Vedení Plzně už má k dispozici analýzu ekonomických dopadů krizové situace. Zástupci radnice ví, že město citelně zchudne i proto, že jsou jeho příjmy závislé na daních.
„Máme hrubý odhad, že pokud ta krize potrvá čtvrt roku, bude to pro město znamenat propad na daních 500 až 700 milionů,“ prohlásil radní Plzně pro ekonomiku David Šlouf.
Ten zároveň tvrdí, že kvůli nižším příjmům nechce radnice omezovat výdaje na činnosti důležité pro chod města. „To znamená například ne veřejnou dopravu nebo provoz škol,“ řekl Šlouf.
Tomu se nechce ani výrazně omezit správu nemovitostí nebo infrastruktury, aby majetek města nechátral. Upozorňuje, že zanedbání údržby se nevyplácí.
Šlouf předpokládá, že město nyní bude muset sáhnout hlouběji do pokladny a využít příjmy, které v minulých letech běžně rozdělovalo na výdaje, které se nedostaly do rozpočtu města.
„Očekáváme přebytek z minulého roku, úspory ve fondu rozvoje a rezerv, máme slíbenou dividendu z teplárny ve výši 215 milionů. Když to sečtu, jsme na zhruba 600 milionech. Takže takovou si vytvoříme rezervu,“ vysvětlil Šlouf.
Radní tvrdí, že už je jisté, že Plzni se propadnou příjmy z daní. Připustil, že v důsledku nižších příjmů město bude odsouvat méně významné investice. Město mimo jiného nyní musí počítat s tím, že některým svým příspěvkovým organizacím bude kompenzovat například ztráty na vstupném nebo neziskovým organizacím přispět na činnost, kterou zajišťovaly v souvislosti s pandemií.
Kraj bude muset řešit propady příjmů u muzeí a galerií
Náměstkyně hejtmana Plzeňského kraje Marcela Krejsová také předpokládá, že se začne jednat o dopadech poklesu příjmů. „Zatím nerušíme vypsaná výběrová řízení na nejrůznější akce. Je otázka, jestli budeme šetřit na provozních výdajích, nebo na investicích. Na investicích bych moc šetřit nechtěla, protože to by mohlo znamenat i zastavení práce pro některé lidi,“ uvedla Krejsová.
Náměstkyně tvrdí, že kraj má určitou rezervu, ale ta byla dosud určená zejména na financování projektů dotovaných EU. „A je teď otázkou, zda bude nutné obětovat některé z těch projektů,“ sdělila.
Krejsová předpokládá, že kraj bude muset řešit problematiku propadů příjmů institucí, jako jsou muzea nebo galerie, které jsou závislé na příjmech z vlastní činnosti.
Náměstek hejtmana pro dopravu Pavel Čížek se domnívá, že škrtat v investicích by bylo nešťastné. „Možná by si kraj v případě potřeby mohl vzít nějaký drobný úvěr a pořád by to bylo lepší, než zastavovat investiční akce,“ uvažuje Čížek.
Klatovy mají rezervu asi sto milionů korun na horší časy
I starosta Klatov Rudolf Salvetr řekl, že vedení města se možnými ekonomickými dopady pandemie zabývá. „Sledujeme je. Myslím, že nebude problém, abychom profinancovali investiční akce, které jsou rozběhnuté,“ prohlásil.
Starosta tvrdí, že město hospodaří s přebytky, a má proto rezervu ve výši asi 100 milionů korun na horší časy. „Pokud budou dopady krize dramatické, budeme se muset patrně podívat na provozní výdaje města i jím řízených organizací. Možná bychom pak museli pozastavit například některé průběžné opravy majetku,“ naznačil Salvetr.
Také místostarosta Rokycan Jan Šašek potvrdil, že na radnici uvažují o možných ekonomických důsledcích pandemie. „Investice běží a spíš se budeme nejdřív dívat na provozní výdaje. Ale zatím nedokážeme dobře odhadnout, jaký dopad na příjmy města současná situace bude mít,“ konstatoval Šašek.