„Nechtěli jsme, aby studenti odevzdávali semestrální práce splňující jen školní zadání. Postavili jsme je proto před reálné problémy, navíc stupňované nároky na památkovou ochranu,“ vysvětlil Jan Kubát, vyučující na FAV ZČU.
Svým studentům stavitelství tak zadal úkol navrhnout rekonstrukci vybraných budov poplužního dvora v areálu Opálky.
Čtyři studentky se vrhly na renovaci střechy seníku nad pivovarskými sklepy z 19. století, další skupina navrhla zastřešení obytné budovy. „Poslední ze studentů provedl stavebně-historický průzkum, který je klíčový pro plánování oprav,“ uvedla mluvčí ZČU Andrea Čandová.
Studenti FAV se nezapojili do reálné praxe poprvé. V případě Opálky jde však o výjimečnou věc, a to svým rozsahem, náročností i dlouhodobým výhledem.
Pro další generace. Žena koupila a zachraňuje chátrající hrad Opálka |
„Vidět na vlastní oči zničenou budovu, procházet ji a následně připravit plnohodnotný projekt byl pro mě úžasný zážitek. Těším se, až začneme dohlížet na realizaci střechy. Půjde o moji první památkově chráněnou stavbu,“ vyjádřila se k zadanému úkolu studentka 4. ročníku Hana Houzarová.
Její výstupy i dalších spolužáků se stanou podkladem pro majitelku hradu Marcelu Radlingerovou. „Na každou opravu krovu, fasády či výměnu oken potřebujeme projekt, který musí památkový ústav schválit. V nekvalitním projektu je možné utopit obrovské částky, které na Opálce zoufale chybí. Plzeňští studenti nám ušetřili peníze a díky nim máme profesionálně zpracované podklady pro jednání s úřady,“ řekla majitelka zchátralého gotického hradu ze 14. století.
Opálka zvítězila při výběru památky i díky tomu, že nabízí pestrý soubor historických staveb. Celkem je jich v desetihektarovém areálu 14 památkově chráněných, další dva objekty jsou nechráněné. Jedná se například o kovárnu, renesanční pivovar, sad, rybníky, mlýny.
Opravy by podle projektů studentů mohly začít už letos na podzim
„Studenti nejsou při práci tolik tlačeni časem a jinými projekty, jako je v praxi běžné. Opálka je pro ně prioritou, věnují se jí naplno,“ chválil Michal Konáš z plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu.
Spolupráce FAV ZČU a Opálkou plánují obě strany minimálně na další dva roky a zapojí se i další studenti. V první fázi zpracovali studenti projekty na opravy za řádově 100 tisíc korun. Samotné opravy by mohly začít už letos na podzim. Majitelka chce na ně získat peníze ze sbírek a grantů a také díky dobrovolníkům, kteří se nebojí přiložit ruku k dílu.
Ti se na Opálce sešli naposledy v polovině května. Bylo jich kolem třiceti. „Brigáda byla zaměřená na přípravu pro zabezpečení a opravu hradebních zdí, čištění, převoz padlých stromů, řezání a přípravu pro opravu kolbiště na nadcházející středověké slavnosti. Odkryli jsme další oblázkovou dlažbu a nalezli mnoho archeologických nálezů, které se teď čistí a ukládají s označením nálezové situace,“ chválila nadšení dobrovolníků Rollingerová.
Ta kvůli Opálce, kterou koupila v roce 2018, začala studovat na ZČU archeologii. „Když jsem si Opálku koupila, vybagrovali jsme kus zeminy. Přijeli památkáři a hrozně mi vynadali, že se tam teď válejí střepy ze 14. století, že jsem poničila opevnění a že to zkrátka takhle dělat nemůžu. Tenkrát jsem je nechápala a žádné drama v tom neviděla. Po roce studia jsem ale zjistila, že měli pravdu a že jsem opravdu mohla napáchat velké škody,“ vzpomínala padesátiletá majitelka hradu na setkání s památkáři.
Jejím přáním je, aby za svého života dala objekty alespoň do takového stavu, aby nespadly.
Žena zachraňuje chátrající hrad Opálka (19. 12. 2024)
