Plzeňská Škodovka byla při rozhodování spojenců o tom, jaká místa bombardovat, protektorátní cíl číslo jedna. Velké nálety protinacistických sil byly zaměřené i na chemické závody na výrobu syntetického benzinu z uhlí v Záluží u Mostu.
Uvedl to dokumentarista a publicista událostí druhé světové války na Plzeňsku a pracovník Národního památkového ústavu v Plzni Karel Foud, který je autorem výstavy Město v plamenech – Spojenecké nálety na Plzeň v dubnu 1945.
Výstava v domě U Zlatého slunce v Prešovské ulici v Plzni zahrnuje více než osmdesát dobových snímků doplněných komentářem, které byly pořízeny v letech 1940 až 1945 po spojeneckých náletech na Plzeň. Větší část z nich zachycuje škody po leteckém útoku provedeném v dubnu 1945, který byl pro Plzeň nejničivější. Na výstavě jsou k vidění i snímky, které zatím nebyly prezentovány.
Před 80 lety padaly bomby na Plzeň, osvětlovací rakety proměnily noc v den![]() |
Nálety měly ukončit výrobu v poslední zbrojovce, která v Říši ještě vyráběla. „Na výstavě zmiňujeme i nešťastný nálet, který měl být zacílen buď na doudleveckou část Škodovky nebo na seřaďovací nádraží v Koterově, ale který 17. dubna zasáhl vilovou čtvrti Slovany,“ popsal Foud.
Na vině byly nepřesné letecké navigační systémy, které se nedají srovnat s těmi současnými. „Na několika panelech je i vzpomínka na nálet na Škodovku 25. dubna 1945, zmiňujeme tam i nálet na letiště, které bylo bombardované souběžně,“ uvádí Foud.
Návštěvníci dostanou také informace o náletech 25. dubna 1942, kdy na Škodovku letělo šest letounů, ale škody nebyly žádné, protože bomby spadly mimo město.
„Pro nás je důležité, že tohoto útoku se účastnili výsadkáři, kteří poté provedli atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha v květnu 1942. Bylo v plánu, že pokud vzniknou bombardováním v závodě nějaké škody, schválně ještě odbojáři přidají další sabotáže a výrobu ještě víc ochromí, ale vzhledem k tomu, že škody nevznikly žádné, akce v podniku byla zastavená,“ popsal Foud.
Ten připomněl, že bombardování Plzně bylo pro piloty extrémně nebezpečné kvůli masivní protivzdušné obraně, jejíž výstavba začala hned s okupací Sudet.
Spojenci na Dobřany útočili omylem. Město se potýká se škodami ještě dnes |
Jedna z prvních velikých pozic protivzdušné obrany na území města vznikla v Liticích, které už byly německým územím. Po okupaci celých Čech a Moravy vznikly velké pozice vybavené kanony ráže 88 mm v okolí Plzně, největší byly v Chotíkově na Štuperku, v Radobyčicích, u Vejprnic nebo i ve městě, kde stály třeba na Vinicích, u kostela Všech svatých na Roudné, zkrátka v Plzni byly desítky děl.
Válečná Plzeň je podle Fouda někdy mylně prezentovaná tak, že se zde vesele vyrábělo pro Říši, lidé tancovali, chodili do kina a měli privilegia. „To je falešné vysvětlování, taková idylka to nebyla, existovala totiž období i několika týdnů, kdy nálety byly hlášené i několikrát denně, lidé neustále běhali do krytů, byli unavení. Všichni tehdy věděli, že za nálety mohou Němci, kteří rozpoutali válku, a ne spojenci,“ připomněl Foud.
To však nebyl případ komunistů po válce, kteří nálety zneužili ve věci komunistické protiamerické propagandy. „Týkalo se to hlavně posledního náletu na Škodovku 25. dubna, který komunisté začali zneužívat už v létě 1945. Říkali, že to bylo zbytečné, že toho dne už Američané bojovali v Chebu, že o deset dnů později byl mír, ale jisté je, že tehdy nikdo nevěděl, kdy válka skončí a že Američané věřili mýtu o Alpské pevnosti,“ vysvětlil Foud.
Bylo to označení pro nacistický plán, který se týkal vybudování obranného prostoru v Alpách, zejména v jižním Německu a Rakousku, na konci druhé světové války. Měl sloužit jako poslední útočiště pro nacistické vedení a ozbrojené síly, odkud by mohly vést partyzánskou válku nebo se pokusit o zvrácení průběhu války. Tento plán se ale nikdy plně nerealizoval a zůstal spíše mýtem a propagandistickým nástrojem.
Bomba v Plzni spustila největší evakuaci za 20 let, pum mohou být desítky![]() |
„Není jediný doklad o tom, že by někde byla zmínka o politickém pozadí bombardování, nevědělo se tehdy ani to, že Československo spadne do sovětské sféry vlivu a že bude nějaká studená válka,“ říká Foud.
Takže šíření zpráv o rozbombardování závodu kvůli oslabení vlajkové lodi budoucího komunistického strojírenství také podle něj nedává logiku.
„Vznikly miliardové škody, které nikdy nikdo nezaplatil, ale fabrika byla brzy obnovená,“ nastínil Foud s tím, že už na podzim 1945 ze Škodovky vyjela první parní lokomotiva.
„Závod byl poměrně brzy postavený na nohy, ale už se neorientoval na zbraně, ale na výrobky, které byly takzvaně mírové.
Výstava v domě U Zlatého slunce v Prešovské ulici potrvá do konce července.
V Plzni se našla nevybuchlá letecká puma z války (6. 5. 2017)