Odborníci odtahují, že se obě vily prodají, ale až skončí turbulence na realitním trhu.

„Kdyby se podobná vila prodávala v Praze, odhaduji, že by se jí ujal nějaký donátor a opravil ji, aby architektonickou perlu zachoval pro budoucí generace. Myslím si, že jsou i v Plzni lidé, takzvaní patrioti, kteří by to dokázali. Jisté ale je, že když ji někdo koupí, má zajištěnu reklamu, protože je u hlavní plzeňské komunikace a každého, kdo jede okolo, výrazná stavba upoutá,“ myslí si manažerka realitní kanceláře Luxent Pavla Kalousová. Má na starosti prodej Kestřánkovy vily, což je dům, který podle informací Národního památkového ústavu patřil k prvním secesním stavbám ve střední Evropě. Pod památkovou ochranu se dostala v roce 1991.

Vila by se dala podle Kalousové srovnat s jinými pražskými vilami. „Napadá mě například Winternitzova vila, kde jsou Loosovy interiéry. Majitelé ji nechali kvalitně opravit, část zpřístupnili veřejnosti, pořádají tam koncerty i prohlídky interiérů pro veřejnost a část vily je privátní,“ popsala Kalousová.

Vzhledem k současné celospolečenské situaci může být podle ní vila využita i velmi pragmaticky. „Příjemná by byla pro privátní ordinace, či dokonce malou kliniku s možností umístění bytu v půdním prostoru, kde je terasa s úžasnými výhledy na Plzeň. Budoucí majitelé by neměli žádnou práci se zviditelněním, každý vilu najde,“ říká Kalousová o domu, který projektoval známý architekt, absolvent vídeňské Akademie výtvarných umění a průkopník secese v českých zemích František Krásný.

Kestřánkova vila s netypickým členěním fasád

V západočeské metropoli v roce 1885 absolvoval studium na střední průmyslové škole a následně odešel do Vídně, kde získal průpravu předních architektů, nejprve u Karla von Hasenauera a poté u Otto Wagnera, spolupracoval i s Josefem Hoffmanem. Projektoval třeba budovu někdejší občanské záložny v Kopeckého sadech 5 v Plzni, kde je známá restaurace Potrefená husa.

Z ateliéru Krásného vzešla třeba i sokolovna v Plzni-Koterově a další sokolské stavby po celé republice, například v Litomyšli, Novém Městě a Českém Meziříčí, stavby v slovinské Lublani či ve Vídni.

V Plzni je na prodej známá secesní Kestřánkova vila na Lochotíně. (25. dubna 2023)

Podle památkářů je Kestřánkova vila postavená v roce 1898 hodnotná zejména na svou dobu netypickým členěním fasád, uplatněním motivů florální secese, ale i plastické výzdoby, zajímavá je zejména schodišťová věž zakončená helmicí.

Jak si posteskl vedoucí Odboru péče o památkový fond Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Plzni Pavel Domanický, památkově chráněná vila by si zasloužila lepší budoucnost, než byl příběh, který má za sebou. V době socialismu jí bylo ukrojeno kus pozemku kvůli budování sousední hlavní městské třídy, následně byla rozparcelována na byty a skončila jako hodně vybydlený dům.

Po sametové revoluci prošla rukama několika majitelů. „V 90. letech minulého století tam byla prkny zatlučená okna, pak ji koupili vietnamští majitelé, kteří dům opravovali svérázným způsobem se záměrem hlavně ušetřit. Zničili tedy historické povrchy, vyměnili téměř všechna okna,“ vypráví Domanický.

Kombinace bytů a kanceláří

Vzpomíná i na velké plány současného vlastníka, který od nich zřejmě upustil, když vilu prodává. Nejméně dvakrát si totiž nechal vyprojektovat opravu domu.

Památkáři prý s ním byli v kontaktu. „Uvažoval o tom, že se domluví s městským obvodem Plzeň 1, že ve vile bude jedna místnost sloužit jako infocentrum pro vilovou čtvrť Lochotín, která je památkovou zónou od roku 2003. Uvažoval o tom, že se třeba v jedné místnosti obnoví historická výmalba a vybavení, což se mi zdálo jako dobrý nápad,“ popsal Domanický, podle kterého je dnes jisté, že Kestřánkova vila vyžaduje větší investici, aby odpovídala nárokům současnosti.

Jeden z projektů na rekonstrukci je z pera známého plzeňského architekta Jana Soukupa. Projekt je součástí prodeje vily, kterou realitní kancelář původně nabízela za 17,9 milionu korun, nedávno cenu snížila na 15. „Stavba má malé neduhy v krovu, protože když ho opravovali vietnamští majitelé, práci lidově řečeno odflákli. Jinak je dům v dobrém stavu,“ říká Soukup, jehož projekt navrhuje kombinaci bytů a kanceláří. „Projekt ale lze změnit, vila může být použita k různým účelům,“ míní.

