„Královácký dvorec Antýgl je jeden z posledních klasických šumavských uzavřených dvorců, který se celý zachoval,“ uvedl starosta Srní Václav Veselý. Králováci byli šumavští osadníci převážně německé národnosti, kteří se věnovali také těžbě dřeva a pastevectví.
Kvůli zchátralosti dvorce musela obec ukončit provoz ubytovny, která zde fungovala. „Když peníze získáme, zachráníme památku. Navíc to pomůže i obci, která bude mít lepší zázemí pro turisty a víc jich sem přijede,“ popsal starosta s tím, že se v chalupách rozpadají trámy, které jsou shnilé a budovy tak drží jen silou vůle.
Na první etapu rekonstrukce žádá obec 26 milionů korun. „Čím dříve peníze dostaneme, tím lépe, ale dříve než přespříští sezonu oprava hotová nebude,“ odhadl Veselý.
Když obec před čtyřmi až pěti lety žádala o peníze z takzvaných Norských fondů na opravu všech tří budov, projekt byl za 48 milionů korun. Patrik Danda z Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Plzni uvedl, že jsou ve dvorci dochované autentické historické konstrukce a budovy.
„V 70. letech minulého století tam svazáci zřídili turistickou ubytovnu. Provedli tam sice pro nás nehodnotné zásahy, ale objekty tím vlastně zachránili, protože byly v docela rozpadlém stavu,“ sdělil Danda s tím, že pro památkáře jsou největší hodnotou stavby jako takové a vzhled celého areálu.
Místo konírny a vývařovny spolkový dům
Zvelebit centrum obce chce díky penězům na brownfieldy i městys Všeruby na Domažlicku. Centrum obce totiž hyzdí zdevastované objekty konírny a bývalé vývařovny jako pozůstatek státního statku a armády, které chce radnice srovnat se zemí a místo nich postavit spolkový dům, kde by mělo být místo pro setkávání obyvatel, restaurace a apartmán pro ubytování turistů.
Městys žádá o více než sedm milionů korun. Celkově se jedná o investici za 21 milionů. Uvedl to starosta městyse Václav Bernard s tím, že 14 milionů korun na dofinancování obec má.
Jan Hana, vedoucí oddělení brownfieldů ministerstva průmyslu a obchodu uvedl, že mezi projekty převažují rekonstrukce, třetina záměrů pak počítá s demolicí a výstavbou nových energeticky účinných budov. „To je novinkou, neboť tento typ projektů dříve podporován nebyl. Nově se také mohly hlásit obce a města z celé ČR včetně Prahy a nikoli pouze z uhelných a hospodářsky problémových regionů, jak tomu bývalo v minulosti,“ uvedl Hana.
