Nejen Klostermannův smrk či pivo. Spisovatele nově přibližuje muzeum v Srní

  9:52,  aktualizováno  9:52
Těsně před Vánocemi se v šumavském Srní otevřel Dům Karla Klostermanna. Nejde o klasické muzeum, ale nová expozice v opravené bývalé faře je zaměřená především na zážitek a na práci s Klostermannovými příběhy. V objektu je také informační centrum a kavárna.

Dům Karla Klostermanna v Srní začal veřejnosti sloužit od 19. prosince. | foto: Obec Srní

Spisovatel staré Šumavy Karel Klostermann, který žil v letech 1848 až 1923, byl rodově i osudově spjatý právě se Srním. Jeho jméno nosí pivo, lavičky, chaty, rozhledna, je po něm pojmenovaný i smrk a řada dalších věcí, ale dům věnovaný právě jemu doposud chyběl. Členové Spolku Karla Klostermanna o něj usilovali třicet let. A kde jinde by měla vzniknout vzpomínka na něj než právě v Srní.

Cesta ke vzniku Domu Karla Klostermanna nebyla snadná. Jednání a odkup barokní zchátralé nevyužívané fary z roku 1820 od českobudějovické diecéze se táhly asi deset let. Pak se začal připravovat projekt, na který měl přispět česko-německý přeshraniční program, z dotace nakonec sešlo a náklady zůstaly na Srní, kde trvale žije 160 obyvatel.

Rekonstrukce fary a vznik expozice stály 25 milionů korun. Obec dostala státní a krajské dotace na zateplení objektu a na expozice asi sedm milionů, zbytek musela zaplatit sama a z veřejných sbírek. Oprava budovy bývalé fary a instalace expozic trvala šest let.

„I dnes, víc než 100 let po smrti Karla Klostermanna, má jeho dílo stále co říci, například v environmentálních otázkách,“ řekla autorka expozice Tereza Krejčí, která je rovněž předsedkyní Spolku Karla Klostermanna.

Spisovatel Klostermann zemřel před sto lety, podle historičky se čte víc než Jirásek

Ač Klostermannovou rodnou řečí byla němčina, na Šumavě začal psát česky a stal se nejoblíbenějším českým spisovatelem 19. století. Jeho popis šumavské přírody, zobrazení zdejší divočiny, pralesů a svérázných drsných obyvatel přispělo na konci 19. století a začátku 20. století k tomu, že tehdy stále ještě převážně německou Šumavu začali masivně objevovat čeští turisté.

„Když přijdete do domu Karla Klostermanna, tak je ideální, když začnete na půdě, kde je expozice vytvořená na základě tří jeho základních šumavských románů. Je to vlastně taková trochu divadelní múzická expozice, kde procházíte se sluchátky na uších, slyšíte úryvky z jeho románů a vidíte k tomu objekty, které přibližují to, jak se má číst Klostermann,“ popsala Krejčí audionahrávky.

Strakonický pivovar připomíná ležákem narození spisovatele Klostermanna

O patro níž jsou dvě místnosti, kde se může každý návštěvník stát badatelem. „V těch místnostech je asi 80 šuplíků a ty šuplíky a přihrádky jsou doslova narvané obsahem. Procházíte si ty šuplíky a čtete si o různých tématech, které jsou se Šumavou a s Klostermannem spojené,“ řekla autorka. V přízemí domu je pak kavárna s minipekárnou a návštěvnické centrum. Vše má fungovat celoročně.

Texty jsou návštěvníkům k dispozici česky i německy, což odráží místní dějiny. Obec Srní totiž založili šumavští Němci v roce 1726 jako dřevařskou osadu pod jménem Rehberg. Postupně se obec rozrůstala, přibyl kostel, hřbitov i kamenná budova fary, v níž se Dům Karla Klostermanna nachází.

Klostermannův dědeček hospodařil v místní části, označované jako Unterschlösselwald (Dolní Hrádky), kde se narodil i spisovatelův otec.