Čapí mládě z Česka při vichřici málem uhynulo, letos doletělo do Izraele

  14:44
Život Karla Makoně ze Záchranné stanice živočichů v Plzni se už jedenáct let pozoruhodně proplétá s příběhem jednoho čápa černého, který se před dvanácti lety vylíhl na Plzeňsku. Zapálený ornitolog a zmíněný pták i jeho potomci se potkávají díky neuvěřitelným náhodám.

Karel Makoň ze Záchranné stanice živočichů v Plzni kroužkuje jednoho ze dvou čápů, kteří přežili větrnou smršť na Olomoucku. | foto: DES OP

První setkání Karla Makoně s čápem černým se odehrálo v roce 2008 u Chrančovic na Plzeňsku, kde spolu s dalšími třemi zhruba čtyřtýdenními sourozenci vyrůstal na uměle vytvořené hnízdní podložce. Ochránce mu připnul tehdy plastový ornitologický kroužek s označením 61X0.

Druhé setkání se odehrálo až o jedenáct let později, loni v říjnu. Tehdy dostal Makoň ze Slavíkova u Olomouce zprávu, že se oblastí přehnala silná bouřka s krupobitím. Vichřice z modřínu strhla hnízdo čápů i s mláďaty. Dvě ležela pod stromem mrtvá, dvě přežila.

„Jak se zjistilo, jejich rodičem byl můj 61X0,“ vzpomíná Makoň. Narychlo tehdy s kolegy zhotovil hnízdní podložku a do téměř 400 kilometrů vzdálené lokality se vydal odhodlán udělat pro záchranu čapí rodiny cokoliv.

Přeživší dvě mláďata sledovala práci záchranářů z nedalekého údolí potoka. „Makoňův“ čáp je spolu se svojí družkou dokrmoval na zemi. „Nové hnízdo jsme uchytili během hodiny. Protože ale čápi už byli dost velcí, zakusili pohyb po zemi a mohli by zase spadnout a poranit se, rozhodli jsme se, že uděláme pod hnízdem ještě jedno a umístíme ho asi čtyři metry nad zem,“ popsal Makoň. 

Plán zněl jasně, oba čapí sourozence chytit, okroužkovat a usadit na novou hnízdní podložku. Jenomže opeřencům se nechtělo. Jednoho z nich se nakonec podařilo chytit jen díky tomu, že zaběhl do houští. Druhé mládě se ale vzneslo a odletělo pryč.

„Museli jsme ho najít, ale čas byl naším nepřítelem. Blížilo se poledne a tedy doba, kdy se rodiče vrací, aby svá mláďata mohli nakrmit. Museli jsme bohužel zmizet pryč,“ vzpomíná na zklamání Makoň. Spolu s ostatními ale doufal, že si uprchlíka rodiče najdou sami, nebo se k hnízdu vrátí sám a vše dobře dopadne.

Ochranář se vrátil do Plzně, jeho kolegové se tuláka snažili ještě najít, ale marně. Navíc druhé mládě, které dali na podložku, místo opustilo.

Zázrak se stal o několik dní později, kdy Karlu Makoňovi přišla z Olomouce zpráva, že obě mláďata sedí na horní podložce a jsou v pořádku.

Čáp uletěl 2 453 kilometrů a je v Izraeli

Tím ale příběh spojený s čápem 61X0 a jeho potomky nekončí. Nedávno obdržel Karel Makoň informaci, že právě mládě okroužkované ve Slavíkově zaznamenali ornitologové začátkem letošního roku v Izraeli.

„Po pěti měsících a 29 dnech. Izrael je 2 453 kilometrů od Slavíkova,“ raduje se ze zprávy zvířecí ochránce a dodal, že čáp je živý a v dobré kondici.

„Je to naprosto neuvěřitelná další náhoda v tomto příběhu. Zpráva z Izraele je  pro nás tou největší odměnou, kterou lze v rámci činnosti záchranné stanice živočichů vůbec kdy získat,“ uzavřel Makoň.