Nový univerzitní komplex v Plzni pojme více studentů lékařské fakulty

  14:54
Lékařská fakulta v Plzni zahajuje semestr naposledy ve svých starých budovách. Příští rok na podzim se už bude plně učit v novém kampusu v aleji Svobody v Plzni na Lochotíně. Nové prostory umožní nejen zlepšit výuku, ale i zvýšit počty studentů.

Stavba se nyní takzvaně uzavírá, to znamená, že se dokončuje osazení oken tak, aby se v budově mohlo topit. Na jaře bude připravená k instalaci vybavení. 

„Na přelom května a června 2022 je plánována její kolaudace. Jsme také rádi, že se výuka po mnoha letech soustředí na jedno místo a nebude třeba přecházet mezi několika budovami umístěnými v různých lokalitách,“ uvedl Jindřich Fínek, děkan Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni.

Nový kampus je při příjezdu od centra Plzně směrem na Lochotín z dálky viditelný. Na otázku Plzeňanů, co to zde vyrostlo, již brzy odpoví nápis se jménem fakulty na její jižní fasádě. 

Na mohutnou stavbu lze podle vedení lékařské fakulty také hledět jako na fyzické naplnění hesla Plzeň – univerzitní město, kdy na jednom konci města je kampus Západočeské univerzity s převážně technickými obory a na druhém se dokončuje kampus oborů lékařských.

„Vznikne tu nejmodernější komplex lékařské fakulty v Česku,“ uvedl v úterý při prohlídce budovy rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. „Nový kampus umožní nejen zlepšit výuku, ale i zvýšit počty studentů,“ doplnil.

Podle Fínka jich bude moci škola přijmout o 10 až 15 procent víc. Dnes jich tu studuje na dva tisíce. Každým rokem přijímá fakulta ke studiu kolem 300 uchazečů na všeobecné lékařství a 50 na zubní lékařství.

V anglickém programu, který se platí, přijímá lékařská fakulta do prvních ročníků kolem stovky studentů všeobecného a zubního lékařství.

Stavba kampusu začala budováním první budovy teoretických ústavů a Biomedicínského centra v roce 2012. Budovy začaly sloužit studentům v roce 2014, v letech 2015 až 2016 byla dostavěna posluchárna. 

V roce 2019 začala stavba druhé etapy kampusu, do této budovy se přesunou zbylé ústavy, děkanát a veškerá podpůrná pracoviště – moderní zázemí zde získá například knihovna, vznikne zde nová menza.

Tato II. etapa stavby bude stát celkem 1,75 miliardy korun, z toho jedna miliarda přiteče z operačního programu EU Výzkum, vývoj a vzdělávání, přes 600 milionů poskytne z vlastních zdrojů univerzita a fakulta, zbylá část jde ze státního rozpočtu.

„Studenti i pedagogové zde budou mít nejmodernější vybavení, zde například stojíme na místě budoucího simulačního centra, které bude sloužit pro nácvik medicínských činností v urgentní a intenzivní medicíně. Figuríny, které zde budou zastupovat pacienty, umějí nasimulovat reálné stavy,“ uvedl rektor s tím, že trendem řady špičkových fakult je přesun části výuky na simulátory.

„Simulátor i mluví. Říká, co ho bolí. Jedná se o lidské tělo vybavené počítačovou technologií, které vyhodnocuje, zda student provádí vyšetření dobře, nebo špatně. Studenti mohou provádět odběry krve, odběr lumbální punkce, vést porody. To vše se dá simulovat. Studenti odcházející na klinická pracoviště tak některé dovednosti snadněji získají,“ popsal Zima.