Před lety už v Plzni lidé Obludárium vidět mohli. Formani přijeli s několika vystoupeními do města dokonce dvakrát a pokaždé bylo plno. Poetika, spád i překvapivé scény výjimečné inscenace k sobě diváky přitáhly. Někteří se šli podívat opakovaně a tvrdili, že pak si užívali momenty, které poprvé nepostřehli, že objevili něco nového a mohli si víc vychutnat neobyčejnou atmosféru.
Podle Petra Formana byl inspirací pro zrození Obludária svět starých cirkusů a kabaretů nebo nočních podniků, kde vystupovali lidé, kteří měli nějaký hendikep, anomálii.
„Takoví lidé totiž nesou silný příběh, možná kvůli svému hendikepu zažili něco, co jiný člověk nemůže zažít, protože se dívá na svět jinak. Ty jejich příběhy nás zajímaly, nechtěli jsme jen představovat zrůdy. Přáli jsme si, aby to bylo o tom, jak oni vidí svět. Má to formu kabaretu, která je lidem hodně přístupná, proto to celé dobře funguje,“ líčí Petr Forman.
 |
Upozorňuje, že pro Obludárium čerpá z příběhů skutečných lidí. Jako příklad uvádí „opičí ženu“, která byla zarostlá jako zvíře, ale byla to zároveň velmi inteligentní žena, která se naučila několik jazyků, krásně zpívala a vystupovala v cirkuse.
„Majitel cirkusu si ji dokonce vzal, aby o ni nepřišel, aby si ji udržel. Měla těžkej osud, asi smutnej, ale na druhý straně mohla zažít něco nádhernýho,“ popisuje Forman.
V představení dál vystupuje například mořská panna, výjimečný silák nebo tři lidé s velikými hlavami a úchvatná akrobatka na koni.
Obludárium mělo premiéru v roce 2007 ve Francii. V Plzni je lidé mohli vidět při festivalu Divadlo v roce 2008, o tři roky později našlo v kraji diváky v Plané na Tachovsku, a potom v roce 2014 v Plzni při festivalu Skupova Plzeň.
Představení získalo prestižní cenu Alfréda Radoka. V posledních letech s ním Divadlo bratří Formanů vystupuje jen velmi zřídka. Petr Forman tvrdí, že když skupině lidí, kteří v Obludáriu účinkují, oznámil záměr představení znovu uvést, všichni byli pro.
Obludárium zvláštním způsobem uzrálo
„My jsme ho znovu nastartovali. V té partě se za ty roky narodilo celkem třicet dětí. Lidi dopěli, založili si rodiny a někteří mají od té doby až tři děti. Je to pro nás radost, když se můžeme zase potkat,“ líčí.
Domnívá se, že Obludárium po letech zvláštním způsobem uzrálo a měl radost, když se ukázalo, že jsou všichni stále schopni podávat při vystoupení dobré výkony, ač se jedná o fyzicky náročný kus. „A byl jsem nadšenej z toho, že lidi po letech, kdy prošli životem a trošku zestárli, tak prostě září, jakmile se do představení dostanou. Pro mě bylo překvapivý a strhující, že se lidi vrátili, pustila se hudba a fungovalo to,“ pochvaluje si.
Petr Forman se i přes skvělou pověst a dosud velkou oblíbenost Obludária trochu obává, že v současné době kouzlo a výjimečná atmosféra inscenace už nemusí stačit na to, aby bylo vyprodáno. Tvrdí, že pořadatelé větších kulturních akcí hlásí ztrátu části publika.
„Ještě se neví, jestli to je dozvuk covidu nebo jsou lidi vyčerpaní finančně. Možná je to i důsledek atmosféry v souvislosti s válkou na Ukrajině, zdražováním, inflací...“ uvažuje.
Tvrdí, že se odliv diváků netýká těch, kteří o kulturu mají dlouhodobě zájem. „Ti ten svět budou vyhledávat dál, protože poznali jeho sílu a milujou to. Ale divák, který jde na něco, co mu někdo doporučí nebo se o něčem doslechne a zatouží jednou za nějaký čas vyrazit za kulturou, tak takový divák je teď trochu opatrný. Cítí to všichni od nezávislých kumštýřů po Národní divadlo. Včetně renomovaných souborů, jako jsou La Putyka,“ vysvětluje.
Po covidu jakoby udělali dva kroky zpět
Za takové situace si cení pozvání do Plzně, kde bude Obludárium na programu od 31. srpna do 14. září. Podle Petra Formana je v poslední době u pořadatelů kulturních akcí znát rezervovaný přístup k větším projektům. Často prý se mu ozve někdo, kdo se ptá: Neměli byste pro nás něco menšího? „To nemáme, my žádný malý věci neděláme,“ vysvětluje.
Když popisuje vývoj na kulturní scéně v posledních letech, vrací se do doby, kdy byla Plzeň Evropským hlavním městem kultury a Petr Forman byl uměleckým šéfem projektu Plzeň 2015. Tehdy se mu po čtvrtstoletí práce a cestování s kočovným divadlem zdálo, že je společenská atmosféra pro jeho profesi mimořádně příznivá. V Česku se divadelní prostředí trochu přemisťovalo do nestandardních prostor.
„My jsme kočovníci a jsme závislí na tom, kde postavíme stan, protože se do nějakých divadel nevejdeme. Před covidem jsme začali hrát víc v Česku a míň ve světě. Rozbíhalo se to krásně. Měli jsme spoustu nabídek do menších měst,“ vzpomíná.
Tehdy se prý ukazovalo, že nejenom velká města si dopřávají nové venkovní projekty, které byly nákladnější, protože bylo zapotřebí zřídit větší scénu. Podle Formana však spousta měst o tom snila a dopřála si to a většina představení byla vyprodaná.
Epidemie nového koronaviru ovšem situaci z pohledu kočovníka zásadně změnila. „Po covidu jakoby všichni udělali dva kroky zpátky. Ze strachu. To mě trápí nejvíc. Jen jsme se trošku nadechli, tak se to zastavilo nebo vrátilo zpátky,“ všímá si.
Petr Forman přesto věří, že si Obludárium nyní znovu v Plzni najde dost diváků. Přiznává, že mimo jiné spoléhá na řadu přátel, které na Plzeňsku už od mládí má. A tvrdí, že i když se jedná o staré představení, je možné na něj jít víckrát.
„Kdo to viděl, tak ať se přijde podívat i po těch patnácti letech. Kdo to viděl, a nechce se přijít podívat, tak ať si aspoň koupí lístek a nemusí chodit,“ směje se.
Připomíná, že kultura je důležitá i v nelehkých časech, kdy se někteří lidé necítí dobře. „Má v našem životě význam i v téhle době. Protože beznaděj lidí, zoufalství a pocit nejistoty nevyřešíte tím, že si koupíte jídlo. Budete potřebovat ještě atmosféru, která vám pomůže těžké časy přežít.“