Pardubice začínají v počtu obyvatel dohánět Hradec, periferii se ale nedaří

  8:40
Pardubice se mohou v dohledné době stát nejlidnatějším městem východních Čech. Zatímco na začátku devadesátých let měl Hradec Králové více než sto tisíc obyvatel a Pardubice se tomuto číslu nikdy ani nepřiblížily, nyní už mají obě krajská města skoro stejný počet lidí.

Pardubice v posledních letech zažívají růst obyvatel. | foto: Michal Klíma, MAFRA

Zatímco Pardubice pomalu rostou, Hradec obyvatele postupně ztrácí.

„Nejvíce obyvatel ve městě žilo v roce 1990, kdy populace dosáhla čísla 101 302 – Stotisícový Hradec,“ stojí na webu hkcity.cz, na kterém jsou podrobné statistiky vývoje počtu obyvatel ve městě na Labi.

„V budoucnu se dají očekávat dvě varianty, buď se trend poklesu zastaví a obyvatelstvo se podaří udržet na přibližně stejné úrovni či jeho populace bude postupně narůstat, nebo pokles bude pokračovat dál podobným tempem a Hradec bude mít kolem roku 2025 méně než 90 tisíc obyvatel,“ doplňují svůj odhad autoři textu. A statistky dávají za pravdu spíše druhé variantě.

Naopak Pardubice se oklepaly ze ztrát, kdy jim v 90. letech migrací a odpojením obcí Spojil (v roce 1991) a Srnojedy (v roce 1993) ubyly zhruba čtyři tisíce lidí. 

Od nového milénia jim totiž obyvatelé postupně přibývají a nyní jsou podle Českého statistického úřadu za Hradcem Králové jen o zhruba 1 200 lidí.

Více pracovních příležitostí přitáhne více lidí

Důvody opačných trendů v obou blízkých městech je prostá - práce.

Vývoj počtu obyvatel Pardubic a Hradce Králové

Rok 1990

Pardubice           94 610
Hradec Králové  101 302

Rok 2010

Pardubice            90 077
Hradec Králové   94 493

Rok 2020

Pardubice             91 727
Hradec Králové    92 939

Průměrný věk obyvatel

Pardubice             43,3 roků
Hradec Králové    44,4 roků

                           Zdroj: ČSÚ

V Pardubicích hned v několika průmyslových zónách vyrostlo poměrně dost velkých továren, které potřebují dohromady tisíce zaměstnanců včetně těch z ciziny.

Za zmínku jistě stojí i stále lepší dopravní napojení na Prahu, díky kterému už není nezbytně nutné při zaměstnání v hlavním městě měnit bydliště. Vlak doveze zájemce do Libně za méně než hodinu. Také dostavba dálnice zkrátila vzdálenost mezi Pardubicemi a Prahou.

Jako třetí důvod je dobré zmínit i stále více možností sehnat ubytování. V Pardubicích se momentálně dokončily či jsou těsně před dostavbou stovky bytů ve čtvrti Na Spravedlnosti. 

Další projekt se staví na místě bývalé tiskárny ve Smilově ulici. Domy rostou pod Vinicí nebo na Cihelně, celý nový satelit už vzniká nedaleko plochodrážního stadionu ve Svítkově, firma Black Bird chce postavit celou čtvrť u bývalého vojenského prostoru Červeňák.

Svou roli může hrát i to, že radní už několik let celkem úspěšně lákají mladé lidi na systém dotovaných startovacích bytů, o které je velmi velký zájem. 

„Projekt startovacího bydlení pro mladé měl jednu hlavní vizi, a to nalákat mladé, ekonomicky aktivní lidi do Pardubic. Na základě dat, která máme díky vyplněným žádostem i dotazníkovému šetření k dispozici, můžeme nyní potvrdit, že tento cíl se nám daří naplňovat, což je pro Pardubice a místní firmy jistě pozitivní zpráva,“ uvedl náměstek primátora Jakub Rychtecký zvolený za ČSSD.

To všechno dohromady znamená, že zřejmě během relativně krátké doby Pardubice Hradec Králové přeskočí a budou útočit na metu sto tisíc lidí. A to bude mít pozitivní dopad na jejich možnosti. Budou totiž dostávat na základě rozpočtového určení daní více peněz od státu.

Problémové regiony leží hlavně na východě kraje

Správní obvody ORP Pardubického kraje.

Správní obvody ORP Pardubického kraje.

Nejproblémovějšími lokalitami v Pardubickém kraji jsou správní obvody šesti měst. Patří mezi ně Třemošnice, Králíky, Chvaletice, Svitavy, Jevíčko a Moravská Třebová. Trojice obcí na Svitavsku je na tom nejhůř. 

Vyplývá to ze Strategie rozvoje Pardubického kraje 2021-2027. Dokument nutný pro čerpání dotací z eurofondů by měli schválit krajští zastupitelé ještě letos.

Ze srovnání šestadvaceti správních obvodů vychází nejhůře Moravská Třebová, v jejímž správním obvodu je mimo jiné nejvyšší podíl nezaměstnaných lidí. Následuje Jevíčko a Svitavy.

Na opačné straně žebříčku jsou Pardubice s Chrudimí a Holicemi.

Autoři dokumentu, který by mohl sloužit i jako podklad pro rozhodování krajských politiků, hodnotili správní obvody obcí podle sedmi kritérií. Vedle odlivu lidí, stáří obyvatel, počtu pracovních míst a podílu nezaměstnaných a podnikatelů zohlednili i bytovou výstavbu a množství lidí v exekuci.

Ze srovnání vyplývá, že největší podíl lidí v exekuci je ve Svitavách a okolí, nejstarší obyvatelé jsou na Třemošnicku, nejméně se podniká na Moravskotřebovsku. Nejvíce obyvatel v letech 2013 až 2018 přibylo v Přelouči a v Lázních Bohdanči, naopak největší odliv lidí zažilo Králicko.

Problémovým regionům krajští politici částečně pomáhají rozdělováním dotací či investicemi. Například na Králicko šly peníze do oprav silnic i na podporu cestovního ruchu v Dolní Moravě.

Strategie na 229 stránkách analyzuje data ze všech oblastí kraje od zdravotnictví, cestovního ruchu po dopravu. Návrhy a doporučení pro politiky jsou formulovány velmi obecně. Pořízení dokumentu stálo bezmála sedm set tisíc korun, hlavní část zaplatí Unie a stát, podíl kraje činí 34 tisíc korun.