Článek o vandalství na vrcholu Svarohu, který se objevil minulý týden na sociálních sítích, naštval jednoho z milovníků Šumavy natolik, že se rozhodl vypravit se na místo a pokusit se alespoň opravit a znovu postavit povalenou informační ceduli.
Na místě, kde stávala slavná Juránkova chata, ale zjistil, že tabule je natolik zničená, že opravit a vztyčit už nepůjde.
„Podíval jsem se po okolí a stranou nečekaně objevil, jak z hromady sněhu trčí část dřevěného trůnu. Po chvíli snažení se mi ho podařilo vyhrabat ze sněhu, odvalit k původnímu místu a opět ho tam vztyčit,“ řekl pro web plzenska.drbna.cz, který o vandalství informovala jako první, nálezce Petr Kalabza.
Ten je přesvědčen o tom, že těžký dřevěný trůn nemohl tak daleko například odfouknout vítr, nebo to udělat sníh. „Někdo si s tím musel dát práci, aby trůn odvalil pryč,“ uvedl Kalabza.Ten je přesvědčen i o tom, že poškození informační tabule je rovněž dílem vandalů.
Křeslo vyřezal bývalý starosta Železné Rudy Michal Šnebergr a v roce 2019 ho společně se členy spolku Otevřená Šumava dopravili na vrchol Svarohu. Tam Emila Kintzla, velkého milovníka Šumavy, korunovali králem Zmizelé Šumavy.
„Doufal jsem v to, že se trůn najde. Tohle nemohly udělat žádné povětrnostní vlivy. Křeslo bylo dost těžké. Navíc svalit někam trůn a ještě k tomu rozbít ceduli, to nemohla být náhoda. To byla síla idiota,“ řekl pro MF DNES Šnebergr a vzpomínal, jak s radostí pro Emila Kintzla trůn vyřezával.
„Pořád se na Šumavě dějí divné věci. Emil byl pro mnohé trnem v oku a stále leží některým v žaludku. Bojoval za to, aby se lidem na Šumavě zpřístupnily uzavřené oblasti, aby byla například přístupná cesta Luzenským údolím k přechodu Modrý sloup, nebo cesta k Juránkově chatě,“ vyjmenoval bývalý starosta.
Emil Kintzl zemřel letos v březnu ve věku 88 let. Podlehl následkům zranění, která utrpěl při lyžování v Kašperských Horách.
Sdružení Otevřená Šumava pořádalo už několik let, vždy v září, pochod k ruinám vyhořelé chaty. Ty se ale nachází nad jezerní stěnou Černého jezera u hranice s Německem v ochranném pásmu přírodní památky CHKO Šumava. Přístup je tam možný jen po značených stezkách. Ty na české straně k místu ale nevedou, přístup je umožněn jen z německé strany. Spolek si proto musel každoročně žádost Národní park Šumava o povolení.
