Ve dnech kolem Velikonoc vyjížděli hasiči v regionu ke třinácti požárům nejrůznějších porostů. Většinou šlo o drobnosti, třeba o požár keře u pomníčku, oheň ve starém stromě nebo hořící hrabanku v lese.

„V jednom případě šlo o nezvládnuté pálení, kdy se kvůli silnému větru plameny rozšířily z ohniště i do okolní trávy. Hasiči na severním Plzeňsku nasadili ke zdolání tohoto požáru dva proudy,“ popsal Petr Poncar z ředitelství Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje.

Hasiči upozorňují na striktní zákaz vypalování stojící trávy a keřů. Vypalování staré trávy zakazuje zákon. K takovému případu v kraji letos ještě nevyjížděli. Ignorování tohoto zákazu se může pořádně prodražit. Fyzickou osobu může vypalování trávy na zahradě, louce nebo na mezi stát až 25 tisíc korun, podnikateli nebo právnické osobě mohou hasiči vyměřit ve správním řízení pokutu až půl milionu.

Fotogalerie zobrazit 3 fotografie

Před dvěma roky se hasiči na Domažlicku setkali s extrémním případem. Starší muž vypaloval trávu na velkém pozemku. Když na místo dorazili hasiči, nepustil je na svůj pozemek a ještě je častoval vulgárními výrazy. „Nadává nám tu do č*r*ků, že jsme kreténi a že je to jeho pozemek, kde si může dělat, co chce. Odmítá nás pustit dovnitř,“ hlásil tehdy jeden z hasičů veliteli zásahu. Vše zaznamenala kamera.

Zákaz pálení trávy a keřů v místě, kde rostou

S urážkami senior nepřestal ani poté, co hasiči natáhli hadice a plameny začali hasit přes plot. Na upozornění, že se nesmí vypalovat tráva, jim starší muž odpověděl, že si bude vypalovat trávu, kdy on bude chtít. A vyhrožoval dalším vypalováním následující den.

Protože hasiči nemohou bez svolení majitele na pozemek vstoupit, přivolali k zásahu policisty. „Dotyčný porušil zákon o požární ochraně, ale také zákon o myslivosti a o ochraně přírody a krajiny,“ komentoval tehdy případ hasič Petr Poncar. I tento případ skončil ve správním řízení.

Podle hasičů je rozdíl mezi takzvaným vypalováním, tedy zakázaným pálením stojící trávy a keřů v místě, kde rostou, a pálením suché trávy a větví na hromadách. „Pálení rostlinných zbytků je možné na ohništi, které je nepřetržitě pod kontrolou odpovědné osoby. U ohniště musí být připravená v dostatečném množství hasební látka, ať písek, zemina nebo voda. Výrazným bezpečnostním prvkem je alespoň metr široký pruh skopaného povrchu až na hlínu kolem ohniště,“ vysvětlil hasič Petr Poncar.

Některé obce navíc mají vlastní vyhlášky, které pálení rostlinných zbytků buď omezují na určitou dobu, nebo zakazují. Mluvčí plzeňské radnice Eva Barborková uvedla, že město Plzeň takovou vlastní vyhlášku nemá.

Kontejnery na biologický odpad

Pokud někdo pálením zbytků například obtěžuje sousedy, úředníci oznámení řeší podle zákona o ochraně ovzduší. Aby lidé v Plzni pálili na zahrádkách ořezané větve, listí nebo posekanou trávu co nejméně, po dohodě se společností Čistá Plzeň město nechává přistavovat od jara do podzimu na vybraná místa a v určené dny speciální kontejnery na biologický odpad.

Strážníci v krajském městě podle Jany Pužmanové z jejich velitelství zatím neřešili žádný problém týkající se pálení na dvorech nebo zahrádkách. „Zatím je ještě poměrně brzy, uvidíme, jak to bude vypadat v následujících dnech. Když strážníci jedou prověřit nahlášený případ a zjistí, že s větvemi nebo listím jsou pálené i jiné věci, vše zadokumentují a předají k řešení správnímu orgánu. Pokud jde o nekontrolované pálení, volají na místo hasiče,“ popsala Pužmanová.

Například před čtyřmi roky jeli strážníci do Lindauerovy ulice v Plzni. Místní si stěžovali, že se jim z jednoho ze dvorů valí do oken silně zapáchající hustý dým. Strážníky na dvůr vpustila spolumajitelka objektu. „Na dvoře bylo hořící a kouřící ohniště, ve kterém byly vidět ohořelé zbytky plastů, textilu, novin, dřeva a kovů. Žena se snažila hájit tím, že to nebyla ona, kdo oheň založil,“ popsala mluvčí strážníků. Případ tehdy dostal k vyřešení magistrátní odbor životního prostředí.

Protože předpovědi počasí na první polovinu dubna počítají s minimem deště a denními teplotami od 16 do do 26°C, hasiči se obávají, že výjezdů k požárům trávy a lesů bude přibývat. Jako každý rok v tomhle období.

Když se někdo rozhodne k pálení suchých zbytků ze svých zahrad na ohništi, měl by podle hasičů zvážit všechna rizika a nepodceňovat ani vítr. „Lidé mohou pálit jen takové množství, které zvládnou vlastními silami kdykoli sami uhasit,“ dodal Petr Poncar. Pokud lidé plánují pálení starých větví nebo suché trávy, podle Poncara je vhodné, aby termín s přesnou lokalizací místa dopředu nahlásili hasičům prostřednictvím formuláře webových stránkách hzspk.cz.

U fyzických osob je nahlášení dobrovolné, pro podnikající a právnické osoby je povinné. Dá se tak předejít zbytečnému výjezdu, pokud by hasičům zavolal někdo z okolí, že vidí oheň.