Ryby v Padrťském rybníku se nepřikrmují. Je jich méně, zato mají čistější vodu

  16:30
Ještě za tmy se dnes sjížděli rybáři do Brd na výlov Dolejšího Padrťského rybníku východně od Plzně. Po sedmé hodině ráno se lovci ponoření po pás ve studené vodě a s lepícím bahnem pod nohama poprvé chopili sítí. S přispěním naháněčů plácajících bidly do vody a lodiček začali za denního světla poprvé zatahovat sítě. Stovky kaprů různých velikostí pak rybáři třídili pod hrází a nakládali do připravených nádrží.

Nádrže pak odváželi na nákladních autech nebo vlecích za traktory. Podruhé se do loviště vrátili před desátou hodinou. Kromě kaprů v sítích uvízly štiky i další druhy ryb.

Ředitel hořovické divize Vojenských lesů a statků David Novotný odhadl, že letos by Dolejší Padrťský rybník mohl vydat kolem 80 metráků ryb. „Dříve, když jsme ryby přikrmovali, jsme se při výlovu dostávali k pětistovce metrických centů. Teď nepřikrmujeme, proto jsou čísla o tolik nižší. Ryb je nyní v rybníku tolik, aby se v něm samy dokázaly uživit. I vzhledově je vidět, že zdejší ryba je drobnější, na druhou stranu i kapr je téměř bez tuku,“ vysvětlil Novotný podmínky přírodě blízkého hospodaření, které v Brdech zkoušejí.

Dodal, že v současné době se snaží najít optimální kombinaci v tom, jak velkou rybu nasazovat, aby měli tržní rybu pro zajistění vánočního trhu ve zdejším regionu, a zároveň potřebují mít v rybníku i tolik kusů, aby zůstala zachovaná kvalita vody.

Tento přístup je součástí pilotního projektu Vojenských lesů a statků a neziskové společnosti Enki, kdy i v menších rybníčcích hledají způsoby, jak pro budoucnost zachovat původní ryby našich toků a zároveň jejich ideální poměry v rybničním ekosystému.

Druhové složení ovlivní kvalitu vody

Základem projektu přírodě blízkého rybářského hospodaření je podle hydrobiologa Marka Baxy ze společnosti Enki myšlenka, že rybářství je součástí ochrany přírody. Například správným druhovým složením ryb je podle něj možné dosáhnout toho, že ryby hledající potravu spořádají rostliny, které by jinak způsobovaly zhoršování kvality vody.

„Ochrana přírody musí přijmout hospodáře i z komerčního hlediska, protože i chov ryb musí mít ekonomický smysl. Nejen na těchto rybnících v Brdech hledáme hranici, že když hospodář při tomto způsobu chovu vyloví rybník, aby to pro něj nebylo ztrátové. Hledání té hranice je velice obtížné, protože každý rybník je jiný a každý rok je to také jiné,“ popsal Baxa.

Padrťský rybník vydal méně ryb, rybáři přešli na chov bez přikrmování

Při hledání hranice rentability při tomto ekologickém způsobu chovu ryb je důležité také správné složení ryb v rybníce. Ať v množství, druzích nebo velikostí. Některé ryby se živí fytoplanktonem, jiné si vyryjí potravu z bahna na dně, další jsou dravé. Při správné kombinaci druhů ty komerčně chované ryby přibývají na váze, malé ryby jsou potravou těch dravých a všechny dohromady se podílejí na čisté vodě.

Původní druhy mizí z české krajiny

Některé z menších rybníků na Padrťských pláních slouží i pro chov původních českých ryb, které ale z našich vod mizí.

„Když se zbavíme invazivních ryb, snažíme se do našich vod nasadit zpátky původní druhy, které ale mizí z české krajiny. Aktuálně je to třeba karas obecný, slumka obecná, hrouzek a podobné,“ upozornil Baxa.

Když po celé republice zjišťovali, kde jsou karasi obecní, naráželi často na odpovědi rybářů: „Až vylovíme rybník, přijeďte si pro ně. Tady jich je.“

„Když jsme ale přijeli na výlov, zjistili jsme, že místo karase obecného měli nepůvodního karase stříbřitého původem z povodí Amuru nebo už tam karasy vůbec neměli. Lidé zapomínají na to, že čas běží, a co bylo před deseti nebo patnácti lety běžnou rybičkou, tam dnes nemusejí téměř mít. Na háček třeba chytí jednoho dva, při výlovu jich mohou mít třeba padesát. Ale před dvaceti roky tam měli těchhle rybiček při výlovu téměř padesát tisíc. To je hodně velký rozdíl,“ přiblížil Martin Baxa.

Ve spolupráci s lidmi z fakulty rybářství našli v republice osm lokálních populací původních karasů obecných, mají jejich původ geneticky ověřený. „Máme je oddělené v experimentálních sádkách, experti se je snaží vytřít a pak navracet zpátky. Tak se nám podařilo na původní místa v české přírodě vrátit statisíce karasů obecných,“ popsal význam projektu Martin Baxa.

Autor: