Na rezidenční pobyt do Česka připravený nakladatelstvím Větrné mlýny přijela spolu s dalšími jedenácti autory z Německa a Švýcarska. Výsledkem pobytů má být antologie s titulem Minout Prahu/Jenseits von Prag, kterou nakladatelství uvede na podzim příštího roku během knižního veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem.

„Česko bude čestným hostem na frankfurtském knižním veletrhu a s tím se pojí velké množství překladů z češtiny do němčiny a jakási kulturní ofenziva české kultury směrem do Německa. Vždycky je problém v Německu Česko zviditelnit a nás napadlo, že dobrým trikem by bylo pozvat německé spisovatele sem. Oni mají své publikum, jsou etablovaní, a když Česko budou prodávat oni jako Němci, pak bude snad větší šance, že si nás tam někdo všimne,“ říká Lubomír Sůva z nakladatelství Větrné mlýny.

„Proto jsme autory pozvali na měsíční rezidenční pobyt do všech českých regionů kromě Prahy a Středočeského kraje. Říkali jsme si, že Praha je klišé, že tam vlastně každý byl, a když budou v regionech, budou se o ně muset o něco víc zajímat. Města autorům přiřadil los. Chceme, aby se na Česko podívali svýma očima, poznali ho zblízka a prozkoumali ho na vlastní kůži. Jejich úkolem bude napsat povídku se jménem města, v němž stráví svůj stipendijní pobyt, v titulu,“ vysvětluje.

Spisovatelku nadchlo historické centrum Plzně

Nakladatelství si slibuje, že vzniknou drobné literární postřehy o každodenním životě v České republice, o paradoxech a úspěších českých dějin, o vývoji po roce 1989 nebo o něčem zcela nečekaném. Chce, aby projekt byl ryze literární a umělecký, proto výsledkem nemá být esej, glosa či jiná forma hraničící s publicistikou, ale právě povídka, tedy čistě literární žánr.

Marion Brasch říká, že ji nadchlo hlavně historické centrum Plzně, staré město. Prošla ho skrz naskrz a říká, že důkladně nasála jeho atmosféru. Na otázku, co jí přišlo na centru zvláštní a inspirativní, odpovídá, že třeba Muzeum loutek a tradice loutkového divadla.

„Já jsem z východního Německa a u nás Spejbla a Hurvínka všichni znají. A co se mi v centru mimořádné líbilo, je plzeňské historické podzemí. Chtěla bych nějak spojit příběh podzemí a loutkového divadla,“ naznačovala.

Pominout nechce ani téma plzeňského piva, ovšem ve spojení s poměrně dávnou historií. Jak zjistila, ve městě se kdysi údajně odehrál protest spočívající v tom, že Plzeňané vylili pivo na náměstí. I tento motiv by ráda ve své povídce využila, a mezitím k incidentu dohledává další podrobnosti.

„Chci vytvořit historické panorama zajímavých lidí, osobností spojených s Plzní, které by se měly potkávat právě v podzemí. Našla jsem si tu osudy takových lidí, jako byl Josef Skupa, Adolf Loos, stavitel Rudolf Štech s jeho tragickým koncem, nebo i Karel Gott,“ vysvětlila.

Hlavní postavou bude vypravěčka

Spisovatelka Marion Brasch je z východního Berlína, kde vyrůstala a prožila většinu života. Napsala velký společenský román o své rodině, která měla zajímavé osudy, protože otec byl komunistický funkcionář, kterého po Pražském jaru vyhnali z Berlína do tehdejšího Karl-Marx-Stadtu, dnešního Chemnitz, a její bratr byl zavřený za distribuci letáků rovněž o Pražském jaru. Příběh jejího bratra, považovaného za jednoho z největších spisovatelských talentů dané generace, Němci zpracovali v oceňovaném dokumentárním filmu.

Teď Marion Brasch píše příběhy magického realizmu a napsala divadelní hru. Ta se věnuje jejímu působení ve východoněmeckém rádiu pro mladé DT64 a o tom, jak tam prožili revoluci. Hra se začala zkoušet právě, když byla na rezidenčním pobytu v Plzni a ještě ji tu dopracovávala.

Nakladatel chce, aby vznikla povídka o rozsahu 15 až 20 stran. Je to po pár týdnech ve městě vůbec možné? „Když má člověk strukturu, jde už jen o to ji naplnit. A já ji během pobytu našla. Zbytek je fantazie, fikce. Hlavní postavou bude vypravěčka, která se ocitne v Plzni. Něco zvláštního se s ní stane a ona začne potkávat lidi, o nichž jsem mluvila…,“ přibližuje spisovatelka vznikající příběh.

Před několika týdny představila tvorbu a své zážitky z Plzně menšímu okruhu návštěvníků jejího autorského čtení a všechny povídky z projektu, které budou hotové příští rok, postupně odvysílá Český rozhlas.