Letošní maturant se opět stal součástí čtyřčlenného reprezentačního týmu České republiky, který se na prestižní soutěži utkal s účastníky z více než 70 zemí z celého světa. Kvalifikoval se díky svým výkonům v národním kole Biologické olympiády, kde obsadil druhé místo.
„Hlavně nepište, že jsem na třetím místě, jedná se o pásma, ze 300 účastníků z celého světa, jsem byl zhruba na 100. místě,“ vypráví skromně o olympiádě, která se uskutečnila na Filipínách. Skromnost však není na místě.
Laureát mezinárodní olympiády totiž letos nastupuje na vysokou školu University College London (UCL), která patří mezi nejprestižnější vysoké školy světa. Student říká, že měl velké dilema. Buď mohl nastoupit na pražskou Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, kde to dobře zná, protože zde strávil mnoho přednášek, diskusí s kolegy, dlouhých hodin v laboratoři, nebo se vydat na divočejší cestu do neznáma.
Nabrat zkušenosti a vrátit se zpátky
Nakonec díky stipendiu od Rodinné nadace Kellnerových nastupuje na UCL. „Studium je neskutečně drahé, bez stipendia bych neměl šanci, pro běžnou českou rodinu, jako jsme my, studium není dostupné,“ říká Krutina o škole, kde ročník přijde na částku kolem milionu korun.
Platí se hlavně za to, že v různých žebříčcích kvality je univerzita na předních místech. Podle uznávaného žebříčku Times Higher Education se UCL umisťuje kolem zhruba 20. místa, Karlova univerzita kolem 350. příčky.
Nakonec je prý Krutina rád, že vyrazí do světa, protože v oboru biotechnologií a aplikace molekulárních poznatků v praxi jsou západní země napřed.
„Můj sen je nasbírat tam zkušenosti, naučit se pracovat s moderními přístroji, udělat školu a potom vše přinést do Česka a vybudovat tu nějakou komunitu nebo se do již existující zapojit a pomoci tomu, aby Česká republika byla kompetentní stejně jako západní země nebo aby se jim přiblížila. Pokud by se mi to podařilo, považoval bych to za správnou věc,“ říká čerstvý maturant, který si nástup na prestižní školu musel odpracovat.
„Jsem vděčný rodině a vedení gymnázia, že mi dovolili být ze školy pravidelně pryč, abych se mohl věnovat biologii,“ říká Krutina, který téměř veškerý volný čas léta trávil na expedicích či exkurzích. „Když chce člověk dělat biologii, musí být v terénu, musí prožít déšť, zimu, zkrátka pocítit fascinující sílu přírody,“ vypráví student, který se dostal do skupiny nadšených lidí, kteří s těmi zkušenějšími chodili pravidelně za poznatky do lůna přírody.
Jděte si za tím, co vás baví, radí student
„Dostal jsem se díky tomu do různých soutěží, absolvoval jsem biologickou i ekologickou olympiádu, středoškolskou odbornou činnost,“ dodává.
Třeba loni byl se studenty z Přírodovědecké fakulty na expedici v Maroku. „Každý přednášející je tam zodpovědný za svůj obor, sbírá různé organismy, pak je ukazuje ostatním. Já jsem byl zodpovědný za ornitologii, chytal jsem tedy ptáky a přednášel o nich ostatním. Tato vzájemná výměna znalostí krásně funguje,“ popsal středoškolák.
Mladým lidem vzkazuje, aby se nebáli vybočit z předepsaného rámce školy a jít za oborem, který je baví. „Pak je ale důležité pustit se do práce naplno,“ vypráví. Nechce prý však, aby vše vyznělo tak, že školu házel za hlavu a věnoval se jen jedné oblasti.
„To nejde, protože biolog musí být dobrý i v matematice, fyzice či chemii, spíš doporučuji naložit si na bedra tolik, kolik člověk zvládne. U mě to nakonec vždy dopadlo tak, že jsem byl o prázdninách doma maximálně pár dní a zbytek času na různých akcích,“ nastínil Jakub Krutina, kterého fascinuje evoluce.
„Jak se z jednoduchých molekul vše poskládá do organismů, jak vzniká život,“ říká nadšeně mladý muž, který se chce věnovat evoluci na molekulární úrovni. „Sledujeme, jak se po těch nejmenších kostičkách organismy přizpůsobují okolnímu prostředí. To má v dnešní době spoustu praktických aplikací. Když těmto systémům člověk dokonale porozumí, může v laboratoři pomocí genetického inženýrství navrhnout nějaké kmeny bakterií, které syntetizují třeba nový protein. Ten se pak dá využít například v technice jako strukturní materiál nebo v lékařství, zkrátka můžeme navrhovat třeba moderní pokrokové materiály, což má v dnešní době velkou budoucnost, a proto mě to baví,“ vypráví.
Biologii prokládá básněmi
Ovšem to neznamená, že se věnuje jen biologii. Každý biolog by měl být podle jeho názoru tak trochu i básníkem. Lásku k poezii v něm opakovaně navozuje básník a beletrista Jan Vrba z Klenčí pod Čerchovem, který žil a tvořil v letech 1889 až 1961. „Psal o místech, kde žiji a bydlím, proto v jeho knihách nalézám často i mnohé svoje dojmy, a to mě strašně baví, mám celou knihovničku i sto let starých Vrbových knížek, které skupuji po antikvariátech,“ vypráví Krutina.
Poezii vidí v tom, že když vyrazí do přírody, pobyt v ní ho žene do obrátek nadšení. „Člověk začne chápat přírodu jako komplex, začne ho fascinovat, jak do sebe všechno zapadá,“ vypráví. Zažil to prý někdy kolem páté třídy, kdy začal číst knihy o přírodě po pradědovi. „V té době jsem také začal s účastí na biologických olympiádách. Byl to bod zlomu, už jsem nechtěl dělat nic jiného,“ nastiňuje mladík.
Na cestě k biologii mu prý velmi pomohl dlouholetý učitel na domažlickém gymnáziu Tomáš Javorský. „Zaslouží si poděkování za to, že je extrémně pečlivý v tom, jak výuku organizuje. I když jsem se často učil mimo školu a na vyšší úrovni s univerzitními studenty, musím říci, že hodiny s panem Javorským mi daly skvělý obecný základ, z kterého čerpám pořád. Dobrý učitel je zkrátka neocenitelný,“ říká.
Poděkoval i lidem, kteří se léta podílejí na organizaci biologické olympiády. „Jsou ochotní s námi diskutovat, pořádat pro nás přednášky, příkladem je předseda Biologické olympiády, imunolog i popularizátor vědy Jan Černý,“ dodává student, který zbožňuje knihy Richarda Dawkinse. „Profesor Dawkins totiž skvěle přemýšlí o evoluci a je autorem mnohých přelomových myšlenek,“ říká mladík, který co nevidět vyrazí směr Londýn.