Nový asfaltový povrch už má většina dálničního obchvatu Plzně, nejmladší části dálnice D5. Krajní části Ejpovice-Černice a Litice-Sulkov jsou v provozu od konce roku 2003, po střední části s tunelem Valík projela první auta v říjnu 2006. Celý dálniční obchvat je dlouhý 20,5 kilometru.

Nový povrch je od Ejpovic k Valíku i od mostu přes řeku Radbuzu ke sjezdu u Sulkova. Chybí asi šest kilometrů od Valíku pod odpočívky Šlovice.

„V současné době opravu zbývající části projektujeme. V roce 2021 tu stavební práce ještě nebudou,“ uvedl Jan Hoření z centrály Ředitelství silnic a dálnic.

Historicky první dálniční tunel v zemi na obchvatu Plzně prošel loni kompletní modernizací. Je zatím jediný s povolenou rychlostí 100 kilometrů v hodině. V ostatních dálničních tunelech je maximálně osmdesátka. 

Na dálničním obchvatu skončila před několika dny rekonstrukce odpočívek Šlovice na obou stranách dálnice. Šlovické odpočívky dostanou systém sledování obsazenosti. Šoféry budou o volných místech informovat cedule nad dálnicí a navigační systém parkoviště je dovede až k neobsazenému místu. 

„Bude to premiéra v České republice. Výhledově budeme systémem osazovat i další parkoviště. Víme, že u dálnic v současné době chybí 1 500 parkovacích míst pro nákladní vozidla,“ řekl mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

Řidiči musejí i v příštím roce počítat s omezeními na D5 kvůli velkým opravám. Výměna středových svodidel v pětikilometrovém úseku mezi sjezdy Rokycany a Ejpovice bude asi nejmenší komplikací.

17 fotografií

„Na začátku roku 2021 bychom chtěli soutěžit opravu dálnice mezi kilometry 67 a 64, kde jsou ve vozovce nerovnosti,“ uvedl Jan Hoření z ŘSD. 

Kolem vrcholu stoupání od nájezdu u Ejpovic směrem na Prahu se přes dálnici na několika místech tvoří boule, které už několikrát musela brousit těžká technika. Na nerovnosti upozorňuje i dopravní značka. 

Plán ŘSD je takový, že by v roce 2021 prošel kompletní opravou tento problémový úsek dálnice a o rok později navazující přivaděč mezi Ejpovicemi a Plzní, kde se tvoří obdobné hrby kolem Kyšic.

„Příčinou tvorby podélných nerovností jsou objemově nestálé zeminy v hloubkách jeden až dva metry pod komunikací. K objemové nestabilitě těchto zemin přispívá i nefunkční drenážní systém vozovky. Bude třeba odstranit nestabilní zeminy a zajistit funkční drenážní systém,“ vysvětlil letos na jaře vedoucí provozního úseku plzeňské správy ŘSD Michal Syřínek.

Omlazování povrchu dálnice by mělo v příštím roce pokračovat i na Tachovsku. Na řadě je poslední betonový úsek před hranicí s Německem. „Bude to kompletní výměna původního betonu za nový. Stejně byl v letošním roce dělaný na Tachovsku úsek k Mlýnci,“ připomněl Jan Hoření opravu téměř 15 kilometrů dálnice ve směru do Německa od Málkovic k Mlýnci.

Životnost vozovky z cementobetonu se prodlouží

Beton byl použitý při výstavbě téměř celé dálnice D5 od Sulkova až k hranici s Německem na bývalém dálničním přechodu v Rozvadově, to je téměř 62 kilometrů. Tahle část dálnice je v provozu od podzimu 1997. Bez větších oprav vydržela déle než klasický asfaltový povrch.

Zatím největší problém s betonovým úsekem dálnice D5 v Plzeňském kraji řešili správci v roce 2010 na Tachovsku. V létě se mezi Benešovicemi a Málkovicemi na 122. kilometru ve směru od Rozvadova na Plzeň zvedla za dvě hodiny vozovka asi o 35 centimetrů napříč všemi třemi jízdními pruhy. Bylo to v místě přechodu asfaltového a betonového povrchu ve stoupání.

Velké opravy betonové části dálnice D5 začaly po 21 letech provozu, kdy se v povrchu začaly objevovat mikrotrhliny. V cementobetonovém povrchu dálnice vypadají jako velké tmavé pavučiny napříč vozovkou.

Aktuální postupy a nové technologie při výstavbě a údržbě betonových dálnic by měly prodloužit životnost komunikace ve srovnání se současným stavem až na dvojnásobek. 

„Po konci záruky u cementobetonové komunikace se kontroluje její nasákavost vodou. Pokud hodnota překročí stanovenou hranici, aplikuje se impregnace. Snažíme se prodloužit životnost vozovky z cementobetonu na 30 let, ale bavme se o 40 letech. Pokud budeme vozovku udržovat a ještě zaručíme, že se už při výstavbě prodlouží zrání použité směsi, je to právě ten potenciál pro prodloužení životnosti,“ vysvětlil v roce 2019 aktuální metody ředitel kontroly kvality staveb ŘSD Jiří Hlavatý.

Dálnice D5 je popraskaná (14. 2. 2019)