Kompenzace pro Plzeň jsou tedy vyčísleny na desetinu nákladů na vybudování fabriky, která by měla přijít na 120 miliard korun. Vedení města ale stále zastává názor, že výrobna baterií je pro region nevhodná.

Seznam kompenzačních projektů město předalo v polovině února vládě. Udělali to prý jen pro případ, že by se investice protlačila takzvaně na sílu.

Konkrétní požadované projekty město odmítá potvrdit s tím, že to slíbilo vládě. MF DNES však jejich seznam zaslal anonymní zdroj a podle zjištění redakce jsou informace v něm věrohodné. Některé částky, které město dnes zveřejnilo, dokumentu přesně odpovídají. Dokument by tedy měl být pravý.

Píše se v něm třeba o vybudování plaveckého bazénu na Borech za zhruba 350 milionů korun, které město slibuje desítky let, vybudování 2 000 nových bytů v Plzni za zhruba šest miliard nebo rozšíření západního okruhu na čtyři pruhy za 1,5 miliardy korun.

Plavecký bazén i rozšíření západního okruhu

„Případný vznik gigafactory by přinesl vyšší zátěž na komunikace nejen v okolí, ale i uvnitř města a také nové požadavky na veřejnou dopravu,“ uvedl náměstek pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar. Celkové náklady na dopravní projekty Plzeň odhadla na 3,96 miliardy korun. Přesně toto číslo v uniklém dokumentu figuruje.

Je tam i celková kompenzační částka ve výši 12,75 miliardy korun, město v dnešní tiskové zprávě uvedlo 12 miliard.

Nutné by podle Tolara například bylo vybudovat nové napojení Líní na Plzeň trasou pro dobíjecí trolejbusy i novou komunikaci z Valchy na Borská pole. Uniklý dokument už je konkrétnější. Je tam požadavek na vybudování tratě gigafactory Plzeň pro bateriobusy v trase Líně, Nová Ves, Lhota, Valcha, Nová Valcha, Borská pole, přestupní uzel Bory, Sídliště Bory s návazností na linku 16.

Rovněž by se podle Tolara po postavení gigafactory zvýšila potřeba již tak žádaných investic do zkapacitnění křižovatek ve městě, například u Makra, na Belánce nebo zkapacitnění propojení Slovan s Bory rozšířením komunikace v Samaritské ulici s mimoúrovňovým křížením přes železnici.

I zde je uniklý dokument přesnější. Zkapacitnění křižovatky u Makra by mělo přijít odhadem na 180 milionů korun. Je zde i propojení ulic Klatovské a Zborovské. Podle uniklého dokumentu by nové vedení městského okruhu jako náhrady za Samaritskou ulici mělo přijít na tři čtvrtě miliardy korun.

Rozšíření západního okruhu na čtyři pruhy město odhaduje na 1,5 miliardy korun. V požadovaných kompenzacích je i rekonstrukce železniční vlečky se zajištěním provozu nákladní i osobní dopravy na trase areál Líně-Zbůch-Nýřany-Tlučná-Vejprnice-Plzeň za zhruba 200 milionů korun.

V kompenzacích se myslí i na cyklisty, dokument zmiňuje naplánování a vybudování páteřní cyklostezky, která propojí město Plzeň, okolní obce a nově vybudovaný areál za odhadem 100 milionů korun.

Nová mateřská školka i zdravotní středisko

V seznamu je také požadavek výstavby mateřské školky za zhruba 50 milionů korun a základní školy za přibližně 350 milionů korun, vybudování odpovídající bytové zástavby včetně související vybavenosti.

Uniklý dokument odhaduje potřebu 2 000 bytů za zhruba šest miliard korun. Dále se v něm zmiňuje zdravotní středisko s praktickým lékařem, zubařem, chirurgií a tak dále za zhruba 300 milionů korun.

Na sport a volnočasové aktivity požaduje odhadovaných 420 milionů korun, patří sem třeba vybudování nového plaveckého bazénu na Borech za zhruba 350 milionů korun, vybudování sportovního areálu v rozvojové části Litice například na baseball, americký fotbal, fotbal za 50 milionů korun, vybudování nového fotbalového hřiště ve Lhotě plus vybudování multifunkčního prostoru u Sokolovny Lhota.

Město vyčíslilo i náklady do vodohospodářské infrastruktury, a to na 1,3 miliardy korun. I zde je uniklý dokument konkrétnější. Požaduje třeba havarijní zdroj surové vody za 210 milionů korun, v případě, že by gigafactory odebírala vodu z řeky Mže, požaduje dokument vybudování kanalizace v Malesicích za 250 milionů. Dalším požadavkem je vodovod a kanalizace na Výsluní za 600 milionů korun.

„Naše stanovisko se nemění. Nadále prosazujeme, aby se záměr nerealizoval v Líních. Podle naší analýzy by byl dopad gigafactory do regionu zásadní a představoval by nutná kompenzační opatření v hodnotě zhruba dvanácti miliard korun. Významně by ovlivnil oblast infrastruktury a podstatně by zvýšil nároky na občanskou vybavenost a služby,“ upřesnil technický náměstek primátora Pavel Bosák.

Vedení města uvedlo, že Rada města Plzně postupuje v souladu s rozhodnutím Zastupitelstva města Plzně, dle něhož má informovat Vládu ČR a veřejně proklamovat, že na základě aktuálních a dostupných informací Plzeň nesouhlasí s vybudováním gigafactory.

Aerokluby svolaly protest proti výstavě gigafactory (8. 11. 2022)