„Když jsem skončil v klubu v Plzni, ježdění s párou mi chybělo. Říkal jsem si, že bych mohl přejít na menší vlaky a těmi také vozit děti i dospělé. Zároveň jsem nechtěl, aby to bylo moc těžké a velké,“ vysvětlil Zbyněk Mikudík, jak dospěl k zahradní železnici s rozchodem kolejí 184 milimetrů.
Ve stejné velikosti je postavena i řada dalších zahradních železnic v republice, včetně té u nás asi nejrozlehlejší, která je v Brně.
Koleje, výhybky i bateriovou lokomotivu si nadšenci postavili sami. „Inspiroval jsem se hlavně v Německu. Okoukal jsem i to, z čeho dělají koleje. Říkal jsem si, že když to funguje tam, mohlo by to jít i u nás. Pražce jsem zvolil kovové, protože si říkám, že když je vše kovové a pořádně svařené, vydrží to déle než dřevo. Kolega, který kolejiště stavěl na dřevěných pražcích, je postupně musí vyměňovat, protože časem vyhnívají. Kov by měl vydržet déle,“ doufá Mikudík.
 |
Nadšenci do zmenšené železnice se před lety dohodli s obcí a v roce 2022 začali kultivovat tehdy ještě náletovými dřevinami zarostlý prostor u fotbalového hřiště v Břasích. Bagry srovnaly území, náklaďák dovezl buňku, která se stala základem pro nádražní budovu. Před pár dny v areálu přibyl i starý osobní vagon, který chtějí opravit a udělat v něm klubové zázemí.
Po kolejišti zatím jezdí zmenšená lokomotiva, jejímž vzorem byl skutečný stroj známý mezi železničáři jako Prasátko. Ta po okruhu dlouhém 150 metrů bez problémů utáhne i několik vagonků obsazených dětmi i dospělými.
Jediná stanice se šesti kolejemi, dokončovanou výtopnou a už zprovozněnou točnou, se jmenuje Břasy, hlavní nádraží. „Plánujeme ještě trať prodloužit o velký okruh, který povede kolem tréninkového hřiště fotbalistů. Tam asi vybudujeme i jednu zastávku. Naše lokomotiva jezdí na baterie. Nejdéle jsme tu s ní jezdili 11 hodin a nepotřebovala ani jednou dobít,“ řekl Mikudík.
Areál Parostrojní železnice Břasy ožije jízdami pro veřejnost dnes, v sobotu 13. září. Zájemci se mohou svézt od 10 do 17 hodin. Trojice nadšenců bude s pomocí rodiny opět před odjezdem každého z vlaků štípat cestujícím jízdenky klasickými kleštičkami, které patřily do základní výbavy průvodčích ČSD ještě v 80. letech minulého století.
„Jezdíme jednou dvakrát do měsíce. Lidé, se kterými jsme tu mluvili, se k nám přijeli podívat a svézt třeba i z Nepomuku nebo Chomutova,“ dodal Zbyněk Mikudík. Sobotní nabídku by navíc měl oživit jízdami i historický červený motorák známý jako Hurvínek, má pendlovat po lokálce mezi nedalekým Stupnem a Radnicemi.
Nadšenci mají spousty plánů, co na kolejišti vylepšit, opravit, které výhybky by třeba v budoucnu mohli přestavovat na dálku.
Mikudík má velký sen, řídit po kolejišti v Břasích parní mašinu. „Po páře se mi stýská. Jednu parní mašinu pro naši železnici stavím, ale je to běh na dlouhou trať, bude to trvat ještě asi hodně dlouho. I tak bych chtěl návštěvníky ještě letos svézt vláčkem, který bude mít v čele parní lokomotivu. Každým dnem by měla dorazit do celního skladu parní lokomotiva, kterou jsem na dálku koupil v Anglii. Doufám, že až ji přivezeme, bude bez problémů fungovat,“ věří Zbyněk Mikudík.