Data o financích uvedla Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF-Czech Credit Bureau, která se finančním zdravím nejen obcí a měst zabývá.
„Peníze, které některým obcím leží bez užitku na účtech, bychom brali a určitě bychom věděli, jak je investovat. Ať nám je pošlou,“ říká s úsměvem starosta Budětic u Sušice na Klatovsku Karel Huda.
Zhruba před 13 lety obec s rozpočtem 7,5 milionu korun a více než 300 obyvatel vybudovala deset bytových jednotek pro lidi v nenadálé životní situaci, loni zde investovali 15 milionů korun do čistírny odpadních vod, nedávno koupili bývalou hospodu, kde má být osm bytů, prostory pro dětskou skupinu a společenský sál, vše za odhadovaných 65 milionů korun. A to je jen zlomek investic. „Bez dotací bychom to samozřejmě nezvládli,“ říká starosta, který je odhodlaný využít každou dotaci.
Místo banky by z obecních peněz měli mít užitek místní obyvatelé
Některé obce s menším investičním apetitem argumentují, že nechtějí zadlužit následovníky. „To není správný argument, protože obcím banky rády půjčují. Banky vědí, že obce jsou nejlepším dlužníkem, protože jim každý měsíc přiteče určitá suma peněz ze sdílených daní, které tvoří 60 procent příjmů obcí,“ říká Kameníčková. „A splátky úvěru si mohou obce nastavit tak, aby je to nepoškodilo,“ dodává analytička.
Kameníčková také připomíná, že obce se chválí za to, že vykazují velký přebytek a pomáhají tak snižovat schodek státního rozpočtu. „Podle mě to není chvályhodné, obce přece hospodaří s veřejnými penězi a když je neutratí, užitek z toho má banka. A proč by měla mít banka užitek z veřejných peněz?“ ptá se Kameníčková a zároveň dodává, že namísto banky by z obecních peněz měli mít užitek místní obyvatelé.
Chválí obce, které dlouhodobě udržují vyrovnaný rozpočet nebo mají podíl salda rozpočtu na příjmech plus nebo minus několik procent příjmů. Budětice by od Kameníčkové dostaly pochvalu. Podíl salda rozpočtu na příjmech v souhrnu za pět let do roku 2023, který ukazuje, jakou část příjmů obec ušetřila nebo utratila nad rámec příjmů, bylo podle CRIF minus pět procent.
Obce s největším finančním polštářem jsou Lomec na Tachovsku s pětiletým saldem plus 51 procent příjmů, kdy takzvaně seděli na téměř sedmi milionech korun. Za nimi se umístily Poděvousy na Domažlicku s hodnotou plus 48 procent a částkou téměř 13 milionů a Ves Touškov u Plzně s hodnotou plus 47 a částkou téměř 22 milionů korun.
Supermanem v investování je Nevřeň
Supermanem v investování je v Plzeňském kraji naopak Nevřeň na Plzeňsku s podílem salda na pětiletých příjmech ve výši minus 33 procent, což činilo přes 20 milionů korun. Obec s více než 300 obyvateli a rozpočtem kolem šesti milionů korun totiž v posledních letech zaznamenala investiční smršť a dluhu se nebojí.
„Neustále hledáme zdroje. Teď budeme budovat rozvojovou lokalitu, kde je obec jedním ze tří investorů projektu. Ve finále budeme prodávat dva zasíťované pozemky, za které dostaneme peníze,“ vysvětluje starostka Štěpánka Bejčková.
Výsledkem projektu bude 11 parcel na prodej, čímž hodlá obec předejít tomu, aby mladí odcházeli do města. „Zredukovali jsme počet distribučních míst ze dvou na jedno a už nemusíme za rozvod elektřiny platit tak vysoký distribuční poplatek,“ přidává starostka.
Hovoří o tom, že vedení obce splnilo většinu toho, co mělo ve strategickém plánu rozvoje a teď bude pracovat na novém. „Tam soustředíme nápady místních lidí,“ říká Bejčková.
V minulosti zde vybudovali Centrum Caolinum, jehož součástí je hasičská zbrojnice, kulturní centrum a muzeum těžby kaolinu, možná je i prohlídka navazujícího kaolinového dolu. Na kontě má obec i přírodní čističku odpadních vod s pomocí rybníků a rostlin, vodovod a kanalizaci, vlastní vrt, na centru Caolinum, stejně jako na budově radnice jsou fotovoltaické panely.
Od jednoho z místních obyvatel obec koupila dům, kde poskytuje nouzové bydlení, v plánu je vybudovat na tomto pozemku v centru obce dostupné bydlení pro obyvatele v obtížné životní situaci.
V Nevřeni zpřístupnili bývalý kaolinový důl (16. 6. 2019)
16. června 2019 |