„Začínáme mít obrovské problémy zejména v umělecko-technických profesích, které zastávají velice fundovaní a zkušení odborníci, k dalším patří i odborný jevištní technický personál či vlásenkářky,“ uvedla náměstkyně ředitele divadla Kateřina Königová.
Vedení divadla tedy zpracovalo mzdovou reformu, z které vyplývá, že město by muselo přidat, jak říká Königová, poměrně hodně milionů, aby se odchody zaměstnanců zastavily.
Radní pro oblast kultury města Plzně Eliška Bartáková sdělila, že si je vědoma toho, že platy těchto technických zaměstnanců jsou nižší než v soukromém sektoru, i toho, že se jedná o personál potřebný, aby se nějaké představení vůbec mohlo uskutečnit. „Proto je musíme zaplatit,“ sdělila.
Tomu podle ní bude předcházet personální audit, který ukáže, jestli nejsou některé rezorty v divadle poddimenzované nebo naopak naddimenzované a mohly by tedy některé pracovníky postrádat a ušetřit tím peníze. Změnu platů by podle Bartákové mohli pracovníci pocítit od příštího roku.
Tržby se zvedly, hlavně díky muzikálu
Připomněla, že město už muselo divadlu přidat v souvislosti s novou legislativou týkající se takzvaných dohodářů, kterým se nově platí dovolená a nemocenská, navíc se musí dorovnávat platy kvůli zvýšení minimální mzdy. „Takže letos už jsme museli divadlu dát navíc 9,4 milionu korun za půl roku, tedy bez toho, že bychom řešili problémy umělecko-technických profesí,“ přiblížila Bartáková.
Říká to v době, kdy se divadlu daří zvyšovat tržby. Loni se zvedly na více než 60 milionů korun, což byl nárůst o více než 17 procent. Uvedlo to vedení divadla. Bodoval hlavně muzikál, který zvýšil tržby z téměř 22 milionů korun v roce 2023 na loňských téměř 26. Oproti činohře jsou při podobném množství představení tržby muzikálu zhruba dvojnásobné.
Je to dáno dražšími vstupenkami. „Největší ceny jsou u představení, kde je největší zájem, což je právě muzikál, kde se na nejlukrativnějších místech pohybujeme na 790 korunách za vstupenku a u činohry zhruba na 390,“ říká Königová.
I přes snahu divadla zvyšovat tržby a vlastní soběstačnost, stále je ale role příspěvku zřizovatele divadla, tedy města Plzně, zásadní. Loni byl rozpočet divadla 311,5 milionu korun a z toho město přispělo 279,8 milionu korun, což bylo meziročně víc o 1,5 procenta.
Soběstačnost divadla neboli jakým procentem se podílí na rozpočtu, byla tedy loni 19,3 procenta, což bylo o zhruba tři procenta víc než rok předtím. Divadlo totiž zvýšilo meziročně i návštěvnost o zhruba 3,5 procenta na loňských více než 94 procent.
Zhruba o pět tisíc méně než je průměr v kraji
A jaké jsou tedy v divadle, které zaměstnává kolem 400 lidí, mzdy? Průměrný hrubý měsíční plat loni dosáhl 38 654 korun, což bylo meziročně víc o dvě procenta. Ve srovnání s průměrnou mzdou v kraji, která se meziročně zvedla o 6,6 procenta a kterou zveřejnil Český statistický úřad, si divadelníci přinesli domů měsíčně o téměř pět tisíc korun méně.
Ne všichni jsou ale stálí zaměstnanci divadla. „Činohra pokrývá své inscenace z 98 procent stálými členy, u muzikálů je poměrně dost externistů, zejména v představení Company, u opery je hrubým odhadem 60 procent stálých členů,“ vysvětlila Königová při představování repertoáru další sezony, která přinese celkem 12 premiér a pět obnovených inscenací.
