Více než 15 let od zahájení příprav univerzitního centra byla hlavní část dokončena a medici, lékaři a učitelé fungují v nových prostorách.
„Když bude silná, efektivní, vynikající Univerzita Karlova, Česká republika se vlivem této instituce změní z prostředí montoven na prostředí mozkoven. Práce každého z nás k tomuto cíli vede,“ uvedla před zaplněnou posluchárnou Milena Králíčková, rektorka Univerzity Karlovy pocházející z plzeňské lékařské fakulty.
Ta zavzpomínala na chvíli, kdy se univerzitní komplex začal rodit. „V roce 2007 svolal tehdejší děkan Jaroslav Koutenský brainstormingovou skupinu do tehdejší vojenské posluchárny a rozmýšleli jsme, jestli má fakulta vykročit do nové etapy, využít strukturální fondy EU a začít stavět, nebo zůstat tam, kde byla,“ přiblížila Králíčková.
Moderní lékařská fakulta v Plzni |
Síla nové lékařské fakulty se podle ní už projevila ve výsledcích první části univerzitního komplexu, kterým bylo v roce 2014 dostavěné vědecké pracoviště – Biomedicínské centrum, kde pracuje více než 120 vědců.
„Ještě před deseti lety byla plzeňská fakulta v hodnocení takzvaných RIV bodů za vědecký výzkum na posledním místě z pěti lékařských fakult v Česku. Teď je tu řada týmů, které vytvářejí vědu viditelnou i ve světě. Vzniká tu mnoho skvělých výsledků, které se promítají do dnešní medicíny,“ sdělila Králíčková.
Nejprve Biomedicínské centrum, teď fakulta
O smyslu univerzitního centra je přesvědčený i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09. „Je to nejen úžasná fakulta, ale také úžasný tým pedagogů a neskutečné kvantum expertů. Jsem si stoprocentně jistý, že to sem přiláká další studenty,“ uvedl. Podle něj dnes škola patří mezi nejmodernější lékařské fakulty v zemi.
Děkan Lékařské fakulty v Plzni a přednosta nedaleké onkologické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni na Lochotíně Jindřich Fínek se vrátil ke vzniku fakulty 27. října 1945.
„Tehdy vyvrcholila dlouholetá snaha plzeňských měšťanů o založení lékařské fakulty v Plzni. Prezident Edvard Beneš podepsal dekret o zřízení pobočky lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Jednalo se o jeden z posledních z 98 Benešových prezidentských dekretů vydaných za války a v prvních poválečných letech,“ přiblížil Fínek.
22. září 2021 |
Ne všechny okamžiky fakulty byly ale šťastné. „Vůdčí role komunistické strany se dotkla i naší fakulty, kde mohli studovat i lidé z dělnických profesí bez středoškolského studia zakončeného maturitou. Ke studiu je doporučoval jejich zaměstnavatel, zpravidla průmyslový podnik,“ popsal Fínek dobu 50. let minulého století.
Obdobná byla i 70. léta minulého století, kdy po sovětské okupaci opustila republiku emigrační vlna. „Odešli schopní a vzdělaní kolegové, kteří nad normalizačním režimem zlomili hůl. Mnohé vynikající kolegy, kterým režim zabránil učit, jsme znali jen z vyprávění. Ruce anatoma profesora Hechta se mihly jen v instruktážním filmu,“ vzpomínal Fínek.
Když prý v roce 2017 přebíral vedení fakulty, ležel před ním nerozetnutý uzel rozhodnutí, zda zahájit stavbu kampusu s hrozbou rozpočtové bídy a tedy s rizikem výstavby nedodělaného torza, nebo navždy opustit ideu kampusu a univerzitního náměstí. „Tím, kdo mě navedl k jedinému správnému rozhodnutí, tím, který mi předal část své osobní odvahy, statečnosti a optimismu, byl emeritní rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima,“ uvedl Fínek.
