturní památky tvoří nejhodnotnější a nejvýznamnější část kulturního dědictví. Navrhovat zařazení památky na seznam mohou fyzické nebo právnické osoby, subjekty samosprávy nebo státní správy. Návrh na vyhlášení pro vládu připravuje ministerstvo kultury ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, který pak i na svých stránkách seznam národních kulturních památek zveřejňuje.

V případě klatovského kostela podalo návrh město Klatovy společně s církví. „Rozhodnutí vlády o udělení nejvyšší památkové ochrany potvrzuje mimořádnou historickou a kulturní hodnotu této klatovské dominanty i vynikající spolupráci mezi městem a římskokatolickou farností při její záchraně,“ dodal starosta Rudolf Salvetr.

Na Klatovy znovu dohlíží Panna Marie, originál poškodily požáry a počasí

Stavba kostela vznikla z iniciativy jezuitů, kteří se ve městě roku 1636 usadili. Na podobě kostela, který je perlou barokní architektury západních Čech, měli velký podíl uznávaní italští architekti Giovanni Domenico Orsi a Carlo Lurago. Z českých architektů pak Kilián Ignác Dientzenhofer, jehož dílem jsou tři portály v čele kostela. Kostel několikrát vyhořel a do současné podoby byl opraven po požáru v roce 1810.

Pod kostelem jsou katakomby, do nichž byli pochováváni v letech 1674-1783 řádoví bratři a šlechta sympatizující s jezuity. Těla zemřelých byla konzervována působením systému větracích kanálů. Současná expozice klatovských katakomb byla vytvořena při zásadní rekonstrukci objektu v roce 2011.

Archeologové našli pod podlahou v klatovských katakombách lidskou kostru

Návštěvníkům přibližuje činnost jezuitského řádu a život lidí v 18. století. Součástí jsou i projekční plochy pro animované filmy popisující vznik jezuitského kostela v Klatovech a způsob pohřbívání v kryptách.

Za národní kulturní památku byl nově prohlášen také zámek v Moravské Třebové, kostel a kaple s kostnicí v Sedlci u Kutné Hory a také devět barokních paláců v Praze. Nařízení bude platit od 1. července příštího roku. „Nově prohlášené národní kulturní památky nejenže reprezentují špičkovou architekturu a umění, ale také připomínají bohaté duchovní, společenské a politické tradice, které formovaly naši zemi a přispěly k evropskému kulturnímu kontextu,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa ODS.