Rozsudek je pravomocný, obě strany se vzdaly práva na odvolání. Součástí trestu je také vyhoštění na pět let.
Thomas Dumler byl uznán vinným z přečinu násilí proti úřední osobě. Ke všemu se přiznal, policistům se omluvil a u soudu sliboval, že pokud by dostal podmínku a byl propuštěn na svobodu, okamžitě opustí Českou republiku a již se sem nikdy nevrátí.
Také jeho obhájce navrhoval, aby mladík dostal trest, který by nebyl spojen s výkonem trestu odnětí svobody. „Svého jednání lituje, uvědomuje si jeho vážnost. Aktuálně je ve vazbě a samotný pobyt ve vězení je pro něj jistě velkým ponaučením a z pohledu určitého trestání dostačující. Připomínám i věk obžalovaného, je stále velmi mladý, má pozitivní hodnocení z věznice z výkonu vazby. Potřeboval by spíš pomoci v životě s ubytováním, s dokončením vzdělání a začleněním se do sociálního prostředí,“ řekl obhájce. Mladému muži hrozilo až šest let.
„Nad svým jednáním projevil lítost, projevil určitou sebereflexi, když uvedl, že dříve byl špatným člověkem, ale pobyt ve vězení a čtení Bible ho změnily. Teď by chtěl žít řádný život a najít si práci. Auto řídil a ujížděl proto, že myslel jen sám na sebe a zákony mu v tu chvíli byly jedno kvůli adrenalinu. Nad důsledky svého jednání nepřemýšlel,“ řekl samosoudce Radek Vydra.
Soud rozhodl, že mladíka propustí sice z vazby, ale zároveň ho přesune do takzvané vyhošťovací vazby. „Slíbil sice, že ČR opustí, ale existuje obava, že se bude skrývat a že nebude do SRN chtít. Je si vědom, že v SRN ujížděl hlídkám policie, navíc v autě, které bylo kradené a na němž byly namontované registrační značky, které mu nepatřily. Je tedy pravděpodobné, že bude i v SRN prověřován pro trestnou činnost tam spáchanou, což navíc nebude poprvé. On sám potvrdil, že za poslední čtyři roky byl celkem 102krát prověřován a řešen kvůli spáchané trestné činnosti,“ vysvětlil Vydra důvod uvalení vyhošťovací vazby.
Jel skoro dvoustovkou
Nehoda se stala 4. prosince krátce po 22. hodině na 103. kilometru dálnice D5. „Po jednadvacáté hodině přijal operační důstojník na tísňové lince 158 oznámení od německých kolegů, že z blíže nezjištěného místa ve směru od obce Waidhaus řídí muž osobní vozidlo značky Opel Vectra osazené odcizenými registračními značkami,“ uvedla tehdy policejní mluvčí Dagmar Brožová.
Němečtí policisté chtěli auto zastavit, Dumler jim však začal rychle ujíždět ke státní hranici s Českou republikou. Po překročení hranice jel po dálnici D5 ve směru na Prahu, místy se jeho rychlost pohybovala kolem 190 kilometrů za hodinu. V tu dobu ho pronásledovalo už pět policejní aut německých policistů.
Po přejetí hranice se do pronásledování zapojili dálniční policisté z Ostrova u Stříbra a rozhodli se, že muže předjedou a zastaví. Dumler do nich, aniž by brzdil či se jim snažil vyhnout, narazil.
I když k nehodě došlo ve vysoké rychlosti, nikomu se nic nestalo. Jen policistka, která služební auto řídila, si stěžovala na bolest zad.
Řidič měl dechovou zkoušku negativní, pozitivní byl ale na metamfetamin.
Podle psychiatra Dumler moc dobře věděl, co dělá. „Byl si vědom, že není držitelem řidičského oprávnění, že jede autem bez registrace, ujíždí policejní hlídce, překračuje státní hranice,“ stojí v posudku.
Řidič ujížděl z Německa, na D5 boural do policejního auta (5. 12. 2024)

