O Krašov pečuje parta nadšenců, zříceninu hradu museli koupit dvakrát

  9:16
O záchranu zříceniny hradu Krašov na Plzeňsku se snaží parta nadšenců už devadesát let. Spolek, pod kterým jsou sdruženi, byl v 70. letech minulého století zrušen, protože neprospíval rozvoji socialismu, a jeho majetek připadl státu. Po sametové revoluci vznikl nový spolek, kterému se podařilo Krašov před osmi lety znovu koupit.

Na parkovišti u statku Rohy je cedule s informací, zda je hrad v daný den otevřený. Odtud už musejí návštěvníci jít zhruba dva kilometry pěšky. Po polní cestě se autem jet nedá. I když členové Spolku pro ochranu přírodní rezervace a hradu Krašova cestu několikrát zpevnili, po deštích v ní zůstávají hluboké koleje a výmoly.

Cestu ke zřícenině lemuje naučná stezka a v lesním porostu před samotným Krašovem lze ještě dnes rozpoznat zbytky hospodářského předhradí, kde se nacházelo veškeré hospodářské zázemí hradu. Je zde například torzo pivovarského sklepa a také pozůstatky dvou sklepů. Samotný hrad byl pouze pro ubytování vrchnosti a hradní posádky.

Kulturní památka byla po desetiletí přístupná veřejnosti celoročně. Změna nastala v loňském roce, kdy spolek rozhodl, že barokní vstup uzavře dřevěnými vraty. 

Důvod byl prostý. Zatímco na jedné straně nadšenci ve svém volném čase hrad opravovali, na druhé straně si někteří ze zdiva odlupovali a odnášeli kameny jako suvenýry.

„Snažíme se, aby hrad byl otevřen co nejčastěji, proto držíme služby. Nyní je to přes víkendy, o letních prázdninách jsme tu každý den, včetně pondělí od 9 do 18 hodin,“ vysvětlil předseda spolku Jaroslav Sklenář. Doporučuje ale, aby zájemci sledovali aktuální otevírací dobu na webu či na Facebooku hradu.

Nejvíce návštěvníků přichází o víkendech. Kromě pěších se dá pod zříceninu doplout po řece Berounce. Vodáky ale čeká výšlap do strmého kopce, neboť Krašov stojí 120 metrů nad hladinou řeky.

„Během soboty přišly odhadem tři autobusy vodáků,“ říká s úsměvem jeden ze členů spolku Jiří Tyburec, který měl správu hradu o minulém víkendu na svých bedrech. Jakmile přivítal návštěvníky, povyprávěl jim o historii hradu a odpovídal na zvídavé otázky, o volných chvílích se také pustil do nutných oprav a sekání trávy.

Jedním z důležitých zdrojů, odkud nadšenci získávají peníze na udržení zříceniny, je z dobrovolného vstupného. „Dále na hradě prodáváme suvenýry, peníze získáváme také od sponzorů. Pořádáme kulturně společenské akce, jako dětský den, Krašovský jarmark, šermířský turnaj a také provádíme exkurze po hradě,“ vyjmenoval Sklenář, který je členem spolku téměř třicet let.

Patří mezi zhruba patnáct aktivních členů, kteří svůj čas jednomu z nejstarších šlechtických hradů v Čechách věnují.

Na jedné straně opravy, na druhé vandalismus

Parta nadšenců přijíždí z různých koutů republiky – Pardubic, Prahy, Berouna, Plzně, Teplic, Českých Budějovic, Jiří Tyburec dorazil z Rakovníka. Všechny láká společné: krásná příroda, nádherný výhled na údolí Berounky, klid, zvláštní atmosféra stromů. To vše je nabíjí.

„Nejkrásněji je tu na jaře, kdy na hradbách a okolních skaliskách kvete tařice skalní. Má jasně žluté květy,“ vyznává se z lásky ke Krašovu předseda spolku. Ten společně s ostatními jezdí také hrad kontrolovat.

Podle něj se ve spolku za 90 let jeho existence vystřídala řada funkcionářů, ale tím nejaktivnějším byl Josef Doskočil. Ačkoliv to měl z Kralovic zhruba 12 km, na hrad jezdil na kole každý den.

První spolek s názvem Spolek pro záchranu zřícenin hradu Krašova vznikl v roce 1931 a o dva roky později hrad ze 13. století včetně pozemků koupil spolek od posledního majitele, potomka rodu Metternichů. Respektive koupili hromadu kamení v lese, jak se tenkrát do smlouvy zaneslo. 

Hrad Krašov

  • hrad byl založen Jetřichem z rodu Hroznatovců okolo roku 1232
  • posledním majitelem byl cisterciácký klášter v Plasích. Krašov se stal letním sídlem mnichů, ti ho barokně přestavěli a upravili ke svému pohodlí
  • po zrušení kláštera v roce 1785 připadl Náboženské matici království českého, která z něho udělala zdroj stavebního materiálu, kámen byl použit například při opravě stodoly hospodářského dvora Rohy
  • nikdy nebyl dobyt
  • v roce 1931 vznikl Spolek pro záchranu zřícenin hradu Krašova, spolek v roce 1933 odkoupil hrad s přilehlými pozemky od potomka hraběte Metternicha
  • v roce 1952 vyhlášena přírodní rezervace u hradu Krašova
  • v roce 1979 spolek neprospíval rozvoji socialismu a byl zrušen, jeho majetek připadl státu
  • v roce 1991 vznikl nový Spolek pro ochranu přírodní rezervace a hradu Krašova
  • spolek koupil v roce 2013 hrad opět do svého vlastnictví

I když byli členové spolku jedinými, kdo o hrad pečoval, zasáhla vyšší moc a spolek byl roku 1979 zrušen. Jako jeden z důvodů bylo uvedeno, že činnost spolku se neslučuje se socialistickou morálkou. Jeho majetek se stal vlastnictvím státu.

Spolek se podařilo obnovit v roce 1991 a po neúspěšné restituci hrad od Lesů ČR v roce 2013 znovu spolek odkoupil. Nebylo dost spolkových peněz, a proto se na zakoupení hradu členové spolku složili.

Za poslední roky se jim podařilo opravit to, na co měli peníze a co odborně sami zvládli. „Část hradu jsme zastřešili. Zajistili jsme nejvíce ohrožené partie zdiva, přístupovou cestu jsme zpevnili dřevěnými stupni, nainstalovali ocelové schodiště na Libušinu vyhlídku,“ upozornil Sklenář.

Za posledních sedm let se podařilo získat dotace, díky kterým opravili kapli sv. Eugenie, následovala Libušina komnata a také oprava nejstarší části hradu – Hroznatovského paláce.

U příležitosti devadesáti let spolku je do 20. června v Muzeu a galerii severního Plzeňska v Mariánské Týnici výstava věnovaná právě tomuto výročí. „Na září připravuje náš spolek výstavu zaměřenou na hrad Krašov a jeho spolek. Umístěna bude od 11. září v Lidovém domě v Kralovicích,“ dodal Sklenář.

Ještě do začátku letní sezony se návštěvníci hradu mohou těšit na novou naučnou stezku, která nahradí a rozšíří tu stávající. Vybudována bude ve spolupráci s Mariánskou Týnicí.