Smetanovi se studium v Plzni táhlo. Žil společenským životem, měl několik lásek

  10:56
Od narození hudebního skladatele Bedřicha Smetany uplynulo 2. března 200 let. Jeho tříleté studium v Plzni připomíná nová výstava v hlavní budově Západočeského muzea (ZČM).

„Expozicí navazujeme na vydání deníku Bedřicha Smetany z let 1840 až 1843, kdy žil v Plzni. Při práci na této knize jsme se ponořili do reálií Plzně a skladatelova života natolik, že nám přišlo škoda nechat informace jen v publikaci,“ říká Tomáš Bernhardt ze ZČM, který výstavu vytvořil spolu s Olgou Mojžíšovou z Národního muzea - Muzea Bedřicha Smetany.

Smetana přestoupil do Plzně, aby zde dokončil svá dosud neúspěšná studia. Opakoval čtvrtý ročník. Přišel s předsevzetím, že bude studovat lépe. To si udržel jen první rok.

„Tehdy patřil mezi nejlepší ve třídě. V dalších letech se poněkud zhoršil. Samé jedničky, které v posledním ročníku Smetana obdržel, podle tehdejšího systému znamenaly, že prošel jen těsně. Na dvojky už se propadalo. Svá gymnaziální studia ale nakonec úspěšně dokončil po deseti letech, oproti běžným šesti rokům,“ vysvětluje Mojžíšová.

Ke zhoršení studijních výsledků vedl zejména fakt, že se Smetana účastnil společenského života, hrál a tancoval na mnoha domácích, ale i na některých veřejných bálech, chodil do divadla, na výlety se spolužáky i se známými z plzeňské společnosti.

„Do nejvyšších kruhů si otevřel dveře především jako skvělý pianista. Hrál na domácích zábavách k tanci a poslechu. Byl velmi oceňován. V Plzni také pravidelně komponoval. Z tohoto období máme dochované některé skladby. V denících skladatel zmiňuje i další, které se nedochovaly,“ sděluje Olga Mojžíšová.

Společnost bez Smetany nestála za nic

K úspěchu přispěla především Louisina polka, kterou Smetana složil pro svou sestřenici Louisu Smetanovou. Skladba rychle vstoupila ve známost a hrála se na místních bálech už v sezoně 1840/1841. Skladatel si byl své popularity vědom, o čemž svědčí i následující zápis do deníku: Společnost, kde se tančí nebo muzicíruje, a chybí Smetana, nestojí za nic. Tuto zásluhu mám, že musím všude být.

Velkou kapitolu jeho západočeského pobytu tvořily studentské lásky. Prožil jich tady několik. „Byly většinou platonické, nicméně city jsou v denících popisovány velmi obsáhle a pateticky. Mnohem vážnější pak byl vztah ke Kateřině Kolářové, kterou si později vzal,“ dodává Mojžíšová.

Součástí výstavy, která je zároveň jednou z doprovodných akcí 44. ročníku festivalu Smetanovské dny, jsou plány Plzně a okolí s vyznačenými místy, na kterých se Smetana pohyboval, s obsáhlými citacemi z jeho zápisků, které se daných míst týkají. Expozici bude možné vidět do 1. září.