Kraj vykoupil pozemky na Plzeňsku pro vznik unikátní přírodní rezervace

  9:34
Plzeňský kraj vůbec poprvé vykoupil pozemky v zájmu ochrany přírody. Zhruba 6,5 milionu korun dal za 30hektarové území podél silnice u Nýřan na Plzeňsku a chystá se tam vyhlásit přírodní rezervaci Janovský mokřad.

Bobr vytvořil z vysušeného rybníka u Nýřan na Plzeňsku díky své hrázi unikátní mokřad. Plzeňský kraj se chystá oblast vyhlásit přírodní rezervací Janovský mokřad. | foto: DES OP

Přírodní rezervace Janovský mokřad by měla vzniknout na ploše přibližně 75 hektarů. Pokud by část pozemku zůstala v soukromém vlastnictví, hrozily by trvalé střety právě kvůli ochraně přírody.

Na území žijí desítky druhů živočichů včetně přísně chráněných. Do konce osmnáctého století zde býval rybník Janov o rozloze 130 hektarů. Ten zmizel v důsledku důlní činnosti v okolí.

Vedoucí odboru životního prostředí krajského úřadu Martin Plíhal prohlásil, že projekt přírodní rezervace Janovský mokřad v kraji nemá obdoby.

„Zadržuje víc vody než rybník. Je třeba oblast stabilizovat, aby tam dál mohl probíhat život, který tam je,“ řekl. Upozornil, že v lokalitě už chráněný jeřáb popelavý vyvedl mládě, což je v kraji poměrně vzácná událost.

Oblast označil Plíhal za výjimečnou plochu mokřadu. Tvrdí, že jiný se srovnatelnou rozlohou, který by vznikl v poslední době, v kraji není.

Přeměně dotčeného území pomohli bobři. Budováním svých hrází přispěli k rozlití vody Lučního potoka. Hladina vody v lokalitě se tak zvýšila přibližně o metr.

O koupi pozemků pro vyhlášení přírodní rezervace se zástupci kraje začali zajímat, když se od ochránců přírody dozvěděli, že se soukromý vlastník chystá oblast vysušit, aby byla využitelná pro zemědělství.

Paradox je, že soukromému vlastníkovi pozemky letos na jaře prodalo město Plzeň a kraj je nyní vykupuje za skoro stejnou cenu.

Karel Makoň, předseda Dobrovolnického ekologického spolku, řekl, že se jeho organizace o osud mokřadu delší čas zajímala. V létě například podala České inspekci životního prostředí a Policii ČR podnět k prošetření úmyslného ničení bobřích hrází v dotčené lokalitě.

Policisté případ kvalifikovali jako trestný čin poškození a ohrožení životního prostředí a zveřejnili fotografii muže, který bobří hráz opakovaně poškodil.

Návrat vody do lokality změnil skladbu porostů

Ochranář je spokojený s tím, jak se Plzeňský kraj v případě mokřadu zachoval. „Díky tomu vznikne opravdu velké území pro zadržování vody v krajině. Zároveň se jedná o účinné protipovodňové opatření,“ chválí Makoň. Upozornil, že bobři se v místě v posledních letech eliminovali systémem umělého odvodňování lokality.

„Takže příroda si to po staletích bere zpátky. Návrat vody změnil skladbu porostů v okolí, vrátily se vodní rostliny a s nimi i volně žijící živočichové,“ vysvětluje.

Makoň potvrzuje, že oblast mokřadu je z hlediska druhů, které v ní žijí, unikátní. „Jeřáb popelavý, chřástal vodní, bramborníček popelavý, bramborníček hnědý... Objevil se tam i včelojed lesní a v létě sem zalétalo obrovské hejno rorýsů a vlaštovek. To jsou živočichové, kteří tam nebyli, když v něm nebyla voda,“ líčí.

Přírodní rezervaci Janovský mokřad vyhlásí vedení Plzeňského kraje a úřad už k tomu připravil podklady. Dalšími vlastníky pozemků v oblasti jsou město Plzeň, Lesy ČR a státní instituce Ředitelství silnic a dálnic nebo Povodí Vltavy a obec Úherce.