Starosta Strašic Jiří Hahner je přesvědčený o tom, že pomohly zásahy VLS v podobě přírodě bližšího hospodaření v lesích, jako je obnova pramenišť a budování tůní.
Novotný je při posuzování dopadů opatření trochu střízlivější, ale se starostou se shoduje v tom, že vliv na okolní obce zásahy v lesích opravdu mají.
K tomu, že v době loňských povodní nevypláchla Strašice voda, přispěla podle ředitele Novotného i přesná předpověď počasí. Díky ní mohli lesní hospodáři včas upustit Padrťské rybníky a snížit jejich hladinu asi o 30 centimetrů.
„V tom největším přívalu tedy rybníky zadržely půl milionu kubických metrů vody,“ zavzpomínal Novotný. K ochraně Strašic podle Novotného mohlo přispět i sucho. „Půda v lesích bývá nyní hodně vysušená a v době srážek dokáže vstřebat víc vody,“ vylíčil Novotný.
A za která opatření je starosta Hahner nejvíc vděčný? Hlavně za obnovování pramenišť, což jsou území, která mohou být tvořena jedním nebo více prameny. Společně tvoří zdroj vody a v minulosti byla jejich funkce omezena melioracemi.
Brdy mají novou stezku pro turisty, vede okolím Padrťských rybníků |
„Loni jsme dokončili ukázkový projekt na Voložném potoce, který může ovlivňovat i průtok v Klabavě a mít vliv na Strašice. Je to prameniště o velikosti 140 hektarů, kde jsme přerušili meliorační strouhy, aby prameniště fungovalo jako houba a rozložilo distribuci vody v průběhu roku. A také aby v době srážek zpomalilo odtok vody z lesů,“ popsal Novotný.
K obnově už jsou připravena další dvě území bohatá na vodu. „Protože zasahujeme do vodních toků, musíme žádat o stavební povolení. Zažádáno máme o obnovu prameniště v oblasti Pětizlodějské cesty nad obcí Obecnice, další budeme obnovovat u Trokavce ve výběžku lesa v polích, kde je oblast také silně meliorovaná,“ popsal Novotný s tím, že postupně budou VLS žádat o dotace tak, aby došlo k obnově pramenišť v celém polesí.
„Nemůžeme ale přerušovat odtoková koryta všude, protože někde mají svůj účel. Třeba když se jedná o lokalitu, ze které voda rychle odteče a ještě to způsobí erozi. V těchto místech je lepší odvést vodu do nějakého koryta a erozi zabránit,“ vysvětlil ředitel.
Ze Tří trubek se stal tuctový areál, kritizuje proměnu bývalý pracovník CHKO |
K dalším opatřením patří budování tůní, což VLS provádí ve spolupráci se Správou Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Brdy. Ta vytipovává lokality a VLS tam pak tůně buduje.
„Jedná se o lokality na bývalých dopadových plochách, které byly silně zmeliorované. Důvod? Když se tam jezdilo s těžkou technikou, byla voda na obtíž. Dnes jsou na obtíž vysušené lesní plochy. Narušujeme tam tedy meliorace a tvoříme tůně a také meandry odtokových stok. Tím se odtok vody z krajiny zpomaluje,“ nastínil Novotný.
Upozornil i na letošní činnost Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která v Brdech pracovala na takzvaných infiltračních opatřeních. Ta se provádějí na holinách, které vznikly po kalamitních těžbách dřeva. Místa pod vyvážecími linkami na dřevo, kde došlo k zhutnění půd, rozbagrovávají a načechrávají tak půdu. Voda se pak může lépe vsáknout a z lesa neodteče.
Jak upozorňuje Novotný, hlavním cílem opatření, která si chválí obce jako ochranu před povodněmi, je boj proti suchu v lesích. Sucho totiž oslabuje stromy, a ty jsou pak více náchylné k napadení kůrovcem.
Ustupují od smrku, přibývá bříza, jeřáb, modřín
VLS také postupně přecházejí na šetrnější způsob těžby. Těžba stromů se rozvrství po celé ploše, a ne jako dříve, kdy po těžbě zbyly velké mýtiny. Pod poraženými stromy se plocha prosvětlí a vytvoří se prostor pro přirozené zmlazení ze semen z okolních stromů. Když člověk přijde do lesa, téměř nepozná, že se v něm těžilo.
Už se také nesází a neseje hlavně smrk, který má v brdských lesích 80procentní zastoupení, ale dosazují se i další druhy. „U brdské obce Nepomuk jsme na kalamitních holinách kvůli pyrotechnické zátěži nemohli kopat do země, takže namísto výsadby jsme seli semena stromů do připravených plošek,“ líčí Novotný další novinku.
Po dvou letech už prý tyto takzvané síje začínají fungovat jako lesní porost. K vidění je tam bříza, jeřáb, osika, smrk, borovice i modřín. „Když smrk napadne kůrovec, les tam zůstane a nedojde k odlesnění, jako když se sázela jen monokultura smrku. A protože nedojde k odlesnění, les bude dál vodu zadržovat,“ pochvaluje si Novotný.