Bezdomovci v Plzni chtějí radši sprchu než večeři, ukázala nová studie

  9:56
Polovina lidí bez domova v Plzni pije alkohol maximálně jednou týdně, třetina z nich nebyla za poslední rok v kontaktu s rodinou, polovina v minulosti měla standardní bydlení. To jsou některé z údajů, které vyplynuly ze studie věnované tématu bezdomovectví. Na jejím základě vytvoří Plzeň koncepci, která bude systémově řešit tento problém na území města.

Bezdomovci v minulosti obsadili například opuštěný objekt nedaleko plzeňského zimního stadionu. Za asistence policie museli objekt opustit. | foto: Petr Eret, MF DNES

Studii si nechalo zpracovat město Plzeň. Cílem bylo zjistit celkovou situaci i potřeby a názory téměř 300 lidí bez domova pohybujících se na území města, stejně tak ale i mínění veřejnosti.

Radnice chce najít průnik mezi oběma skupinami a nalézt taková řešení, která pomohou zlepšit situaci lidí bez domova, a veřejnost je bude akceptovat.

„Dostali jsme velké množství zajímavých informací a zjištění. Pro mě nejpodstatnějším a zároveň příjemným překvapením je to, že přibližně 80 procent ze 754 oslovených občanů z řad veřejnosti se vyjádřilo v tom smyslu, že by město mělo problém řešit a nabídnout lidem bez domova pomoc,“ uvedl radní pro oblast ekonomickou, bytovou, sociální začleňování a nakládání s majetkem David Šlouf, jehož resort studii zadal.

Výzkumníci oslovili 325 bezdomovců, 43 z nich rozhovor odmítlo, 282 se jej zúčastnilo. Ze studie vyplynulo, že polovina respondentů bydlela před přechodem na ulici ve standardním bydlení, třetina na ubytovně.

Celkem 57 procent dotázaných žije na ulici do pěti let, do jednoho roku je to 27 procent respondentů.

Necelé dvě pětiny dotázaných lidí bez domova nocují o samotě, necelá třetina ve dvojici. Třetina nebyla za poslední rok v kontaktu s nikým z rodiny, třetina byla v kontaktu s rodiči.

Dotazy se týkaly i pracovních návyků, třetina lidí bez domova pracovala za poslední rok šest a více dní v kuse, pětina čtyři až pět dní a třetina vůbec nepracovala.

Co se týká konzumace alkoholu, polovina lidí bez domova pije maximálně jednou týdně nebo méně, pětina zcela abstinuje. O služby ze strany města by dotyční měli zájem.

Například 78 procent bezdomovců by využívalo nízkoprahové denní centrum, kde by si mohli přes den odpočinout, ohřát jídlo, posedět. O vývařovnu s jídlem zdarma by mělo v zimě zájem 63 procent dotázaných, 85 procent lidí projevilo zájem o veřejné sprchy.

Téměř 54 procent respondentů z řad veřejnosti by přispělo na konkrétní aktivitu, kterou by město zajistilo pro lidi bez domova, tedy třeba na nocleženku, spací pytel, jídlo a podobně.

Plzeňané by ocenili vznik bezalkoholových zón

Veřejnost klade primárně velký důraz na to, aby řešení bylo funkční, tedy aby pomáhalo, bylo využité a nenarušilo pořádek. Finanční stránka je až druhotná, nikoliv ale nepodstatná. Plzeňané jsou také pro, aby ve městě vznikly bezalkoholové zóny. S tím souhlasí 91 procent dotázaných.

Studii zpracovali odborníci Katedry sociologie Západočeské univerzity v Plzni pod vedením docenta Jana Váně.

„Věřím, že výsledky, které jsme v rámci výzkumu získali, poslouží k tomu, aby byly přijaty takové kroky, které povedou ke zlepšení situace v práci s lidmi bez domova. Význam našich zjištění spočívá v tom, že jsme aplikovali koncept Pace polls, v jehož rámci šlo o nalezení průniků v postojích veřejnosti a lidí bez domova při hledání řešení. Jsme přesvědčeni, že taková řešení jsme dokázali detekovat,“ říká vedoucí výzkumu Jan Váně s tím, že je teď na politické reprezentaci a organizacích, které se problémem zabývají, zda budou ochotni se řešení ujmout a uvést je do praxe.

Na základě výzkumu a zpracovaných dat vytvoří Plzeň koncepci, která bude systémově řešit bezdomovectví na území města.

„Chceme ji mít hotovou v prvním čtvrtletí příštího roku, projednáme ji se všemi klíčovými aktéry, tedy nejen v rámci města, ale i s odbornou veřejností a pomáhajícími organizacemi. Poté půjde do zastupitelstva,“ přiblížil další postup David Šlouf.

Koncepce bude podkladem pro akční plány, v nichž už budou konkrétní opatření s přímou vazbou na rozpočet města. Konkrétně se město zaměří mimo jiné na provozování nízkoprahového denního centra, azylového domu a poskytování teplého jídla v zimě.

Josef je na ulici 12 let, doufá v práci a ubytovnu (14. 2. 2021)