A proč jsou známé plzeňské vily na prodej? Podle Soukupa je to tím, že jsou velké, takže náklady na opravy a údržbu jsou také vyšší než u nových moderních staveb. „Musí se totiž například udržovat i štuky a další ozdobné prvky,“ doplnil Soukup.

Na vině je podle něj i momentální stav na trhu s nemovitostmi. „Ceny vylétly nahoru, úroky z hypoték také. Turbulence jsou nezdravé, protože nikdo neví, co se bude dít za měsíc nebo za půl roku,“ míní Soukup.

Podle něj se musí počkat na to, až ceny půjdou trošku dolů a budou vstřícnější hypotéky. „Musí zkrátka pominout nejistota, protože jakýkoli obchod v oblasti nemovitostí je o důvěře, že se v budoucnosti nestane nějaký průšvih. Odhaduji ale, že během půl roku až roku se turbulence uklidní, a pak se obě krásné vily prodají,“ myslí si Soukup.

Jak uvedl Domanický, vlastníci všech starých domů jsou teď vystrašení růstem cen energií. „Objevují se i zprávy, že úřady nařídí zateplit každý starý dům, takže se nám ozývají vyděšení vlastníci, kteří dali dost energie do jejich opravy a bojí se, aby jejich snaha nepřišla vniveč,“ popsal Domanický.

Tomu by se zamlouvalo, kdyby Kestřánkovu vilu koupilo město. Na druhou stranu ale uznává, že magistrát nemůže koupit všechny zapamátkované budovy. Na prodej je totiž ještě zásadnější památkově chráněný Procháskův ústav nacházející se také v Karlovarské ulici. Zůstal prázdný poté, co se Lékařská fakulta UK odstěhovala do nového kampusu. Dražit se bude v červnu.

Frišova vila je jedním z kmenových objektů vilové čtvrti Lochotín

Frišova vila je na prodej za téměř 35 milionů korun. Po druhé světové válce ji stát původním majitelům odebral a byla využívána jako internát. Po roce 1960 ho vystřídala mateřská školka. Nový způsob využití si vyžádal jen drobné úpravy objektu v interiérech a až do počátku 90. let minulého století se objekt zachoval prakticky v původní podobě a v relativně dobrém stavu.

Pak byla vila vrácena v restituci a obratem prodána. Nový vlastník ponechal dům několik let neobývaný, takže se stal cílem vandalů a zlodějů, kteří ho totálně vydrancovali. V takto zuboženém stavu objekt získali koncem 90. let noví vlastníci, kteří prováděli postupnou náročnou záchranu objektu, opět podle projektu Soukupova ateliéru.

Frišova vila v Plzni (11. května 2023)

Léta dům sloužil k bydlení a společenským účelům. Majitelé se ale před několika lety vrátili do USA a vila je na prodej. Podle informací Národního památkového ústavu se jedná o jednu z nejreprezentativnějších obytných budov ve městě, postavenou plzeňským stavitelem Václavem Frišem v letech 1914 až 1915 pro vlastní potřebu.

Navrhl ji architekt Oldřich Starý, jenž se po první světové válce stal průkopníkem českého purismu a funkcionalismu. Jak vyplývá z informací Národního památkového ústavu, Frišovu vilu navrhl ještě pod vlivem historizujících stylů, jak je patrné z celkového řešení stavby s mansardovými střechami, věžicemi či členitými štíty. Četné detaily, zejména tvarově rozmanitá okna nebo zábradlí, však prozrazují autorovu snahu o navázání na aktuálnější architektonické styly – secesi a modernu. Fasádu ještě doplnil florálními plastickými ornamenty plzeňský sochař Otokar Walter.

Nejdůležitějším společenským i komunikačním uzlem vily byla dvoupodlažní obytná schodišťová hala s ochozem v prvním patře, doplněná honosným krbem s reliéfem svatého Jiří. Veškeré interiéry byly bohatě zdobené nástropním štukovým dekorem, luxusním táflováním z exotických dřev a dalšími řezbářskými prvky, což se vše dochovalo.

Stavba je podle památkářů reprezentativním příkladem názoru na luxusní bydlení na počátku 20. století. Je jedním z kmenových objektů tehdy vznikající vilové plzeňské čtvrti Lochotín. Současně se stavbou vily byla velkorysým způsobem založena okrasná zahrada, z níž se dodnes zachovala zhruba třetina. Na zbývající ploše vystavěl později stavitel Friš další dvě vily pro vlastní děti. Objekt je zapojen do zahrady soustavou teras s vestavěným skleníkem. Součástí zahrady je i dodnes dochovaný bazén.